Goyove prízraky

Trošku mi to zde přišlo, že forma byla od začátku stavěna před ucelený děj - kostýmy jsou skvělé, herci se v rámci možností snaží o maximum, ale tak nějak nemají co hrát, tohle je na Formanův formát dosti šlápota vedle..............moje hodnocení = 5,5 z 10. (27.05.2015)

Nějak nechápu, že zrovna tenhle film se stal totálním kasovním propadákem... Mě teda líbil se moc. Dlouho sem neviděl takle mrazivej a vlastně i depresivní film. Obdivuju Natalii Portman, která svou roli sehrála naprosto dokonale a její utrpení a později i šílenství sem sežral až po uši. Scénář vynikající... FIlmlů o inkvizici je celkem pomálu a při tom to byli takoví zmrdi, který naprosto bezdůvodně masakrovali nevinnný lidi. A to i před necelými 200 lety, mazec. Nechápu, že jim to náboženství lidi žerou do dnes, jasný, už tě nepodroběj útrpnýmu právu, ale podle mě je to stejná pakáž jako komunisti. Taky dřív byli drsnější a měli se prostě ze Světa vymýtit. Ale to sem krapet odbočil :o). Formanovu tvorbu ještě nemám komplet zmáknutou, ale tohle je za mě jeden z jeho nejlepších filmů. Bardem dokonalej a všecko to do sebe perfektně zapadlo a dokonce se mi o tom filmu i zdálo, až takovou ve mně zanechal stopu. (14.03.2021)

Výborný film, při četbě některých recenzí, se zdá jakoby se jednalo o jednoznačný propadák. Forman však stále překvapuje jak kompozicí filmu, tak navozením atmosféry. Sice není tak jemně prokreslená charakteristika hlavních postav, jakou vynikal Amadeus a Přelet .., ovšem hlavní rolí v tomto filmu hraje "doba" a lidská kutost, hloupost, zloba a přezíravost - ztělesněná kým jiným než-li církví - přisátou pijavicí s nesmyslnými doktrínami. Goya je vykreslen jako pragmatický génius, který po celou dobu hledá odvahu pro jakýkoliv odpor, jedinou věcí bez přetvářky jsou jeho díla, až ve stáří nalézá sílu "jít proti proudu". Herecké výkony jsou skvělé, hlavně Javier Barden v roli mnicha Lorenza. Nelze také nezmínit skvělou hudbu. Nejvíce rušivým momentem je příliš překotný střih o 15 let vpřed, zde to určitě šlo řešit citlivější formou, než prostým "o patnách let později". Celkově však dávám silné ****. (12.02.2007)

Vážení přátelé...Předně, Goyovy přízraky se skládají ze dvou částí. První, ve které mladou Ines lapí svatá inkvizice do svých sítí a ze druhé - o 15 let poté. První část je tak na čtyři hvězdičky. Je Formanovsky typická. Je rovněž drsná, naturalistická, ale občas také velmi vtipná.Scéna, ve které otec mučené Ines pozve jednoho z věznitelů své dcery na večeři a poté ho po vzoru "práva útrpného" donutií podepsat přiznání, že je potomkem orangutána a šimpanze, aby jemu i králi, dokázal nesmyslnost této procedury, je opravdu moc hezká. Bardem hraje svého antihrdinu jako o život a je radost se na tohohle demagogického syčáka dívat...Jenže pak přijde zlom - o 15 let později, a celý film uhne poněkud jinam. Druhá polovina sice začne nejspíš nejsilnější scénou Goyových přízraků - kdy ztrhaná Ines vychází po tolika letech z vězení (i když přeci jenom pár vrásek té příliž krásné Natalii udělat také mohli) , kdy se člověk pohledem na to zubožené stvoření těžko brání slzám...Ale tady bohužel ta lepší část také končí. Forman zde jakoby ztrácí dech. I když s takovým slabým scénářem se ani nelze divit. Člověk by čekal nějaké zajímavější vyústění celého příběhu. U Formanových filmů je také zvykem poněkud větší vcítění do postav. Tady jsem měl pocit takového jistého odosobnění od všech postav. Tedy shrnuto: film je to vcelku dobrý, ale slabší scénář a celá druhá polovina filmu ho strhávají do průměru. Kdyby Forman natočil příběh přímo i Goyovi, možná by výsledek dopadl lépe... (20.02.2007)

