Est-Ouest
Изток - Запад
Vostok-Zapad
La vida prometida (Este-Oeste)
East/West
Réžia:
Régis WargnierKamera:
Laurent DaillandHudba:
Patrick DoyleHrajú:
Sandrine Bonnaire, Oleg Meňšikov, Catherine Deneuve, Sergej Bodrov Jr., Ruben Tapiero, Erwan Baynaud, Grigori Manoukov, Taťjana Dogileva, Bogdan Stupka (viac)Obsahy(1)
Sandrine Bonnaireová a Oleg Menšikov bojují v poválečném Rusku o své životy, budoucnost i lásku. Červen 1946: Stalin odstartovává propagandistickou kampaň zaměřenou na ruské emigranty žijící na Západě, kterým nabízí amnestii, sovětský pas a šanci účastnit se poválečné rekonstrukce Sovětského svazu. Alexej Golovin, emigrant žijící ve Francii reaguje na tuto výzvu, ostatně jako mnoho dalších. Rozhodne se vrátit do své vlasti společně se svojí mladou francouzskou ženou Marií a synem Serjožou. Při příjezdu do Oděsy je většina emigrantů popravena nebo poslána do pracovních táborů. Alexej a jeho rodina jsou tohoto osudu ušetřeni, protože sovětští úředníci usoudili, že jim tento mladý doktor více poslouží v jejich propagandistické kampani jako typický příklad navrátilce Jsou posláni do Kyjeva, kde je Sergej umístěn do textilní továrny. Novým domovem pro rodinu se stává pouhá jedna místnost v komunálním bytě, tzv. komunalka. Zatímco se Alexej se svým osudem smiřuje, Marie stále věří ve svoji svobodu (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Sovětský socialismus nechceš, to si díky tomuto filmu musí uvědomit každý rozumně smýšlející člověk. Francouzům se nepodařilo vystihnout ruské charaktery, film jako celek se mi ale líbil moc a osud Alexeje a jeho rodiny mi vůbec nebyl lhostejný. Přitom ten přístup byl chladný a odosobněný, emocemi se tu zrovna neplýtvalo. Já dorazit po letech emigrace domů a vidět hned v přístavu umírat své spolupasažéry, tak řvu jak tur. Tady si ženská jen opře hlavu o manželovo rameno. A tak podobně. Možná jsme si měli myslet, že je za tím Mariina tvrdá povaha, ale na mě takhle působil komplet celý film. Přesto ho jen tak nedostanu z hlavy. ()
Východ-Západ měl zprvu veliké možnosti, veliké jako matička Rus. Bohužel celé to Wagnier utopil v natahované nudě, bez pořádného dramatického uchopení a propracování. Škoda, protože na téma lidské naivity a hlouposti s vlasteneckým oslepnutím ke vzpomínkám lze natočit velký film. Škoda, ale jen pro herecké výkony se do filmu vyplatí investovat čas. ()
Po delší době jsem zase objevil vynikající evropský film, který mě dokázal napnout a vtáhnout do jednoho z příběhů, jaké psala historie Evropy 20. století, v tomto případě do osudu ruských emigrantů po "repatriaci" ze Západu, což je téma, o kterém jsem toho doposud tolik neslyšel. Velkým kladem pro mě byly herecké výkony. Menšikov se s bravurou vypořádal s francouzštinou, mně dosud neznámá Sandrine Bonnaire byla naprosto excelentní a toho Césara by si byla určitě zasloužila. A samozřejmě Catherine Deneuve svou roli zahrála s obrovským šarmem, uvěřitelností a přirozeností, i když nedostala moc prostoru ukázat motivaci její obětavé a riskantní pomoci rodině hlavní hrdinky. ()
Nečekaně kvalitní a zajímavý film s dramatickým začátkem a velmi působivým koncem. ()
Kromě velmi silného příběhu vidím největší kvalitu filmu v dokonale napsaných dialozích. Suverénní schopnost v maximální zkratce vystihnout absurditu situace, popř. jinde zase jakoby bokem si vypomoct nenásilnou a sotva postřehnutelnou metaforou se nevidí příliš často... ()
S roztrhanym pasem se spatne cestuje zpet. Zatimco se manzel po francouzsku obetuje pro lepsi vztahy s nadrizenou, Marie ho za to vystehuje k sousedce, aby se mohla vic venovat svemu ricnimu hrebci. A to jeste nevi o zachranne desetiletce hostujici herecky. ()
Kombinácia môjho záujmu o kinematografiu z povojnového obdobia a slabosti na francúzsky a ruský jazyk spôsobila po dlhej dobe filmový zážitok, pri ktorom som sa nemusel pozerať na hodiny. Hoci dej bol v celku ľahko predvídateľný, tento činiteľ nie je pre mňa zásadný. Pôsobivá koprodukcia s uveriteľnými hereckými výkonmi. ()
100% ()
