Réžia:
Roger SpottiswoodeKamera:
Miroslaw BaszakHudba:
David HirschfelderHrajú:
Roy Dupuis, Deborah Kara Unger, Jean-Hugues Anglade, Tom McCamus, Patrice Faye, Akin Omotoso, John Matshikiza, Philip Akin, Justin Craig, David Calderisi (viac)Obsahy(1)
Filmová adaptácia autobiografie bývalého kanadského generálporučíka mierových vojsk OSN (UNIMAR) v Rwande Romea Dallaira. Film vznikol z iniciatívy samotného (súčasného kanadského senátora) Romea Dallaira, ktorý sa podľa jeho slov rozhodol radšej natočiť nízkorozpočtový televízny film, ako ísť do Hollywoodu a nechať sa prekvapiť konečným produktom upraveným pre masy. Dallaire sa snažil v roku 1994 upozorniť svet na prebiehajúcu genocídu, aby zachránil čo najviac životov. Dnes ju pripomína, aby sa svet zo svojich chýb poučil. (DöN)
(viac)Recenzie (239)
Existují filmy, které svým posláním překračují rámec specializovaného umění, jakým film bezesporu je. Míra autentičnosti pocitů je bezkonkurenčně zachycena a jednotlivé záběry či scény jsou dech beroucím způsobem na obrazovce podány. Dějinné události spoluvytvářejí osobní příběhy, které svou charakteristikou zapadají do celkového průběhu toku času a životní úsek Romea Dallaira je výjimečný. Bez přehánění se jedná o film, který o lidské rase vypovídá v mnohém, ať už v pozitivním či silně negativním směru. V nepřeberném množství válečných konfliktů se může zdát ten ve Rwandě jako jeden z mnoha, ale opak je pravdou. Opravdové zločiny se jen těžko přenášejí na filmová plátna, ale pokud existuje způsob, jak připoutat diváka do sedadel, tak režisér Roger Spottiswoode jej bezpečně našel a vytvořil kvalitní snímek s tím, že potvrdil nutnost zabývat se i velmi kontroverzním a zneklidňujícím námětům. ()
Vynikající a skvěle zahraný, ale velmi mrazivý film. 88% ()
Stejně silné jako Hotel Rwanda. ()
Komu nestačil Hotel Rwanda, tak má možnost dát si nášup a tentokrát čistě z pohledu mírových sil OSN. Každopádně je tenhle pohled minimálně stejně zajímavý a šokující. Při tomhle snímku jsem si často vybavoval výjevy z Hotelu Rwandy, proto asi nebylo moje zděšení až takové, jelikož jsem už tak trochu čekal do čeho jdu, když si pouštim film o rwandské genocidě. Možná některé záběry chtěli až moc okatě prvoplánově šokovat, ale to je jen muj dojem z hnízdečka střední Evropy, takže je dost možné, že to tam tak opravdu bylo... a dost pravděpodobně to bylo ještě horší... ()
Dokonale vyprofilované skutočnosti okolo konfliktu v Rwande sú drastické a surové. Mne osobne chýbalo viac ohľadom stanoviska od vedenia OSN. Zaujímalo by ma, akým spôsobom sa vyhýbali tej skutočnosti, že Rwanda potrebuje nevyhnutne podať pomocnú ruku. Vo filme je síce spomenuté niečo ako "Rwanda je špinavá necivilizovaná a nezaujímavá zem", z ktorej Amerika nikdy nemôže profitovať, ale možno práve preto mi chýbal väčší atak novinárov zo strany na vedenie celého problému. Byť v tej chvíli v Rwande a nezblázniť sa, by snáď dokázal len blázon. Napriek tomu, že film je silný, chýba mi v ňom niečo, čo by ma pritiahlo pustiť si ho i viackrát... Inak príjemné prekvapenie pre mňa, čo sa týka hudby. Klobúk preč! ()
Ne, prostě ne. Odmítám srovnání s Hotelem Rwanda. Filmů o genocidě ve Rwandě je více a k jejich škodě je Hotel Rwanda, jakožto Hollywoodský trhák, nejznámější. Shake hands with the devil je skvělý svým pohledem. Možná není až tak poutavě natočen, možná se netýká přímých obětí, možná je zde méně krve než jinde, ale konečně podává objektivní obraz o vojácích OSN ve Rwandě na které jsme si udělali názor jinde. Prvně je Rwanda podána jako kouzelná země plná mlíka a buclatejch krav. Skvělý herecký výkon hlavního hrdiny. Všechny tyto filmy o Síle lidskosti jsou prostě užasné, ale jsou jen zlomkem v jinak krutým světě plným násilí a zbraní. ()
Silné psychologické drama, postavené na neochvějné morální síle jednoho člověka. Krásné a citlivé hudební podkreslení, skvělé záběry autentických exteriérů, šokující fakta nebo Roy Dupuis v roli generála Dallaira, který předvedl opravdu mimořádný výkon, jsou nesporně silná fakta, která tento film činí vyjímečným. Ještě o kus lepší než trochu přeslazený Hotel Rwanda. ()
