Anděl blažené smrti

"Fakta skládají jen povrch činů, jejich smysl nám někdy uniká…“ Smysl tohoto špionážního filmu o západních agentech a dvou kolaborantech za 2. světové války je nabíledni. Ukázat všem jak úžasně pracuje československá kontrarozvědka/StB. Přes tento propagandistický charakter na tomto filmu něco je. Především zaujme neotřele moderní/roztřesená kamera Stanislava Miloty. Zajímavý je ale i onen celkový dokumentaristický styl vyprávění (viz použití anonymního voice-overu, který komentuje průběh vyšetřování). A nelze nezmínit ani hudbu s typickými znaky ala Zdeněk Liška (viz zejména použití varhan). Pokud jde o samotný příběh, má sice logickou ideologickou pointu v podobě napojení mužů s temnou minulostí na zápaďácké tajné služby, líbil se mi však motiv s kopií sochy Anděla blažené smrti od Matyáše Brauna, který vytváří vcelku tajemnou atmosféru. (11.12.2023)

Špionážní drama na pomezí mystifikačního dokumentu a filmové pocty československé kontrarozvědce. Formální stylizace je povedená, a prvních dvacet minut se dá mluvit i o napětí a atmosféře. Nevadí minimalistické herecké výkony, ani nezúčastněná odtažitost. Bohužel se celý snímek postupně režisérovi rozpadl pod rukama. Překombinovaná zápletka a kadence dalších a dalších laboratorních testů, výslechů a pátrání mě nakonec začala nudit, a v ději jsem se téměř ztratil. Citelně by prospěla nějaká zapamatovatelná scéna, zvrat, nebo třeba výraznější postavy, než anonymní vyšetřovatelé. (25.08.2013)

Práce kontrarozvědky v dobách hluboké totality. Snímek je natočen ve stylu hraného dokumentu, což znamená, že je celý příběh vyprávěn komentátorem a celé je to ztvárněno tak, aby to vypadalo co nejvíce realisticky. Hrané sekvence jsou záměrně toporné, aby se tyto scény viditelně odlišily od použitých skutečných archivních záběrů. Postupy tajné služby a práce tajného agenta jsou natočeny vskutku velmi dobře. A co víc, přesvědčivě. Ona temná doba ze snímku doslova dýchá. Nějaké napětí z pochopitelných důvodů vůbec nemá své místo. Uvěřitelnost prezentovaného případu je už na diskuzi. Znalci historie ví, jak se tehdy veřejnost manipulovala nepravdami. I když, natočit něco takového dnes, současná tajná služba by taktéž vše v zájmu bezpečnosti neodtajnila. Snímek je zkrátka natočen dobře a jako na filmové dílo je potřeba i na tento počin přihlížet. Režim a politika je už otázka druhá. (03.11.2014)

Co opravdu nemám rád je, když se v obsahu/oficiálním textu distributora objevuje cokoli subjektivního (to sem nepatří!), které už dopředu do potencionálního diváka vmanipuluje představu určité (ne) kvality filmu. A proto jsem se ze vzdoru rozhodl, že se naopak ke snímku pokusím (alespoň pro začátek) postavit pozitivně. Ale popravdě řečeno to nebylo ani moc potřeba, protože jde vpravdě o slušnou kriminálku, samozřejmě s jasným akcentem na socialistický podtón (místy více či méně výrazný), kterou bych celkově viděl tak na slabší průměr. (26.10.2012)

Už to tu psali jiní. Nebýt to o západních agentech narušitelích a skvělé práci STB a VB, mohlo to být jako špionážní film koukatelné. Udivilo mne, že dnes tak moderní roztřesená kamera se užívala už i v roce 1965... Naši v tom roce měli etchniku naprosto dokonalou! Všechny vysílačky šlapaly jak měli a když jel podezřelí někam, na mapě města se dokonce rozsvěcely žárovičky kudy jede! Úsměvného tam bylo více, ale přesto jsem si film celkem užil. Díval jsem se spíše po všech těch zajímavých stavbách a dobovém vybavení ve stylu Brusel. Domy, kanceláře, sedačky, stoly... Velmi zajímavé. A tak dám za dvě tajné bedny, snad je najdou. * * (23.06.2019)