Dáma vo vode

Zdá sa, že si M.Night Shyamalan pomaly razí cestu medzi desiatku mojich obľúbených režisérov. Jeho tvorba sa mi začína čím ďalej viacej páčiť. "Žena vo vode" sa od predchádzajúcich snímkov líši hlavne v tom ako je filmársky pojatá. Jedná sa v podstate o rozprávku. Tu by doslova sedel klišoidný výraz rozprávka pre dospelých. Správca obytného domu Cleevland Heep objaví v bazéne stvorenie z iného (Modrého) sveta - nymfu Story. Je to vodná víla, ktorá prišla ľuďom pomôcť, ale zároveň jej samotnej hrozí veľké nebezpečenstvo. Shyamalan nádherne spracoval túto tému a bez rozpakov ju zaodel do rozprávkového hábitu. Dovolím si byť patetický a vyhlasujem, že je to krásne. **** (25.11.2008)

Ajaj, Shyamalanovy předchozí filmy (s výjimkou Znamení), téměř zbožňuji, takže by se dalo mluvit o velikém zklamání. Nenašel jsem svou oblíbenou atmosféru, kterou jsem si zamiloval ve všech jeho dřívějších počinech. Byla skutečně jen místy, bohužel na mě působila příliš chtěným dojmem a nebylo to tak přirozené jako dřív. Poprvé se mi také u Shye stalo, že mě zápletka ale absolutně minula, což souvisí s poměrně značnou nudou, která mě provázela. Stále jsem si říkal, jaký to má smysl? Vždyť je to jen snůška hovadin! A závěr filmu mi tento pocit ještě zvýraznil. Asi jsem nedával moc pozor, do příběhu jsem se vůbec nevžil. Rovněž se mi nelíbí zaměření filmu pro dětského diváka. Neobjeví se sprostá slova, krev, nahota (což mi vadí v souvislosti s puritánstvím v USA, tak i s tím, že je to prostě nepřirozené) ani moc mrtvol a k tomu všemu, patrně jako omluva, přijde sebeparodizující vložka, která do celého kompletu nezapadá. Přechody mezi atmosférickými scénámi a teenagerskou komedií (či čím) působí jako pěst na oko. Hudba Jamese Newtona Howarda je slušná, ale jak to tak u filmových skladatelů bývá, velmi podobná Vesnici. Při závěru filmu a sletu fantaskních potvor se mi dokonce přihodila nešťastná věc, kterou se skoro bojím prezentovat. Poměrně kontrolovaně (ale přesto) jsem vyprskl smíchy. Mrzí mě to, ale to se stává i těm nejlepším :-), a ještě něco k hercům. Paul Giamatti a Bryce Dallas Howard mi nesedli svým zevnějškem, na Shyamalana jsem se až moc soustředil, takže jsem mu nevěřil (ale to by se stalo každému, u koho bych zkoumal každou čmouhu), a tak jedinou personou, která mě dostala, byl Freddy Rodríguez, který dostal ale pramálo prostoru a jeho scéna v závěru byla prostě nedotáhnutá, skoro by se mi chtělo říct, jako celý film. (14.01.2007)

V kútiku duše som dúfal, že budem zdieľať to nadšenie s tými užívateľmi, ktorých film oslovil a dali mu štedré 4-5 hviezdičkové hodnotenie. Bohužiaľ nezaradil som sa medzi nich, miestami to bola naozaj veľká nuda. Za zmienku stojí kvalitný filmový doprovod a posledná tretina filmu. Pointa nulová, režisér v jednej z menších úloh nijako neoslnil a tu niekde začala jeho bezradnosť, ktorá sa ťahá dodnes a nie a nie nadviazať na úspech svojich starších filmov. Slabý priemer. 50%. (08.02.2014)

Shy znovu dokazuje svou výjimečnost, ale jak se divám, tak diváci, kteří bez rozmyslu píší komentáře typu "a kde je pointa" a přidají k němu odpadové hodnocení, jen ukazují, že je pro ně příliš složité pochopit, že když někdo vytvoří dva napínavé thrillery a přidá k nim šokující závěr, neznamená to, že tomu tak bude i napopáté. Můj oblíbenec znovu ukázal, že ve své specifické tajemnosti nemá konkurenci a stvořil další excelentní dílo, u kterého jsem mu poprvé v kariéře nevěřil. A on mě stejně přesvědčil, že i ze zdánlivě nesourodé kombinace pohádky a horroru se dá udělat úžasný film. Možná Žena není tak komplexní a pocitově naplněná jako po dokonalosti sahající Znamení a Vesnice, ale ze svého vlastního námětu přetaveného do pomalu plynoucího scénáře dokázal Manoj odvyprávět maximum. Zdánlivě kontroverzní volba Paula Giamattiho jako hlavního hrdiny se vyplatí hned v prvních minutách, kdy jsem si Clevelanda pro jeho samotářskou a smutnou postavu zamiloval na první pohled. O zranitelné Story v podání éterické Bryce ani nemluvě. V těchto chvílích mi při vzpomínce na Ženu ve vodě vyvstávají podobné pocity jako při Burtonově Velké rybě nebo jiných velkých vyprávěnkách. Kdo přijme režisérova pravidla, bude nadšen, ale kdo bude chtít vytýkat žánrové přechody, najde si ve filmu tolik chyb, kolik jen bude chtít. (12.10.2006)

„Keď človek spozná svoj vnútorný hlas, získa jeho život pôvab.“ O niektorých filmoch sa dosť ťažko píše a bojím sa, že DÁMA VO VODE patrí k nim. To, čo ostatných štvalo (čudné efekty, čudný scenár, čudné herecké výkony), mňa nadchlo – a to nijako zvlášť nemusím ako Paula Giamattiho, tak ani Bryce Dallas Howardovú. Ten film je ale skvelý, pretože prebudil moju fantáziu a pôsobivo skĺbil „civilizačný fenomén“ s detskou (až detinskou) rozprávkou. Krásna výprava „jednej bytovky s bazénom“, miestami veľmi rozkošní obyvatelia a množstvo vtipných, dojemných a strhujúcich scén. Niekto tento film neberie. Ja ho beriem. Ja ho beriem úplne. (18.03.2007)