Něco obdobného jako Hotel Rwanda, jen z pohledu z druhé strany ()
Skutečně realistický pohled na tuto genocidu ve Rwandě, měl jsem pocit, že čtu myšlenky pana Dallaira. Podobné jako Hotel Rwanda, jen s tím rozdílem, že popsání toho co se děje není zaměřeno na jedno místo. Romeo Dallaire muž, jenž chtěl pomoci, ale nemohl. Muž, který se snažil upozornit, ale svět neposlouchal. Také na to doplatilo přes 1 milion Tutsiů za pouhých 100 dnů. Je třeba si připomínat selhání světa a odklon od lokálních konfliktů. ()
nevím. jako většina diváků mám teď v hlavě víc tu skutečnou hrůzu než film o ní. autorům lze jen děkovat, že byli schopni toho docílit. bez ohledu na to, že jde vlastně o obhajobu přímého účastníka. (a pět hvězdiček dát nemohu, mám je vyhrazeno jen pro 250 nej filmů a pořád ještě doufám, ze tak sto jich mám stále před sebou.) ()
Žádný patos, žádná divákova satisfakce, jen lidská nelidskost přímočaře zobrazená v hraném dokumentu, který musí každému člověku zanechat na duši hlubokou rýhu bezmoci. Víc slov nemám, jen zklíčený pocit... ()
Generálporučík Dallaire, to je u mě frajer. Mám rád jedince jako on, kteří místo tupého poslouchání rozkazů od autorit používají vlastní myšlení a nacházejí se v postkonvenčním stádiu morálního vývoje, tedy uznávají vyšší morální principy. Zatímco se celý vyspělý západ na Rwandu zvysoka vysral, on se snažit aspoň částečně napravit ignoratství, které tzv. vyspělý svět předvedl. Srovnej to s dnešními sračkami typu BLM apod., po tomhle už těm aktivistickým zmrdům nevěřím nic, vždy jde jen o prachy a o moc, o lidi až na posledním místě. ()
Další můj tématický minivečer se týkal genocidy ve Rwandě. Abych si rozšířil vědomosti o tomto (do té doby pro mě jen okrajově známém) konfliktu, sáhnul jsem právě po Shake Hands With The Devil a Hotel Rwanda. Duel vyhrál jednoznačně Shake Hands With The Devil, jelikož tam hrál vynikající Roy Dupuis a na tragédii se film koukal z celkového hlediska, kdežto Hotel Rwanda se zaměřil na strastiplné přežívání několik stovek uprchlíků v luxusním hotelu, což také nebylo špatné, ale Shake Hands With The Devil na mě zapůsobil větší syrovostí a žádným očekávaným "happy-endem" jako u Hotel Rwanda... ()
Člověk nemá a ani neměl o chování velmocí žádné iluze, ale toto je skutečně "cůfíl". ()
Napsat upřímný komentář, byl by až příliš sprostý...:-( ()
Je veľmi smutné, že o Romeovi Dallairovi a jemu podobným sa toho moc nevie, teda aspoň ja som doteraz o ňom nevedel, ale zato o všelijakých celevriťách a inej hávedi sa toho vie až až, dosť smutné. Film ma držal v napätí od prvej minúty a Roy Dupuis hral bravúrne. ()
Jedním slovem: otřesné. Černé svědomí Západu při rwandské genocidě odvyprávěné generálem, kterému se Rwanda stala osudem. Film neždíme emoce – hrůzné záběry masových vražd jsou podány střídmě a neosobně, jakoby odrážely stav duše pozorovatele „za zrcadlem“ usazeného za volantem vojenského jeepu projíždějícího hororovým městem. O genocidě samotné, jejích příčinách, přípravě a průběhu a mentalitě jejích strůjců se ovšem mnoho nedozvíme – je možno si přitom uvědomit, jak žalostně málo vědí modré přilby o zemi, do níž přicházejí. Obžaloba mezinárodních institucí a rekapitulace událostí nakonec spíše přechází v osobní příběh generála s terapeutickou příměsí, což filmu trochu ubírá na hodnotě. Spojit obojí se nejlépe daří v osobně laděných scénách generálových interakcí s rwandskou premiérkou. ()
Ten film by byl za 4 hvězdy, ale o film tady vůbec nejde. To, co se tam stalo, je pouze civilization side effect. Collateral damage, způsobený importem demokracie a civilizace. Dallairovi všechna čest. ()
Jako dobře mířená rána pěstí. Tak asi takhle na mě tenhle film o hrůzách páchaných ve Rwandě zapůsobil. Už se mi dlouho nestalo, že by mě něco tak přikovalo do křesla. Úžasná podívaná! ()
Ráj na zemi = peklo na zemi! Snímek, jež s člověkem zacloumá a během něhož nepocítí nic jiného než bezmoc. ()