ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(viac)Videá (1)
Recenzie (54)
Dalsi z opusu meho oblibeneho, beznadejneho romantika. V ani ne pul hodine vas Shinkai protahne od zapadle vlakove zastavky nekde v Japonsku az po vzdalene galaxie. Cele tak cini neuveritelne zrucne, treba jak snoubi poetismus se Sci-Fi. Ano jeho vytvarny styl je preslazeny a kdo tim strada at hvezdicku ubere-me to az zas tak neurazi. Velmi potesujici dilko. ()
Po dlhom rozmýšľaní za štyri. Shinkai je macher, že to celé zvládol sám. Nedostatky vidieť najmä na animácii postáv, statické pozadia sú však výborné. Pri tomto dielku je potrebná veľká odolnosť voči gýču, lebo rovnako ako Shinkaiov druhý a lepší film Beyond the clouds je preplnený ukážkovými západmi slnka a z neho vyplývajúceho nasvietenia postáv. Film by si zaslúžil prepracovanejší scenár a celovečernú stopáž, pretože nápad je výborný. Záverečné prelínačky voiceoverov ma ale poriadne dostali preto 8/10. ()
Ono je to veľmi pekný nápad, ale rozvitie podmanivej atmosféry z predchádzajúcich Shinkaiových filmov je nedostačujúce. Striedanie ručnej a počítačovej animácie mi príde skôr ako rušivý element a nebyť výborného klavíru a znova podmanivo zostrihaných obrázkov, tak by som tomu poetizmu zase až tak neveril. Na druhú stranu je vidno, že Shinkai ako rozprávač a režisér dospieva, len tá prekombinovanosť mi prišla príliš na efekt. ()
Mohlo by se zdát že láska přervaná dálkou několika světelných let by v anime podání mohla být krásným zážitkem, ale ne všechna očekávání a naděje které do filmu vkládáme se nakonec naplní. Tak jako je nenaplnilo ani Hoshi no koe. Smutná romantika a melancholie se tu až příliš tvrdě rozbíjí o mizivou logiku děje a naprosto zbytečné a nesmyslné mecha souboje ve válce s rasou o které se nedozvíme zhola nic. Sice jsou vcelku hezky animované, ale veškeré mé pocity z lásky kterou ani čas a prostor nezničí zredukovaly na pocit že hormonálně nevybouřené puberťačky by se vážně neměly stávat pilotkami bojových lodí. 5/10 ()
Vidím, že spoustě lidem se to líbilo, ale po zhlédnutí to ve mně zanechalo jen rozmrzelost a trochu výtku vůči autorovi, že mi dal něco nudného, když od něj očekávám prvotřídní práci vzhledem k tomu, jak je vynášen do nebes. Vůbec to nic ve mně nezanechalo, nijak to na mě nezapůsobilo. Je sice pěkné, že si to pan Šinkai dělal všechno sám, je úžasně šikovný a vůbec všechny ty další chvalitebná slova, jenomže i když přesto všechno je to pro nijaké, neužívala jsem si ani animaci, ani příběh, moje hodnocení nemůže být větší. Možná jsem jen tímto typem "tragédie" přesycená, možná jsem v tom ani tragédii neviděla. Pro mě to je jen normální odloučení dvou dobrých kamarádů, kde snad i ta láska vzkvétala, ale bohužel klíčící květinka byla zašlapána dálkou - zde značně zdramatizovanou tím, že dívka odlétla s armádou do vesmíru bojovat proti emzákům. Přišlo mi to stejné s tím, kdy se děti rozutečou do všech světových stran po deváté třídě či po Střední. Je to přirozené, proč z toho dělat tragédii? Záleží jen na okolnostech, kam vás zašlou... Prostě mi to přišlo přehnaně dramatické, zbytečně bolestné ze strany chlapcovy (chápu, že se dívce stýskalo) a nepřišlo mi to nijak poutavé či zlomové. Dvacet pět minut je víc jak dost, ztracený čas to není, ale není ani nic, čemu se budu obdivovat či k čemu se někdy vrátím. ()
Galéria (9)
Fotka © Mangazoo
Reklama