4 1/2* - první polovina je strhující, druhá zejména v závěru ztrácí na tempu, proto půl * dolů. Forman je prostě Forman... (26.11.2007)

V průběhu sledování posledního formanova počinu jsem se cítil rozladěn a stále pátral proč tomu tak je. Co na mne působí tak znepokojivě, že jsem cítil neforemnost či skřípění kostí celého díla. Nejjednodušší je říct: "Miloš fresky neumí tak dobře jako osobní příběhy (Amadea vnímám jako spalující žár jediného)." Kamera působí ploše, dá se říct bez citu. Carrierova slabší chvilky SPOILER: Inesina vlivná rodina a snad ještě vlivnější Goya nejsou schopni (zda se o to snaží není řečeno) po patnáct let dostat dívku z vězení! Celou její rodinu navíc vyvraždí napoleonská armáda (proč? byli to přece měšťané, žádná šlechta) v den jejího propuštění (aby nedejbože ještě měla kam se vrátit, to tak). A ozdůbkou je dosazení inesiny dcery osvobozené z "kurevského" povozu za dámu britského důstojníka. Nastavená kaše pro obligátní závěr "to jsme se to na náměstí pěkně sešli". Formana jsem zahlédl až v samotném závěru, kdy je po všem. Sláva a prapory se balí a na náměstí zůstává přívětivý nepořádek. Javier Arenas Bardem hraje výborně. Ani impozantní freska, ani srdceryvný příběh. Mám tě rád Miloši, ale takhle ne. (01.12.2007)

Škoda niekoľkých chybičiek, napr.: Ako mohol ten inkvizičný biskup prežiť keď ho prefekt Lorenzo odsúdil na smrť? Túto scénu som tiež nepochopil: Ku Goyvi prichádza Inesin otec a hovorí, že zaplatí Lorenzov obraz, potom keď ten istý obraz prídu zhabať inkvizítory, Goya im povie, že ten obraz ešte nie je zaplatený. Možno som nedával pozor a dá sa to nejako vysvetliť :) Inak čo sa týka filmu, tak som bol mierne sklamaný a hlavne som pochopil prečo je Bardem písaný ako herec č. 1. Goya nie je popredná postava aj napriek tomu, že sa okolo neho točí celý dej, a to je škoda. Mnohí sa šli na tento film pozrieť len preto aby viac spoznali dušu tohoto velikána maliarstva, ale to im ,bohužiaľ, nebolo umožnené v plnom rozsahu. Ale hodnotenia pod tri hviezdičky jednoznačne nie sú na mieste, ako sa dá predsa slabší Formandávať do jednej roviny s nejakým lepším Segalom? (01.05.2008)

Obľubujem historické filmy a to je jeden z dôvodov, prečo 4*. Ďalšie dôvody sú odvážne spracovanie zaujímavej témy, kvalitní herci, dobrodružstvo, tajomstvo,úplný opak môjho predpokladu o čom tento film bude. A mohla by som menovať aj ďalej. Ale to sú tie najzákladnejšie dôvody. Aj podľa mna časť ,,15 rokov neskôr´´ mohla byť trošku iná, a v tom prípade by som určite s 5* neváhala. Ale myslím, že aj 4* nie sú zlé. (23.07.2008)

Nevim jaky byl zamer Milose Formana, ci co se snazil timto dilem rici ci vytvoriti. Ja sam pro sebe nalezl velmi slabou dejovou linii, rikajici hodne o mnoha vecech avsak uplne do hloubky a do detailu nevysvetlujici nic,lepereceno takovou smes a zmet ne prilis vzdalenou od jakesi groteskni frasky. Kazdopadne bavil jsem se a to nejenom diky Francescu Goyovi. Na zaver podle zarucenych ci nezarucenych fam: na filmove platno v USA tento film nikdy neprisel, jelikoz se mu podarilo velmi bolestive slapnout na kuri oko jedne velice silne,vlivne nabozenske skupine,ktera zapricinila ze jeho sireni se po spojenych statech americkych je a bude (pri setrvani vlivu teto skupiny) pouze a jenom po internetove ci videopujcovni ceste ... Nebudu jmenovat o jakou skupinu se jedna. "Snad nam alespon dovoli v budoucnu beztrestne a v klidu sledovat Medu Bedu a nejake lehci porno...Amen." (20.12.2008)

