Réžia:
Jiří BělkaScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Luboš FišerHrajú:
Břetislav Slováček, Eliška Balzerová, Zdeněk Řehoř, Milan Jedlička, Karel Charvát, Karel Soukup, Bohuš Záhorský, Otto Hradecký, Josef Koza, Zdeněk Jarolímek, Blanka Vikusová, Vladimír BrabecObsahy(1)
Z hlubin dávnověku až k dnešním dnům zní legendární vyprávění o krásné chovance kláštera Jitce a statečném Břetislavovi, synu českého knížete Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Vtipný apokryf, moderním způsobem využívající polohistorickou, pololegendární látku, vypráví příběh zcela netradičním způsobem. V půvabném filmovém obrazu z našich dějin se vrátíme do doby před takřka tisíci lety. Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií, která vládla na území dnešní Moravy a Čech v době našeho příběhu. Břetislav, syn knížete Oldřicha a Boženy, prosté ženy, trpí pro svůj neurozený původ po matce a proto, že se narodil mimo manželství. Setkáváme se s ním v době, kdy, coby správce Moravy, vydává se na cesty do sousedních zemí, aby se oženil. V jeho rozhodnutí hraje také roli mocenská politika, svatba s urozenou nevěstou by měla posílit moc rodu. Především ale nechce svému synu připravit takové ponížení, jakého se kvůli neurozenému původu dostávalo jemu… Televizní film natočil podle scénáře renomovaného vypravěče O. Daňka v roce 1974 režisér J. Bělka, který do hlavních rolí, dvou nezkrotných povah Břetislava a Jitky, obsadil Břetislava Slováčka a Elišku Balzerovou. (Česká televize)
(viac)Recenzie (64)
Československý televizní historický film odehrávající se kolem roku 1021, kdy statečný moravský kníže Břetislav (1005-1055), syn českého knížete Oldřicha, unesl za pomoci svých mužů z Schweinfurtského (Svinibrodského) kláštera svou vyvolenou Jitku, dceru bavorského velmože. Statečný a usměvavý Břetislav (B. Slováček) toužil pojmout za manželku ženu krásnou, ale především urozenou, aby tak mohl zakrýt svůj nemanželský původ a obnovit důvěru ve slavný rod Přemyslovců, neboť vyšlo najevo, že Břetislavova matka Božena nebyla právoplatnou manželkou jeho otce a ani nebyla urozeného původu. Mladou Jitku, jejíž bratr byl Ota Bílý, markrabí ze Schweinfurtu, si zahrála E. Balzerová, tehdy ještě Havránková, a nutno podotknout, že herečce to především díky neobvyklým dlouhým vlasům sepnutým těžkou kovovou korunkou moc slušelo. Břetislavova vyvolená se zpočátku chovala k mladému moravskému knížeti zpupně a přezíravě, chtěla utéct a svého únosce předat katovi. V dramatické situaci, kdy Břetislava a Jitku dohnali svinibrodští vojáci a dvojici se podařilo zachránit pouze lstí, se sblížili, uprostřed nekonečných hvozdů byli oddáni a v budoucnu Jitka povila Břetislavovi pět synů. Příběh z pera geniálního O. Daňka se se skutečnou legendou poněkud rozchází, zejména v tom, že údajně byl únos z kláštera domluven předem, filmová varianta však se mi líbí více. V dalších rolích tohoto poutavého historické dramatu se objevil B. Záhorský jako mohučský arcibiskup a Z. Řehoř jako osamělý mnich žijící na opuštěném místě v lese. Jednoduchý příběh, který se většinu času věnuje seznamování dvou mladých lidí, díky jejichž lásce mohla skomírající dynastie Přemyslovců opět ukázat svou sílu, natočil režisér J. Bělka, který má na kontě několik podobně zajímavých historických filmů a vzhledem k tomu, že mám takové filmy v oblibě, nic mi nebrání po dlouhé době snímek ohodnotit jednoznačně nadprůměrně. ()
