Manželské etudy po dvaceti letech

Náhled na manžele po dvaceti letech má přeci jen větší přínos. Z mladíků už jsou čtyřicátníci, většina dělá jinou práci nebo podniká. Je to zajímavé, kam se osudy mladých lidí posunou a jak moc vyzrají. Tím spíše, že většina manželství nevydrží. U jednoho osudu dokonce dojde na tragédii. Ještě si lze všimnout jednoho nesmírně zajímavého detailu. U většiny lidí velmi rychle pomíjí opojení z revoluce a demokracie a nostalgicky vzpomínají na výhody socialismu... (27.02.2023)

tak ze začátku mě ta až tak nezaujalo,ale po čase jsem si všimla že je velmi zajímavé sledovat jeden a ten samý pár po svatbě a pak po 20 letech..ale určitě nikdy nezapomenu na 5.díl ve kterém na konec zemře dcera nevzpomenu si na jméno její matky...velmi silný příběh..5 hvězdiček zaslouženě a to jsem nejdřív chtěla koukat na něco jinýho a říkala jsem si že to bude asi dobrá blbost (28.08.2008)

Třeštíková má dar jít až na dřeň a místy je až nesnesitelné, v jak vypjatých situacích je ještě schopná točit. Nicméně to myslím jako poklonu. Brilantní sonda do obyčejných lidských životů, která je mnohovrstevnatou freskou nadějí, zklamání, snů, tužeb, vzestupů i pádu. Tak nějak jsme žili a žijeme. (08.10.2013)

Celkem zajímavý pohled do několika rodin. Na Manželské etudy jsem se díval hlavně kvůli mé tetě přes koleno (Zuzana a Stanislav). Také jsem se dozvěděl ze zákulisí, že paní Třeštíková moc štědře nezaplatila, na to že tam handrkovala nějakých pár let, ale o to nešlo. Je zajímavé sledovat rozdíl několika let v několika málo minutách, to je asi hlavním tahákem dokumentu. Nic zas tak extrémně dobrého to taky nebylo. Plusy+: Moje teta, nápad Mínusy-: nemusim Třeštíkovou Hodnocení:|80%| (22.07.2008)

„Bylo hůř.“ Neviem, čo ďalej, či Třeštíková bude pokračovať v nakrúcaní Manželských etud, alebo skôr v nakrúcaní pokračovateľov rodu (detí, vnukov), ale tento koment píšem vo februári 2018 a zatiaľ existujú „len“ tri etudy. Prvé z 80. rokov, potom sa Třeštíková k párom vrátila po 20. rokoch a nakoniec po úctyhodných 35. rokoch. Prvé, osemdesiatkové diely boli len také... zoznamovacie. Už vtedy sa síce dalo čo-to tušiť, ale ešte to bolo len také opatrné, hanblivé. A návraty po 35. rokoch už hrdinov ukazovali pomaly už krátko pred dôchodkom, život mali ako keby už za sebou a moc ich nebavil a táto skepsa tak trocha preskočila aj na diváka. Najhutnejšie sú preto „prostredné“ diely po 20. rokoch. Najvýraznejšie na seba strhávajú pozornosť kontroverzný fotograf Vladimír so Zuzanou (pseudorenomovaný fotograf, ktorý kedysi v USA nafotil pár vecí pre Playboy, ale teraz býva u dcér) a megatemná Marcela s Jiřím (resp. samotná Marcela, Jiřího obvinila zo sexuálneho zneužívania dcéry a návrat pred kamery odmietol, tento príbeh je natoľko silný a nosný, že si časom vypýtal spin-off, ktorý išiel normálne do kín). V mnohom už z princípu unikátny dokument. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (20.01.2011)