Anděl blažené smrti

Československé krimi, natočené v osobitém netradičním stylu, pojednávající téměř dokumentaristicky o konkrétní trestné činnosti, související s ukrytým nacistickým pokladem. Snímek se vyznačuje totální neosobní anonymitou vyšetřovatelů, děj samotný je složen z mnoha sérií sledů fotografií či krátkých záběrů a hlavně, celá kriminalistická činnost je komentována tendenčně velmi uvědomělým vypravěčem. Herecké výkony ve snímku nelze hodnotit, neboť v podstatě neexistují, z účinkujících herců jsem rozpoznal pouze mladého J. Větrovce (když nepočítám jugoslávského herce R. Markoviče v roli tajného). Z těchto důvodů příběh, kriminalisticky zajímavý, ač zbytečně složitý, je naprosto odcizený a nemá velkou pravděpodobnost, že diváka zatáhne do děje, navíc jsem neustále měl dojem, že krimi je podáváno navzdory datu svého vzniku příliš normalizačně a ideologicky podbízivě. Film s mnohoznačným ušlechtilým názvem pro mě skrývá zklamání, experimantálně natočené krimi proběhlo kolem mne bez většího povšimnutí, charakteristická Liškova hudba nedokázala vytáhnout snímek ani do průměru. (15.08.2013)

Stb, národu milá organizace nespí. Sleduje heslo margarita. Někdo musí zemřít, neví se kdo, neví se kdo ho zabije a proč, neví se kdy to bude a kde. O 24 hodin poté je vše vyjasněno. Stydím se, že jsem v roce 90 pořádal na estébáky hony. Ten jejich intelekt by byl využitelný zejména za finanční krize, kterou nám imperialisté tak skvěle připravili. Jinak skvělá zábava na sobotní odpoledne. I pumpař ve Velmezu hovoří plynně 4 jazyky. Jezdím tam každý týden, neumí ani česky, mele tím odporným nářečím, počty neznaje, sem tam okrádaje! (03.03.2012)

Anděl blažené smrti, aneb jak to dopadá, když paranoidní StB odposlechne a špatně si vyloží objednávku příslušníka západní rozvědky na pizzu. Mi to přijde stejné, jako když jsem v lese svačil chleba a mravenci si z pár utrousených drobků vydedukovali, že je zvu na mejdan. Po deseti minutách jsem nebyl schopný udržet pozornost a tak tedy jen ve střípkách, co mi z filmu utkvělo... kongeniální dialog: "Parle vous France?" "Vieviel?" "Twenty!".... "inženýr Radek" zněl z pásku jak legendární "zničit krtka" z krtka... ve filmu říkali, že tehdejší prostitutky nebyly donašečkami na StB, čímž mě utvrdili v názoru, že ve skutečnosti byly... se nedivím, že za socíku byla 100% zaměstnanost, když jen na StB na tomhle případu pracovala celá tři patra, odhadem tak dvěstě lidí.. (24.10.2014)

Co opravdu nemám rád je, když se v obsahu/oficiálním textu distributora objevuje cokoli subjektivního (to sem nepatří!), které už dopředu do potencionálního diváka vmanipuluje představu určité (ne) kvality filmu. A proto jsem se ze vzdoru rozhodl, že se naopak ke snímku pokusím (alespoň pro začátek) postavit pozitivně. Ale popravdě řečeno to nebylo ani moc potřeba, protože jde vpravdě o slušnou kriminálku, samozřejmě s jasným akcentem na socialistický podtón (místy více či méně výrazný), kterou bych celkově viděl tak na slabší průměr. (26.10.2012)

Práce kontrarozvědky v dobách hluboké totality. Snímek je natočen ve stylu hraného dokumentu, což znamená, že je celý příběh vyprávěn komentátorem a celé je to ztvárněno tak, aby to vypadalo co nejvíce realisticky. Hrané sekvence jsou záměrně toporné, aby se tyto scény viditelně odlišily od použitých skutečných archivních záběrů. Postupy tajné služby a práce tajného agenta jsou natočeny vskutku velmi dobře. A co víc, přesvědčivě. Ona temná doba ze snímku doslova dýchá. Nějaké napětí z pochopitelných důvodů vůbec nemá své místo. Uvěřitelnost prezentovaného případu je už na diskuzi. Znalci historie ví, jak se tehdy veřejnost manipulovala nepravdami. I když, natočit něco takového dnes, současná tajná služba by taktéž vše v zájmu bezpečnosti neodtajnila. Snímek je zkrátka natočen dobře a jako na filmové dílo je potřeba i na tento počin přihlížet. Režim a politika je už otázka druhá. (03.11.2014)