Goyove prízraky

Docela jsem se zasmál při letmém čtení několika "velkých" recenzí a zamyšlení nad novým filmem Miloše Formana. Nadpisy jako "Rozumí Češi svému Formanovi " apod. mě opravdu rozesmály a celkové pojetí myšlenek okolo Goyových přízraků mě mrzí. Kdy český lid pochopí, že Miloš Forman je celosvětová režisérská kapacita a polemizování nad jeho kvalitou po filmech jako byl Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeusem je zcestné. On prostě umí a není to tím, že je Čech, ale tím, že je to Forman. Formanovi myšlenky, jeho ideje a formou, kterou vypráví látku, aby vtáhl diváka do děje jsou často odlišné než u zbytku režisérů a možná pouze proto nemusí být milován všemi. Goyovy přízraky opět čerpají z trochu jiného rukávu velkého mistra než jeho předchozí filmy. Tentokrát se vydává příběh do Španělska v období inkvizice, která je někdy milována jindy nenáviděna a proti které stojí jeden malíř, který se stal velikánem. Ale tohle není příběh o něm. On je zde pouze jako vypravěč, člověk co nás provází a pomáhá nám pochopit ostatní postavy a nabízí svůj pohled na "tichý" svět, přestože od začátku filmu každou vteřinu ničí diváka svým dokonalým vzhledem a herectvím. K ději zde nebudu nic psát je dostatečně znám. Nosným pilířem je vedle Formanovy nádherné režie rozhodně trojúhelník hereckých klenotů dech beroucí otec Lorenzo hraný Bardemem, neskutečně krásná Ines zahraná Natalii Portman a nakonec Stellan Skarsgard jako Goya, který přesvědčuje o svých kvalitách i posledního svého odpůrce. Forman zariskoval v jediném a to v hudbě, kterou svěřil českému skladateli Varhanu Bauerovi a udělal dobře. Risk se vyplatil a hudba je skvostná, dobová a působivá. Práce s kamerou a střihem nemá chybu a např. dokonale sestříhaná scéna Goyovy malby jednoho obrazu ze série Rozmary. Dokonalá snaha o vystižení doby je ještě více podpořena výborným zapojení rozpracovaných děl Goya, např. Obra, tato detailní práce je jen ku prospěchu a pomáhá filmu naprosto uvěřit a nechat se jím pohltit. jen škoda, že se v závěru z Goyi stává pouze divák, který je obětí příběhu někoho jiného a sám mizí a jeho příběh je psán pouze v učebnicích dějepisu. Podobnost Církevní rady, výslechů apod. není náhodou podobná komunistické prací přes rokem 89 a to Forman ví moc dobře a jistě jen tiše doufá, jestli si všichni uvědomí, že inkvizice v různých podobách a s různými cíli bude existovat v jakékoliv době. Forman natočil velký působivý film, který se snaží vyprávět komorní příběh, který se mohl odehrát komukoliv kdykoliv. (23.03.2007)

"Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen"... Veľmi pôsobivé dielo s mnohými vrstvami a mnohými menej či viac očividnými pravdami o ľudstve aj človeku ako takom. Každý musí film sám posúdiť a vziať si čo jeho je. A herecké výkony? - niečo neuveriteľné! Zvlášť mladá Natalie Portman ma úplne ohromila - predsa len, v jej veku by som taký dobrý výkon nečakala. (10.03.2008)

Není to malířova biografie, jak by se podle názvu mohlo zdát, ale spíš taková historická freska Španělska za Goyovy doby. Četla jsem hodně negativních recenzí, ale mě osobně se film dost líbil. Jsou tu silná témata, i když je pravda, že jsou povětšinou jen tak naťuknutá a jako celek se film trochu rozpadá. Goyovy přízraky vás sice nepřimrazí do křesla, ale takový propadák, jak mnozí říkají, to podle mně určitě není. (07.02.2007)

Miloš Forman se vrací s filmem, který od něj asi moc lidí nečekalo. Svým tématem, se sice od těch ostatních diametrálně zrovna neodlišuje, ale samotné zpracování je poněkud... jiné. Samotná dějová linie by mohla být zajímavá, pokud by se nejednalo a přílišně rozmáchlé malé téma, aneb trocha másla na velkém krajíci, nebo snad velké téma stlačené do malého příběhu? Filmařské zpracování je v některých momentech opravdu parádní. První scéna je klasický Forman, divák má jediněčnou šanci slyšet naprosto všechno, jako by sám seděl v oné zabírané místnosti, tento prvek se však v dalších fázích snímku nepoužívá. Formanovi se daří zachytávat dobové reálie a díky nim podbarvovat celkové vyznění filmu, ale nedovede diváka strhnout, vlastně se o to ani nesnaží. Celou dobu jsem si však ríkal, proč si vybral tak strhující dobu a vypráví nezajímavý příběh, který až závání jistou telenoveličností. Odpověď jsem nenašel. Zatímco začátek se opravdu povedl, druhá třetina pokulhává a poslední pasáž je už nudným výsměchem s něčím, co se ani nedá nazvat příběhem. Velmi kladně se předvedl excelentní Javier Bardem, kterému se ostatní herci ani nemohli vyrovnat. (22.11.2007)

Na Goyovy přízraky jsem se opravdu těšil a nechtěl jsem prostě uvěřit tomu, že by Forman natočil tak průměrný film, jak se všude píše. Ale bohužel, stalo se. Nedá se ovšem říct, že by za to mohla jeho režie. Oscarový důchodce v Goyovi jasně dokazuje, že do starého železa ještě rozhodně nepatří a i z herců, u kterých byste to nijak zvlášť nečekali, dokáže vytlouct výborné herecké výkony (snad nikdo by nedokázal křivit papulku tak jako Natálka;)). Problém je ovšem v "obyčejném" scénáři. Ten vám totiž nenabídne žádné "nezapomenutelné momenty" sršící charismatem, na jaké jsme si už u jiných Formanových filmů zvykli. Všude tak omílaná inkvizice se nám ukáže jen v několika prvních okamžicích filmu (a ani to není žádná výjimečná podívaná) a po zbytek stopáže už jen s Goyou někoho taháte z bryndy nebo hledáte ztracené děti. No Milouši, snad se ti to s Cagem vydaří příště líp... (12.06.2007)