Baramui paiteo

Tak jak se v polovině filmu mění hlavní hrdina z obyčejného mladíka v největšího bojovníka Japonska, mění se spolu s ním i celý snímek. Zocelování daleko kdesi v divočině bylo sice příliš klišovité a naivní (vzpomněl jsem si na podobného italo-amerického blázna, co běhal po Rusku s kládou na zádech), ale od této vnitřní i vnější přeměny Bae-dala nabral film jiný vítr a ten mi byl daleko víc po chuti. Druhá polovina je jasně čtyřhvězdičková, některé sekvence mě vyloženě nadchly, ale bohužel celkově za slabou první část filmu nemůžu dát více než tři hvězdy. Na nervy mi lezl taky infantilní Chun-bae a jeho Pachinka, tyhle momenty byly doslova nervy drásající. (07.02.2013)

Korejská tak trochu životopisná řezanice, která sice nedosahuje kvalit čínského Yip Mana, ale má svůj šarm. Soubojů není moc a nejsou ani kdovíjak choreograficky vymazlené, ale možná díky tomu vypadají realističtěji a syrověji. Nosný příběh sice stojí za starou Belu či Bae-dala, ovšem japonská kráska s úžasným jménem Aya Hirayama ho svýma kukadlama jako zrcadlama ( jo já vím, takhle se to neskloňuje) zachraňovala v každým záběru a jednou dokonce ukázala i víc než kukadlo. Choi Bae-dal byl prostě borec a tenhle film mu rozhodně ostudu nedělá. (09.07.2013)

Raději se sežeňte ztvárnění téhož příběhu se Sonny Chibou... Trilogii skládající se z filmu Champion of Death, Karate Bear Fighter, Sora-te baka ichidai. Více se pobavíte u znamenitých soubojů a dozvíte se i něco málo o karate. 50% (06.06.2007)

Bojím se boje. Bojím se, že prohraju a budu ztracen. Ale víc se bojím, že přežiju a budu mrzák.…. Příběh o hrdinství, síle a obratnosti, kterak se drsným osudem zmítaný Korejec Choi Bae-dal stal ikonou pro dnešní asijské teenagery a mohl tak být zařazen mezi největší japonské hrdiny. Říká se, že cesta ke štěstí je dlážděna dobrými skutky. V případě Bea-dala jde spíše o utrpení a tvrdé rány. Není důvod nevěřit. Děj sice občas zabředne do méně zajímavějších chvilek, ale hlavně díky předváděnému bojovému umění znovu poutá moji pozornost. Hlavní hrdina není mýtus, ačkoliv tak některé věci mohou vypadat. Třeba když se stává poustevníkem a jeho výcvikové podmínky si v ničem nezadají s těmi, kterými nás ohromil Rocky na Sibiři. Jen zde by zbledl závistí i Yeti. Má to být efektní a je. Bohužel mnoho emocí ve mne příběh nevzbuzuje. Což je škoda, protože i díky hlavnímu představiteli je film důstojnou vzpomínkou. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Tak schválně: který mistr bojových umění ještě nemá svůj film? (12.07.2009)

Nesympatický a vypatlaný Chuj Paj-dal, každý ho šikanoval, a tak si po hodině a půl obvyklého semidebilního korejského čurákování skáknul na pár let do hor, kde žral sníh a mlátil pěstičkama do šutrů, až vymyslel úpa nový čupr kataristický styl Kokotsitaktonetai, vrátil se dokonale zharmonizován a v perfektní choreografii baletní přípravky dal skoro na piču japonskému ministrovi kultury a sportu. A já u toho málem z nudy otráveně umlátil bezchybnou sérii silových úderů a kopů svého plyšového Pikača, taky krutohustého kataristu, protože je to zkurvený polský nacionalista a snažil se mi brutálně okupovat postel, načež jsem si na spravení pochroumaného Či musel pustit Džetlího. (01.08.2017)