Chino
Valdez, il mezzosangue
Caballos salvajes
Chino
Valdez Horses
Obsahy(1)
Mladičký Jimmie Wagner jezdí po kraji a hledá práci. Zastaví se na osamělém ranči, kde ho Gino Valdez sice nevítá s otevřenou náručí, protože je uzavřeným samotářem a nemůže mu zaplatit za práci, ale pozve ho ke stolu a nabídne mu nocleh. Gino dělá do koní a v ohradě má několik krásných mustangů. Druhý den musí Gino dopravit několik koní do města, kde je prodá. Jimmie mu pomáhá a je vidět, že s koňmi umí zacházet. Mladíkovi se moc nechce pokračovat v putování a Gino, který si na něho rychle zvykl, mu přece jen nabídne, aby zůstal na ranči jako pomocník. Nemluva Gino a Jimmie oplývající mladickým elánem tvoří trochu bizarní pár, ale spojuje je láska ke koním a dobře si rozumějí. Žili by na ranči s mustangy v klidu a pohodě, nebýt majitele půdy Morelly, s nímž dochází neustále k rozepřím. Gino se umí postavit přesile Morellovy bandy, ale je to krajní řešení, do něhož se mu nijak zvlášť nechce. Konfliktní vztah se vyostří, když se Gino seznámí s Morellovou nevlastní sestrou, krásnou a jemnou Kathrin (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (50)
Tak naivní plýtký film jsem si od Sturgese nezasloužil, příběh zamilovaného honáka neuvěřitelně stagnuje, neoplývá zápletkou a dokonce ani pořádnou akcí. Takový film si mohl někdo dovolit tak ve 40. letech kde by realistická ukázka života na západě jistě uspěla, ale v letech 70., je to jen nezajímavá báchorka. ()
Nenechajte sa pomýliť tým, že sa jedná o taliansko-španielsku koprodukciu. Ak budete očakávať divoký spaghetti-western, v ktorom zaznie viac šteknutí koltov než ľudských slov, unudíte sa k smrti. Ak však budete mať náladu sledovať pozvoľna rozprávaný, solídne napísaný, dobre zahraný a postupne gradujúci western, ktorý sa vyhrotí až v záverečnej štvrťhodine, nebude to pre vás stratený čas. Napokon, Bronson tu síce nemá harmoniku, ale na winchestrovku hrá takisto pekne. ;-) Áno, od Sturgesa sme už videli onakvejšie a napínavejšie filmy, ale ani toto nie je zavrhnutiahodná hovadina. ()
V roce 1971 vznikl slavný Lancasterův Valdez přichází. Nemůžu si pomoci, ale toho, kdo tento film zná, musí okamžitě napadanout alternativní název pro tento film, a to "Valdez odchází". Může to být náhoda, ale minimálně soutěž o co nejnečekanější závěr se rozhodně konala. Jinak se jedná o jeden z ne tak častých evropských "vážných" westernů, který na typicky evropský způsob řeší westernové téma sedmdesátých let - vztahy mezi drsným samotářem a krásnou, emancipovanou dívkou, nejlépe sestrou či dcerou úhlavního nepřítele hrdiny. Zdejší nečekaný konec mě však spíše popudil, patrně proto že se k němu vůbec, ale vůbec nenachylovalo. Bronson si ale rozhodně odehrál svůj standard a film bych nijak nezatracoval. ()
Také pod názvem Valdez dvojí krve nebo Valdez, míšenec. Výborný Bronson v roli kovboje krotícího mustangy s ještě divočejší krví, než má on sám. Samotář Valdéz vychovaný indiány se stará jen o koně, než se u něj zastaví mladík Jimmy hledající práci. Příjemný Sturgesův western se slabším scénářem a dobrou atmosférou. ()
Bronsonův Chino je vlastně mustang. Divoké míšenecké plemeno, které na jeho území hodlají bílí osadníci ohradit plotem a zkrotit. A jen on se rozhodne, jestli se poddá, a nebo půjde o prérii dál hledat volnost a svobodu. Koneckonců, tu symboliku potvrzuje i scéna, kdy se koňák vrhne na paničku až při pohledu na páření jeho řehtajících svěřenců.. Sturges nespokojen s hotovým filmem právě kvůli paní Bronsonové a s tím spojené dotáčky pod patronací Colettiho, značně otravná hudba a upozadění motivu konfliktu z toho dělají western, který odcválá do rychlého zapomnění.. ()
Většina diváků nejspíš ve chvíli, kdy zpatřila v titulkách jména jako John Sturges a Charles Bronson, očekávala akční western se spoustou přestřelek a honiček. Ovšem nic takového zde není. Honička není žádná a přestřelka pouze jedna a ještě ke všemu nijak dlouhá. Film mě však zaujal něčím úplně jiným. A to atmosférou. Přítomnost chlapce Jimmieho kontastujícího s drsnou letorou rančera Gina Valdeze mi připomínala dobrodružné příběhy pro mládež o koních a tvdých mužích, které jsem čítal jako kluk. K tomu skvělý Charles Bronson v jedné ze svých nejsympatičtějších rolí, nádherně křehká Jill Ireland, bídácký Marcel Bozzuffi a naprosto nádherná hudba bratří Angelisů. K tomu nečekaný konec. "Valdezovi koně" je jeden z těch westernů, které bych zaškatulkoval jako pro mládež (dále třeba "Malí kovbojové"). ()