Hřeben? Hřeben je proti vším a já vši nemám. ()
Příběh Břetislava a Jitky si přímo říká o zromantizovanou podobu. Oldřich Daněk však Jitčin únos z kláštera pojal spíše jako námět pro konverzačku, kdy se srdce dámy a mysl muže získávají především mozkem a jazykem (ve smyslu tvorby slov, vy čuňata :) ). Překvapilo mě, jak dobře sedla (mně jinak těžce nesympatická) Balzerová do "princeznovské" role, má důstojnost, půvab a nakonec navzdory počáteční rozmazlenosti prokáže i odvahu a inteligenci. A jinak ne zas tak známý Břetislav Slováček (byť s hlasem Jiřího Brabce) představuje u nás ne příliš viděný typ mladého hrdiny oplývajícího mužností i charismatem. Ze začátku je poněkud cynický a jedná účelově, ale nakonec i on ukáže, že má srdce. Do toho odpadlý kněz poustevník Jiřího Řehoře se svými pragmatickými hláškami dotváří hlavní trio filmu. "V jistém věku, pokud jde o ženy, začínají být představy hezčí než skutečnost." - "Mnichu, kde se myješ?" - "Proč hned mýt? Bůh deštíčkem umyje." ()
Jména scénáristy (Daněk) a režiséra (Bělka) jsou jmény velmistrů svého oboru. Z temnot počátků českých dějin vystupují dva živí lidé, kteří tvoří dějiny. Z minima je tu vytěženo více než maximum. Jsme konfrontováni a obohacováni nadmíru. ()
Pro milovníky příběhů z Kosmovy kroniky ideální materiál. Krásná klasická televizní inscenace, točená na barvu a v exteriérech. V 11. století možná zanedbatelná kapitola z počátku vztahu Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu, nicméně pro příští generace jedna z klíčových romancí českého dějepisu. ()
Ačkoli se veškerý děj, včetně akce, odehrává ve verbální rovině, nikterak to nevadí. Atmosféra jak vystřižená ze Starých pověstí českých, perfektní dialogy a navzdory absenci hvězd dokonalé obsazení. Břetislav Slováček byl skvělý chlapácký typ a Eliška Balzerová byla coby Jitka velmi sexy (docela mi připomínala jednu moji známou :-)). 85%. ()
Eliška Balzerová jako krásná a hubatá Jitka - Judita Babenberg a Břetislav Slováček jako hrdý nebo pyšný kupodivu také jako Břetislav v nádherném historickém dramatu, kde velmi kvalitní scénář napsal Oldřich Daněk. Třeba uvedu rozhovor mezi moravským knížetem Břetislavem a Mohučským arcibiskupem Bardem, ze kterého by si mohli dnešní i budoucí tvůrci příklad. On tento skromný televizní film strčí do kapsy kdejaké bohaté kinofilmy. A nakonec měl Heidenreich štěstí nebo smůlu? ()
Hudba: Luboš Fišer . Skvostný bájný příběh z Čech a Moravy. ()
Skvele, skvele. Zrovna ctu Zemlickovy, Cechy v dobe knizeci, tak to se zhoduje. Oldrich Danek opet skvele rozehral svoji oblibenou partii. Pekna vyprava, dobre zrezirovane. ()
Nevím, co Bělku pudilo k obsazení nesympatického Slováčka do hlavní role, snad jen to vhodné jméno. Naštěstí je Balzerová skvělá, s čímž se u ní vlastně automaticky počítá. Výborný je i Řehoř. Takže pro mě z toho vzniknul Zdeněk a Eliška. Značně rozčarována jsem z Fišerovy hudby, která působí rušivě, zdá se mi, že jinak vždy přesný Fišer se tentokráte vůbec netrefil do rytmu dechu filmu. Slováček naštěstí alespoň mluví Brabcovým hlasem, škoda, že místo něj není Brabec kompletní. Scénář a režie jsou velmi vydařené. ()