Napriek tomu, že po rokoch film akoby trochu strácal dych (alebo si ja kritickejšie uvedomujem jeho melodramatické nedostatky), stále pre mňa ostáva tým filmom, vďaka ktorému som pochopila, že komunizmus nebol iba o lacnom mlieku a radoch na mandarínky. Naopak, bol to režim, ktorý celý štát zmenil na obrovskú väznicu plnú ľudí, ktorí chceli von. A museli za to draho platiť. ()
Film se mi velmi líbil svým civilním pojetím. Hlavní hrdinové se chovají věrohodně. Nemám co vytknout, doporučuji :). ()
Můj názor přesně vyjádřil A.ZziK, jen musím zopakovat jeho závěr - nedívejte se na dabovanou verzi. Obecně by mělo platit, že v dvojjazyčném filmu se dabuje jeden jazyk a ten druhý se nechá být a titulkuje. Pokud se všechno nadabuje do češtiny, vypadá to jak v blázinci (specielně ta scéna prohlídky bytu). A srozumitelnosti to vůbec nepomáhá, právě naopak. Za dabing jedna hvězda dolů. ()
Tak obzvlášť dnes bych to naordinovala všem. Pro mne velmi působivé, hlavně předvedením jednání bez skrupulí a to bylo možná ve skutečnosti ještě horší. Všechny okolnosti žití, začátek - odstřelení člověka, který se vrací "domů", byt po několika rodinách, fízlování, udávání, bezohlednost, nekultura, strach, krutost...výukový film, v poutavém obalu. ()
Z filmu vás přepadá smutek. Ne snad z toho, že jste zbytečně utratili něco ze svého času, prostě z příběhu a vědomí, že film ve své podstatě není fikcí. Jistě jeho hlavní hrdinové jsou smyšlení, ale jejich osud a život, v područí sovětské moci, odráží osudy a životy reálně žijících lidí. Sebevražedná naivita „bílých“ emigrantů, případně již jejich dětí, s níž uvěří slibům stalinistické moci. Můžete se svobodně vrátit domů, vše odpuštěno. Naivita pochopitelná, naivita daná láskou k vlasti, kterou dlouho neviděli nebo neviděli vůbec a mohou ji znát jen z vyprávění nebo z knih. Jak kruté procitnutí po příjezdu do vysněné země, kterou chtějí pomoci postavit po válce „na nohy“. Vítá je holý, strohý přístav, dusot vojenských bot, a již jsou někam hnáni – někteří rovnou na smrt, někteří do soukolí lágrů. Někteří, jako „naše“ rodina: ruský manžel, francouzská manželka, ve Francii narozený syn, mají štěstí. Čeká je komfortní ubytování, jeden pokoj - pár metrů v bytě, o který se dělí s dalšími rodinami. Očekává se, že si na tento „komfort“ zvyknou, že se přizpůsobí. Pochopí (hlavně ze všeho z počátku řádně šokovaná Francouzka) jak je důležité dávat si pozor na vyřčená slova, na to s kým jste viděni – vším můžete ohrozit sebe nebo jiné. V Sovětském svazu jistě žijí dobří lidé, jenže mnohé z nich vládnoucí režim ohnul, naučil, že chtějí-li žít, je to prostě na úkor jejich bližních a každý „rozumný“ člověk se stará hlavně o sebe a své nejbližší. I v tomto křivení lidských duší je obludnost a vina sovětské moci (a každé jí podobné levé úchylárny, a ANO za levou úchylárnu pokládám i německý národní socialismus). Mladá žena se chce vrátit do Francie, ta touha ji neopouští, i když pochopí, že dostat se ze Sovětského svazu není snadné; že by to bylo nemožné, tomu nikdy neuvěří. Touha po návratu ji neopustí. Jen se naučí čekat; týdny se mění v měsíce, měsíce v roky. Povede se jí to ? A co zbytek rodiny: manžel a dospívající syn. To se dozvíte, když si předtím vychutnáte každodenní život sovětského člověka. Snímek (pravda) dosti naplňuje žánrovou škatulku „romantika“, to mu budiž odpuštěno, za představení paranoidní všednosti socialistického ráje. Na jeho vybroušení měli sovětští soudruzi více času, než soudruzi kupříkladu českoslovenští – ale ti i ti připravili pro své poddané podobný „ráj na zemi: „ … dny ztrát, drogy a pití, ortely žití vyřčené tmou, dny ztrát, reklamních šotů, marného potu, zmarněných snah, dny ztrát, sto hlasů ze sta, dobrovolná gesta a povinný strach…“ (Kryl). Snímek se dá brát i jako pocta zbytečně utraceným životům (ať již doslovně či nepřímo) a ty životy byly mnohdy ruské životy. (Takže jací „Rusáci“ - vy …., když už je to dovoleno, náhle „odvážní“ čeští „vlastenci“.) Jak šílená je státní moc, která si sama vybíjí své nejlepší lidi a ničí tak nejen je, ale i zemi, kterou ovládá. Mrhání, strašlivé a hrůzné. Marnost. ()
