5 centimetrů za sekundu

Doufal-li někdo, že Makoto Šinkai změní hřiště, doufal marně. Tímto dílem o třech kapitolách si režisér nové příznivce nejspíše nezíská, naopak ty, kdož se jeho obvyklých propriet dosud nepřejedli, věřím, potěší. Hlavním motivem příběhu je opět odloučení, opět zde hojně jezdí vlaky, opět se na předváděných krásných obrazech od lecčehos odrážejí sluneční i jiné paprsky a já jsem opět odzbrojen a pln emocí. Nalézám jediný nedostatek: Velmi rád bych se více dozvěděl o začátku vztahu Takakiho a Akari. Tak jako tak jde o nejlepší Šinkaiův film a velmi žhavého kandidáta na nejlepší film roku. 9/10 (31.07.2007)

Je to výborná animovaná romantická dráma. Má celkom dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý sa už na základnej škole zblížil so svojou spolužiačkou a tak spolu vytvorili nerozlučný pár, lenže je nútená sa odsťahovať, no aj tak spolu stále udržujú kontakt a on za ňou nemá problém zájsť aj dlhú cestu vlakom. Ale roky plynú, jeho si obľúbi aj iné dievča, no časom sa ich cesty znovu stretávajú. Spracovanie sa mi páči, ale k úplnému ideálu tomu stále ešte trochu chýba. Jednoznačne hlavný a asi aj jediný výraznejší problém je v dĺžke, pri rozdelení na tri kapitoly, ktoré sa navyše ešte odohrávajú dlhšie časové obdobie po sebe je hodina skutočne málo, kvôli tomu sa tu toho ani moc neudeje a ani nie je čas na lepšie prepojenie. Ale inak sa to vydarilo, celý čas je to skutočne výborné, získalo si ma to od prvej chvíle a bavili ma všetky tri kapitoly, hlavne tou mimoriadne podmanivou atmosférou, poetická stránka je úžasná, je tu plno perfektných silných okamihov a všetko to ukončuje nezabudnuteľná záverečná sekvencia, som veľmi spokojný. Chválim aj jednotlivé postavy, ktoré sú veľmi dobre podané a určite si získali moje sympatie, rovnako aj tie vzťahy medzi nimi sa vydarili, takže romantika je na vysokej úrovni. Po stránke animácie sa o ničom inom, ako úplnom nadšení hovoriť nedá, toto je asi absolútny vrchol, jeden perfektný záber strieda druhý, skutočne nádherná scenéria, prekrásna nočná obloha, zmysel pre detaily, jedna z najpôsobivejších vizuálnych stránok, s kými som sa vôbec stretol. A k tomu aj veľmi pekná hudba a kvalitný strih, obe stránky vyniknú hlavne v záverečnej sekvencii. Tu stačilo málo, skutočne len trochu upraviť scenár a celé to predĺžiť a neváhal by som s plným hodnotením, ale aj takto je 5 Centimeters per second jeden z najlepších animovaných filmov, aké som vôbec videl a viaceré situácie sú jednoducho nezabudnuteľné, hlavne tá záverečná. 83% (26.03.2013)

Jako romantickej film je to fajn, to ne že ne, ale pro mě, skeptickýho cynika, v tom nikde žádnej větší zázrak teda neni (že něco nekončí hepáčem, neznamená samo o sobě ještě vůbec nic). Animace i hudba jsou ale celkem sympatický, i když pro mě už lehce na hraně kýče (ale to je asi holt ta východní kultura) - z mýho naprosto laickýho a japonskym filmem vlastně nepolíbenýho pohledu mně ale jednoznačně víc sedne nenavoněnej styl animací Mijazakiho Mononoke, Zámku v oblacích atd. První "povídka" byla podle mě nejzajímavější a nejhezčí, z toho zpoždění a Takakiho zoufalství jsem měl krásně beznadějnej pocit, druhý dvě už mě ale teda tolik netáhly. Celkově je to ale příjemnej kraťas, jen teda pro mě žádná top záležitost. WTF moments: Možná to zase souvisí s tim divnojaponskem, ale co to jako mělo bejt to na konci tý první povídky, kde se teda Tataki po asi čtyřhodinovym zpoždění konečně za Akari do tý čekárny dostane, aby tam k ní po tý nervydrásající cestě (kdy jsem spíš čekal, že jako správnej Japonec každou chvíli radši spáchá seppuku) skoro až nezúčastněně a s rukama v kapsách přišel a ona(!), která tam na něj celou dobu věrně čekala, se mu tam skoro na kolenou rozbrečela? (12.11.2018)

Dnes som si len tak, z čírej zvedavosti, pozrel 5cmps, konkrétne druhý krát, či sa mi to náhodou nebude páčiť o niečo viac. Mal som to totiž uložený v spomienkach ako pomalší film s nevýraznými postavami, z ktorého som mal na pamäti akurát animáciu a hudbu, takže ako čistý priemer, no stále mi nešlo do hlavy, prečo má ten film tak šialene dobré ohlasy a niektorí ľudia ho dokonca považujú za veľdielo. Tak som si pripravil čaj, pohodlne si zaľahol, zapol som si to, párkrát som si zazíval a ani som sa nenadal, už to bolo za mnou. Výsledok? Pomalý film s nevýraznými postavami, ktorý sa pravdepodobne snažil divákovi podať nejaké silné posolstvo, ktoré však bolo vyrozprávané formou patetických dialógov, ktoré človeka obohatia max o ďalšie nervy a tak jediné, čo mu ostáva je pozerať sa na peknú grafiku, ktorú však už videl aj tak miliónkrát, pretože pán autor nepríde s ničím novým. Komplexný príbeh nedostaneme a pekný poetický príbeh taktiež nie. Dokonca tam hrá stále jedná istá melódia od začiatku do konca. Tá je síce príjemná, rovnako animácia, ale aj keď prvá menovaná vec tvorí viac ako 60% môjho obvyklého filmového zážitku a vizuálna stránka asi ďalších 10%, najdôležitejší filmový aspekt je v mojom ponímaní obsah a práve tieto vyšperkované, vizuálne nádherné diela, si ho zaslúžia možno aj najviac. Pretože 5cmps mohol byť pokojne najlepším animovaným filmom všetkých čias a dôvodom prečo milujem kinematografiu a všeobecne umenie. Makoto Šinkai si však znovu volí ten istý formát, ten istý námet, ten istý film a človek tak dostane rovnaké h... ako vždycky, akurát zabalené v málinko lesklejšom obale než naposledy. Dobre, to už asi málinko preháňam, ale pointa je snáď jasná. Kedy sa dočkám namiesto pekne vyzerajúcej animácie pekne vyzerajúceho príbehu? (07.03.2021)

Vizuálně naprosto neuvěřitelné a všem jsem moc přál, ať to nějak dopadne. Jenže, jak je to krátinké, tak to ze mě i po chvilce vyprchalo a už druhý den jsem si pamatoval jen, že to hezky vypadalo. A ta vychválená závěrečná píseň je doprovázána perfektní střihem, ale samotná skladba to alespoň pro mě zabila. (01.11.2012)