História práve nie je moju parketou a u tohto príbehu ani neviem, či ide o spracovanie historickej témy alebo obľúbenej povesti. A je mi to vlastne jedno. Podstatné, že to bolo dobre napísané i zahrané, ústredná dvojica pôsobila sviežim dojmom a aj hudobný doprovod mi chvíľami dobre padol. Pre mňa neznámy Břetislav Slováček ma prekvapil nielen zhodou krstného mena s menom stelesňovaného hrdinu, ale aj zaujímavým vzhľadom a prejavom. A tak som mal, napriek téme, z televízneho filmu nadpriemerne dobrý pocit, ktorý zvyknem kvantifikovať troma hviezdičkami. ()
Trošku prehodnotené, historický príbeh sám o sebe má viac čo ponúknuť, než sme sa dozvedeli na obraze. Určite preto radšej siahnite po literárnom alebo historickom diele, dozviete sa viac. ()
Počátky českých dějin mám ráda, pokud si to ovšem všechno nevymyslel Kosmas o dlouhých zimních večerech... Břetislav, moravský kníže, má po otci původ udatných Přemyslovců, ale protože církev neuznala druhý Oldřichův sňatek s prostou Boženou, je považován za levobočka a tudíž nemůže počítat s tím, že by si ho vzala urozená dívka. Jelikož je ale cílevědomý a má filipa (a víc štěstí než jeho strýc Jaromír, stručně o něm- byl vykleštěn, oslepen, vězněn po většinu svého života a nakonec zavražděn- no není to pech??), unese tedy Jitku, dceru vévody z Bábenberka, aby svůj status vylepšil. Scénář byl spíchnut vtipně a přitom ohromně mile- pasáže, kde Břetislav popisuje Moravu, působí velmi hrdě a vřele (podobný dojem vyvolá jen popis Karla IV. českých zemí v Noci na Karlštejně). Ústřední dvojice nemá absolutně chybu, až si jeden neustále klade otázku, jak to asi bylo doopravdy? Kdyby takto, jsem spokojená. ()
Zábavně a hlavně vtipně zpracovaný příběh o nejznámějším únosu našich dějin. Ale to se ostatně dalo čekat, protože má-li v něčem prsty Daněk, nedá se očekávat zklamání. 80% ()
O tomhle už dlouho slýchám/čtu jako o jedné z legend československých televizních inscenací, ale nějak se mi to pořád vyhýbalo. Takže teprv teď s úžasem zjišťuju, že je to nejenom hezky podané téma s výbornými herci, ale hlavně nápaditá historická komedie! ()
Scénář - Oldřich Daněk. Kamera - Vladimír Opletal. Příběh z Českých bájí. Hlavní role Éliška. ()
Jméno dramatika Oldřicha Daňka je vždy zárukou textů nejvyšší kvality - a jeho vtipné zpracování dávné pověsti o Břetislavovi a Jitce je jej více než hodno. V Bělkově režii a skvělém obsazení (vedle skvostného ústředního páru třeba poustevník Zdeňka Řehoře či přísný arcibiskup Bohuše Záhorského) vznikl nádherný televizní film. ()
Půvabné vyprávění o jedné krkolomné cestě za urozenou pannou.. Břetislav je syn Oldřicha, českého knížete, nicméně jeho matka Božena nebyla právoplatnou manželkou, čili levoboček, no a neb chce pro své děti lepší životní start, nevěstu si unese rovnou z kláštera.. Eliška Balzerová a Břetislav Slováček jsou krásný filmový pár a pěkně jim to spolu ladí.. ()
Velice působivé historické drama. Jedinou skvrnou na tomto krásném milostném příběhu je přemluvení hlavního hrdiny Břetislava jiným hercem(V.Brabec). ()
Moc pěkný, přiměřeně romantický příběh z pradávných českých a moravských dějin. I obsazení se povedlo, i dialogy a výprava. Opravdu povedený televizní film. ()