S postupujícím dějem mě tenhle film přestával bavit...nevím proč? ()
Obraz života Ruska 50. let.Už samotná doba vzbuzuje hrůzu hodnou hororu.Nejhorší pocit na světě je bezmoc a tento pocit převládá v této době především.Přesto v něm lidé bojují o čest, lásku a právo rozhodnout o svém osudu.Je to boj šílený a marný a pro ty , kteří staví pocit svobody na první místo pomyslného žebříčku svých hodnot je i bolestný. ()
Dalsi film hlavne pre tych, co uz zabudli co to bolo budovat komunizmus a pre tych co su schopni aj dnes v 21. storoci spominat ako sme sa za sociku mali dobre. Ukazovat zverstva komunizmu treba neustale, pretoze ludska pamat je kratka. Ten pribeh je celkom zaujmavy, scenar k nemu sa ale nie prilis vydaril. Skoda, lebo jednotlive postavy urcite maju potencial. K tomu nie prilis obratna rezia, ktora prilis melodramatizuje, namiesto toho aby vytvarala napatie. Neoznacil by som tento film ako taky, za obzvlast podareny. Naviac som film videl s nie prilis kvalitnym dabingom. Francuzi, rusi a aj ten co prekladal, hovorili celkom nezmyselne tou istou recou. Zakladny motiv boja za zivot v slobodnej krajine je ale tak silny, ze som vacsinu tychto nedokonalosti dokazal do istej miery prehliadnut. 55% ()
Viděl jsem před lety a opakovaně shlédnul 20.8.2013. Nejedná se o žádný velkofilm, ale velký film to je svým obsahem. Ovšem ani režie a herecké výkony nezaostávají. Věřím tomu, že za Stalina to mohlo být ještě horší, než je ukázáno ve filmu. I tak mi slza skápla z oka. Takového filmy by měli povinně sledovat naše mladé generace, aby se nezapomínalo, jak taky bylo. Výjimečně dávám 5* při 90% (a celkově jako v pořadí 436 jsem zvedl hodnocení z 80% na 81%. Proč tak málo lidí hodnotilo? ()
Nevím čím to je, že mě ten film nedokázal vtáhnout do děje a celej jsem ho protrpěl. Asi je to tím, že mi chování všech postav příjde nelogický, asi proto, že většina postav mě rozčiluje, asi proto, že zrůdnost sovětskýho systému je deklarovaná pouze slovně a většinou maximálně jednou větou. Na jedný straně docela věrně vykreslený prostředí, ale na straně druhý nevyužitej potenciál, kterej to nabízí. Ukrutně nasírací klišovitá romance mezi mlaďochem a "trenérkou" plavání, kde chudák manžel hraje roli toho zlýho, páč nebojuje se systémem a pícha sousedku. Já vím, že nakonci se z něj vlastně stane ten dobrej mučedník, ale to jak je to ve filmu podaný, jim nevěřím ani za mák. Dvě hvězdy dávám jen kvůli reáliím a vlastně docela hezky, i když kýčovitě, zvládnutýmu závěru. Navíc - jsou filmy, kde člověk akceptuje berličku v podobě zmínky o reálnejch základech příběhu a jsou filmy, kde ne. Tohle je případ druhej a pro mě osobně je důvodem nezvládnutej scénář. Opravdu poslední věc je upozornění: proboha nikdo se nekoukejte na dabovanou verzi. ()
Docela povedené drama z období poválečneho Ruska kdy byl každý cizinec špion a hned popraven nebo do gulagu,to byla ale hnusná doba a totalita.Výborné herecké výkony i když vetšina herců neznámých i přesto výborně zahrané. ()
Pohledů, kterými se lze podívat na tento film je hodně. Zkuste si třeba představit, že se ocitnete, protože zoufale toužíte po své staré vlasti, kterou si idealizujete (to pro ty, kteří neví, proč se někdo vrací do SSSR), najednou v prostředí, kde nemáte vlastní byt, ale sdílíte jej ještě s dalšími pěti rodinami, jste pod dozorem, ale netušíte, kdo vás sleduje. Kdy nelze jen tak odjet, protože vám došlo, že návrat byla chyba. Další pohled: ona země, v níž se dělnická třída osovobodila od jha vykořisťovatelů, vám umožní jet z města do města jedině tehdy, pokud máte povolení. Nu, tomu se říká svoboda. Další pohled: je velmi důležité mluvit. Pokud necháte někoho, kdo je vám blízký, bez informací, začne dělat nebezpečné věci. Vy začnete dělat nerozumné věci. Skvělý pohled na film nabízí triatlet. A mimochodem: opravdu je happy end, když Alexej Glovin mohl vycestovat až v roce 1987? Není to spíš možnost, jak položit další otázku: a mělo to vůbec smysl? ()