Jedna pre Portmanovú, jedna pre Bardema. Inak si tento film nezaslúži nič viac, pretože ho Forman režíroval asi po telefóne. (27.01.2009)

takřka dokonalá ilustrace Foucaultovy teorie diskurzu a moci: "jednání působící na jednání (jiných lidí), zasahující možná či skutečná jednání, přítomná či budoucí jednání ... vládnout znamená strukturovat pole možného jednání jiných...Diskursy nejsou, o nic více než mlčení, jednou provždy podřízeny moci nebo postaveny do pozice odporu. Je třeba přijmout komplexní a nejistou hru, v níž může být diskurs zároveň nástrojem i účinkem moci, avšak rovněž překážkou, zábranou, bodem odporu či východiskem opačné strategie. Diskurs uvádí moc do pohybu a produkuje ji, posiluje ji, ale také ji podkopává, vystavuje ji pohledu, činí ji zranitelnou a umožňuje její omezování.“ Jediná výhrada, která pro mě znamená hvězdu dolů, je příliš silná dialektika, která se z Formana ozývá, ta jeho film zasazuje do modernistického vnímání světa, kdy se protiklady trestu a odpuštěbí, církve i politiky, umění a reality spojují do jednoho logického celku dějin ... prostě to dění bytí u Formana ještě příliš moc dává smysl, než aby z toho mohl být plastický a barvitý portrét "lidí zlopověstných". (30.06.2010)

Díky Formanovi jsem našla Javiera Bardema. Myslela jsem si, že Goyu ztvárňuje on, protože tak nějak jsem si pamatovala představitele Goyi ze stejnojmenného seriálu. Čekala jsem na ty přízraky a jsem ráda, že nakonec bylo všechno úplně jinak. Ten film má spoustu kladů a pro mě jen ten největší asi ten, že ta doba je vyobrazená hodně autentičně, alespoň pro mě, podobnou představu o ní mám. Goya samotný mě přes počáteční zklamání taky potěšil, jeho předtavitel v podobě Stellana Skarsgarda je okouzlující a pozitivnější, něž jsem si původně myslela. A Natalie Portman, jo šlo to, ale mohlo to být ještě lepší :o)). (25.01.2012)

Skutečné precizní vizuál. Propracovanost kostýmů a kulis do nejmenších detailů spolu s dokonalou kamerou utvářejí neuvěřitelně autentickou atmosféru doby okolo roku 1800, bouřlivý doby, kdy se starý struktury rozpadaly pod přelivem moderní doby, kdy se střetávaly zbytky rigidního středověkýho myšlení s racionálním moderním. Děj se odehrává v inkvizičním Španělsku, kde jsou tyhle kontrasty o to zřetelnější. Konceptuálně je film hodně podobnej staršímu Taking Off od Formana. Ten se postavil do role citlivýho pozorovatele, celkem obyčejnýho chlapíka Goyi, kterej skrze svůj výjimečnej talent romanisticky zachytával všemožný temný i krásný přízraky jež se mu míhaly před očima. Film tudíž není životopisem Goyi, je to spíš historická sonda, která reflektuje skrze umělcovy oči tehdejší události. Hlubší emocionální sepětí s ústřední trojicí Bardem, Skarsgård, Portman se nekoná, protože film v relativně krátký stopáži sleduje poměrně širokej časovej úsek a mnoho historickejch událostí, avšak to si myslím, že ani nebyl autorův záměr, herci, zejména Portman hrají nicméně skvěle. Po zhlédnutí jsem měl pocit, že jsem viděl něco neobyčejnýho, něco hodnýho Formanovy velikosti. Pár nezapomenutelnejch scén, silná atmosféra a detailní propracování se postaraj o to, že se na chvíli ocitneš v 18. potažmo 19. století. (08.05.2019)

