Elementární částice

Začalo se zlehka, o to drtivější byl dopad. Elementarteilchen obsahuje jak hluboké pravdy a složité osudy, tak banální příběhy a profláknutá klišé. Oba tytou proudy se spolu proplétají celou stopáží, občas je viditelný jeden, občas druhý, a občas se spojí do jedné mocné řeky, v jejímž toku jsem se skoro utopil. Tenhle brutálně upřímný příběh se mi bude v hlavě rozkládat ještě hodně dlouho. A jestli Moritz Bleibtreu ještě někdy předvede tak skvělý výkon jako tady, tak jde rovnou do seznamu mých oblíbených herců. Top 10 za rok 2006. (06.05.2012)

Německý film mě v poslední době nepřestává znovu a znovu příjemně překvapovat. Nejinak je tomu i v tomto Roehlerovu snímku dvou nevlastních ( naprosto rozdílných povahou ) sourozenců Michaela a Bruna v podání Christiana Ulmena a především VYNIKAJÍCÍHO Moritze Bleibtreua. Snímek se mimo jiné zaměřuje na jejich narušenou sexualitu způsobenou v dětství jejich hippiesáckou matkou. Každý z bratrů se s tím " vypořádává " po svém. Michael dává přednost kariéře ( molekulární biolog ) a rezignuje na jakýkoliv sexuální vztah, Bruno je posedlý erotickými touhami, ale nedaří se mu navázat opravdový vztah. To se změní v momentě, kdy Michael prochází krizí středního věku, dává výpověď v zaměstnání a odjíždí do místa, kde vyrostl a potkává Annabelle ( lásku svého mládí ) a..... Bruno se seznamuje s Christine....Více než zdatně jim sekundují Franka Potente a Martina Gedeck. Oběma bratrům se začíná " blýskat na lepší časy " , ale nic ( ani láska k jedné slečně :o) netrvá věčně.V tomto případě krutě zasahuje " osud ". Přiznávám, bál jsem se, jak se tvůrci vypořádají se závěrem, ale naprosto ZBYTEČNĚ, protože ten je skutečným VRCHOLEM celého snímku. Hodně silných 5*! p.s. silně uvažuji, že sáhnu po knižní předloze od Michela Houllebecqa...... (24.11.2009)

Konformně šokantní adaptace radikálně provokativní předlohy od režiséra, který si na burcování mravokárců vybudoval kariéru. Snímek sice přináší sytě tělesné pojednání o sexuální frustraci narážející na kontrast sexuálně emancipovaného světa a konformní upjaté společnosti. Jenže ve finále vše zvrátí do moralistního melodramatu, kde apatický bratr najde štěstí, protože zavolal své přítelkyni, zatímco neurotický bratr si za nerozhodnost vyslouží pobyt v blázinci. Předloha naopak směřuje k odlišnému konci, kde plně vynikne ústřední myšlenka, že strůjcem veškerého lidského zmaru jsou individualita a touha. 7/10 (31.08.2011)

Další film, ve kterém moje puritánství volalo o pomoc. Nic tak sprostého jsem dlouho neviděl. Dobrou třetinu stopáže jsem si musel zakrývat oči a druhou třetinu zacpávat uši. Kromě ukázky hladkání hlavního hrdiny při pomyšlení na jeho maminku včetně ukázky jeho vyvrcholení, jsou k vidění i hrátky s horní nápravou na babičině pohřbu, ba dokonce i dosti nechutné hromadné páření se. Děj má dvě dějové linky, přičemž jen ta Brunova je sledovatelná. Míša celkový divácký dojem spíše kazí. Vzhledem k tomu, že se ve filmu řeší tolik sprosťáren a je to dost fujky, tak se člověk prostě nenudí. Je v neustálém očekávání, jaká sprosťárna bude následovat a jak to ovlivní jeho kvalitně položené morální hodnoty. Doporučuji nesledovat sám, abyste měli možnost si s někým vyměňovat pohledy plné zděšení. (15.08.2016)

Nie je to tak dávno, čo som hltal Houllebecka ako hojivú náplasť na moju hedonisticko nihilistickú dušu, Časom som pochopil, že jeho vulgárna úprimnosť dočasne zbavuje depresie, ale ako krédo pre život je nepoužiteľná. Tento film bol ako jednohubka skvelý vyprošťovák. Obávam sa, ale, že pri znalosti deja by sa pozitívne dojmy pri prípadných ďalších projekciách vytrácali. (31.05.2011)