John Sturges toho natočil dosť a väčšinou vždy kvalitne, videl som zatiaľ 9 jeho filmov. Dvaja režiséri na jednom projekte, to je väčšinou nejaký problém. Mňa však zaujíma výsledok. Ch. Bronson má charizmu aby utiahol film, ale tento príbeh mu nedal veľa príležitostí. Prvých 30 minút, kde sa zoznamuje s chlapcom je ok, ale potom i tak pomalé tempo upadá a krátka love story filmu tiež nepomohla. Trochu sklamaním je záver, kde som čakal ostrejší stret medzi Bronsonom a hlavným záporákom. Priemer, ktorý stačí vidieť raz. 60%. ()
Slabý western, který toho kromě chlapáckého Bronsona a krásných koní nic více nenabízí. Když už to vypadá, že proběhne závěrečné krvavé finální zúčtování, je z ničeho nic ukončeno. To jsem vůbec nepochopil. Začínám si oprávněně myslet, že John Sturges nic světoborného na poli westernu kromě Sedmi statečných nenatočil. 40% ()
Milý western místy s trochu nudnou atmosférou ospalého ranče s dvěma obyvateli, ale podpořený opravdu kvalitní hudbou, za mne pěkné.. Konečná přestřelka s nepřáteli je "valdézovská". ()
Pomalu vyprávěný western příjemně ubíhá a Charles Bronson hraje svého málomluvného kovboje China tak, jak ho všichni známe. K tomu nádherná příroda, podmanivá a dokonale jímavá hudba bratří De Angelisů a nečekaný závěr. John Sturges nabídl ve svém posledním westernu a v produkci Dina DeLaurentiise jinou podívanou než v Sedmi statečných, ale rozhodně nejde o ztracený čas. Kdo si rád vychutnává atmosféru u starých klasik, Valdezovi koně ji mají na rozdávání. ()
Sturges a scenáristi si vo Valdézových koňoch v podstate vystačili bez poriadneho príbehu a zostali mu iba témy. Mňa tento prístup zaujal, film ma rozhodne nenudil, presne vie, čo chce povedať a Bronson ho drží pevne na svojom chrbte (veď je tu aj za koňa). Navyše je sú Kone nepredvídateľné, pretože aj Valdézove rozmýšľanie nie je úplne štandartné, možno má trochu dlhé vedenie, ale to iba preto, že stále verí, že sa dá stále žiť podľa nejakých morálnych hodnôt. On je ten prírodný, prirodzený typ a tí ostatní sú už čistí kapitalisti. ()
Ten Bronson má niečo do seba. Nie veľmi akčný (a strieľa sa z pušiek), príbehovo nie veľmi originálny (zlý rančer vs. hrdina), ale má v sebe tú správnu "chlapskosť". Film o zásadách a hrdosti, ktorý sa s ničím pridlho nepára. Občas svojim vyznením pripomenie podobne ladený western SHANE... ()
Western drsnej jak Honza málem králem.. a kvalitativně na stejné úrovni. ()
Bronsonovi se na koně nešahá. Pomalý a nijak výrazně gradující western od legendárního Johna Sturgese (Sedm statečných). ()
Je to western z doby, kdy westernování už končí. Pláně, po kterých se prohánějí divocí mustangové, začínají vlastníci přehrazovat plotem. A drsný Bronson už je taky končící relikt, pozůstatek časů, které právě uplynuly. ____ Western je to posmutnělý, málomluvný, v pomalém tempu a víc než na co jiného se zaměřuje na vztah muže a chlapce, který k němu vzhlíží. Je to zadumané dílko, které nenápadně vypráví o změně, která nastala nevyhnutelně, přesto můžeme litovat, že absolutní svoboda už končí na úkor civilizace a jejích pravidel. Proto se mi líbil i závěr, nic zdánlivě dramatického, přesto jasný přelom. SHRNUTÍ: Divokého koně nemůžeš zavřít do ohrady, aniž bys ho tím nezlomila. ()
Příjemný western se smysluplnou myšlenkou. Charles Bronson opět v roli silného a charakterního chlapa, tak jak jej westernoví diváci znají. ()
"No, až na ten knír, pane Valdézi, dokonce i vypadáte jako kůň.. A vydáváte i stejné zvuky !!" ;) ()
Celou dobu to byl velice příjemný film, ale z toho konce jsem vysloveně rozčarován. To mi zkazilo náladu. Pokud chtěl být ale scénárista originální, povedlo se mu to. ()
Western, ve kterém hráli hlavní role "neherci", a "herci" se museli notně snažit, aby se jim vyrovnali, a mnohdy, byli stejně jenom komparsem. Přitom neherci a herci hrají své vlastní příběhy, které se prolínají jen částečně, přičemž příběh neherců je zajímavější. Neherci tvoří semknutou organizovanou společnost, herci mají problémy, protože na scéně jsou dva vůdčí herci, a jen jeden může zůstat. Nakonec (po nezdařených námluvách) podlehne ten sympatičtější a odchází sám do divočiny (pravděpodobně k Indiánům, kteří rovněž tvoří organizovanou společnost). Pozn.: "Valdézovi koně" jsou asi tak maximum, co nám může nabídnout ČT2. ()
Western, který překvapí tím, že ničím nepřekvapí, ale dobře se na něj dívá koně jsou nádherní a Charles Bronson obdržel sympatickou roli. ()