Pro mnohé neatraktivní, pro mě však velmi zajímavý námět. Co dělá tomuto filmu největší reklamu je samozřejmě nálepka "Nového filmu Miloše Formana". Asi nikdo nečekal na adresu Formanova nového filmu takovou dávku kritika. Musím se přeznat že ta první vlna mě opravdu zaskočila a do kina jsem odcházel se smíšenými pocity. Už od první scény jsem si říkal, kdy asi přijde to špatné? A nic takového se vůbec neobjevilo. Hned na úvod úžasně svinská inkvizice, poté krátké představení Goyi a můžem se dát na mučení. Tak decheroucí scénu jsem v kině už dlouho neviděl. A celý film se nese ve stejném duchu. Nic zdlouhavého, jedna skvělá scéna střídá druhou, všichni herci hrají výborně a Forman tomu nasadil diamantovou korunu. Během celého filmu přemýšlíte, kdo je ta největší svině a na konec je vám jenom líto, že těch parchantů nezemřelo víc. Z kina jsem odcházel nadšenej a přitom jsem nechápal, proč tolik lídí Přízraky tak strhalo. Tento film si to opravdu nezaslouží. Spousta lidí mu vyčítalo, že to není ani tak film o Goyovi jako spíš o španělsku té doby (a ještě navíc hodně nepřesný). Kdybyste se taky zajímali o podrobnosti, tak by jste věděli že tento film má být obrázek španělska a Goya tam vystupuje jako takové pojítko. Hlavními hrdiny snímku jsou totiž právě Goyovy přízraky - lidé kterým mistr Goya maloval portréty. A to je ten důvod, proč je on tím nejlepším možným pojítkem. Má vztah ke všem hrdinům a přitom od nich všech má částečný odstup, takže může bez problémů pozorovat jejich chybné i správné kroky. Film mě ani na vteřinu nenechal pochybovat o jakékoliv nižší než nejvyšší známce. Takto jedinečný snímek už asi dlouho neuvidím, ale co se dá dělat. Teď se jenom teším až na Goyovy přízraky půjdu znovu a doufám že i napodruhé to bude stejně tak dechberoucí jako premiéra. (03.02.2007)

Kruté, ale zajímavé pojetí. Zjištění, že v dřívější době nebylo něco v pořádku není jen tak. Líbilo se mi zpracování příběhu i samotný scenář. Neviděl jsem snad ani jednu zbytečně dlouhou scénu. Vše bylo tak akorát, jen herecký výkon mě u mužské části zklamal... (07.06.2007)

Na borce skryvajiciho se pod jmenem (Milos Forman) jsem se po nekolikaletem odmlceni dockal, ale namisto masterpiece, jsem byl svedkem nedotazeneho historickeho dramatu ze Spanelska ukazujici zivotni kroky tamejsiho slavneho malire Goyi a hlavne nevyzpytatelnou dobu v ktere zil a tvoril. Co zamrzi, je levne vypadaji vyprava a nepresvedcive herecke vykony (i Natalka zklamala). Prumer... 55% (20.09.2007)

Film z období španělské inkvizice je vykreslen velice syrovým způsobem,ale taková byla doba plná brutality a nesmyslnosti inkvizice.Forman nás dojímá a skvěle zahraná Agnes nahání husí kůži a vhání slzy do očí.Výborný dobový snímek. (26.10.2007)

Film je rozcupovaný na dvě nevyrovnané poloviny. Ta první je skvělá za 5*-od herců, přes režii po temnou atmosféru inkvizice (třeba ta scéna večeře spojené s mučením Bardema). Ta druhá za 3*, velmi neumětelsky zahajená s titulkem o 15let později, je velice nevyvážená-Forman jakoby nevěděl co chce filmem vyjádřit. Jestli chce film o lásce, politice, fanatismu. Nejvíce mě pomohl k pochopení postava inkvizitora Lorenza. Bardem tohoto muže pojal geniálně. V první polovině je to tajemný mnich, co šeptá, shrbený a schovávající se pod pláštěm, na povrchu slizský a vevnitř zlý muž a v druhé zas muž jenž hýří energií a vitalitou, přesto je na něm vidět jeho vnitřní pravé Já co se nemění a je stále stejné-fanaticky a neustupně hájí ideologii které slouží a je mu jedno zda je to církev, či Napoleonova říše. Ale v závěru odmítá záchranu života, konečně nacházi svou čest a volí raději smrt. Podle mě Forman právě chtěl natočit film o tomto, bohužel zbytečně rozladil film osudy Goy a Ines. (21.11.2007)

Další důkaz toho, že kritici nejsou lidi. Plivání na Formanovo dílko jaksi nenalézá u prostého diváka oporu. Aspoň by nemělo. Film je poměrně hustej, vynikající hudba a navíc teda Bardem za jedna. (31.05.2010)

Nevyzpytatelnost dějinných zvratů dovede míchat karty osudu až přízračně. Velkolepá freska o opojení z moci, nechutně hrůzném církevním tmářství a velkých revolučních idejích, z nichž se stávají pouhá klišé, jakmile se dosáhne toužebného vrcholu. Ale ta nejubožejší bezmoc přežívá v tomhle slzavým údolí jen díky reinkarnaci v osvobozující šílenství... (09.06.2010)