8 žien

Provokativní, svěží a hravé. Vánoce, francouzský venkov, buržoazní dům, osmička žen a pán domu s kudlou v zádech. A spousta rodinných kostlivců k tomu. François Ozon látku nebere smrtelně vážně, ale předkládá ji s elegancí a vytříbeným stylem, svou osmičku nabízí z přesně typizovaných postav. Pěvecké mezihry jsou fajn, herecké výkony pak bez výjimek bezchybné – o jedno velké jeviště se neperou, ale dělí. Milé detektivní setkání, které funguje i po letech. (21.01.2018)

Tenhle film je opravdu hereckým koncertem. Nenašla jsem jediné místo filmu, kde by se mi alespoň jedna z hereček nelíbila. Děj je až do poslední chvíle napínavý, s dalšími objevy nevíte, kdo je onou vražedkyní, pořád se střídají podezřelé až vše vyvrcholí v nečekaný závěr. Jenom některá pěvecká čísla mi přišla trochu nepřirozeně vmíchaná do děje, prostě aby tam byly. Ale ani to nerozhodí dojem z velmi příjemného filmu. (20.09.2004)

Dobře promazaný stroječek měštáckého divadla zase jede na plné obrátky. Paříž se chce bavit a hýčká si své řemeslníky (Feydeau a spol.), kteří se naučí vařit podle osvědčeného receptu. Robert Thomas je spolehlivý autor divadelních detektivek a uspokojí jak paní učitelku, tak magistru z lékárny, paní doktorovou či paní starostovou - no prostě celou tu měšťáckou honoraci. Ozon se pak ve filmu snaží hrát s námi hru - já vím, že ta hra je blbá, nelogická a konec je jasný už na začátku, a proto použiji infantilní poetiku - ženy mají jasně vymezené barevné kostýmky, scéna je kýčovitá (vždyť jsou vánoce), všechno to se spojí s operetou a poetikou Moulin Rouge, vždyť to přece k měšťákům patří - a hlavně ať je to peprné, ať je tam ten sex, ať se dámy ve večerních šatech cudně červenají a pánové vědoucně pomrkávají. Nevím, zda se tímto kodem dá udělat z blbosti umění. Jistě, všechny herečky hrají skvěle, ale nepředvádějí nic než dobře zvládnuté řemeslo. Zahrát takovou roli by měla každá vystudovaná herečka. Od toho ty DAMU či JAMU jsou. A až zase bude mít ženská část souboru roupy, stačí nasadit Dům Bernardy Alby. Lorca nikdy nezklame. (03.11.2009)

Film řekl bych primárně určený ženám, který mi kdysi vychvalovala jedna kamarádka, a který mě zaujal pouze hudbou (některými písničkami) a tím, že tam hrají mé oblíbené francouzské herečky Catherine Deneuve, Isabelle Huppert a Emmanuelle Béart. Jinak mě popravdě vůbec nebavil a vůbec nevím, co jiného bych o něm napsal. Zkrátka vizuálně líbivá a nazdobená statická NUDA. (10.04.2013)

Hra Roberta Thomase "8 žen" proběhla celým Českem, hrála se i v Lanškrouně, Boleslavi, Bydžově, větší města pomíjím. Každá z žen se tu prezentuje nejen svou humorně pojatou povahou, ale i písničkou (texty viz youtube). Humor a písničky jsou dobře dohromady, dobře to vypadá i dobře to zní. Samozřejmě si můžeme přitom současně přehrávat "pohlavně" opačnou verzi: člověk s dýkou je žena. Peripetie mohou být obdobné, jen závěr se bude nejspíš lišit. Zdánlivá oběť vyrazí z pokoje a všechny falešníky postřílí. Pozn.: Ludivine Sagnier (Catherine), která všechno zosnovala, zpívá: "Papa papa papa t'es plus dans l'coup papa - taťko, taťko, taťko, jaksi už nejseš ve formě taťko". (14.01.2019)