Cestujúci v daždi

Skvělý Mrkvička, a tím vše pozitivní končí. Dvakrát jsem u toho totálně usnul, protože to tempo a dialogy by mohly uspávat hady. Podle hodnocení jsem čekal strhující, anebo alespoň inteligentní film, ale nic z toho se nekonalo. Charismatický plukovník se ve skutečnosti chová jako vtěrka, a úlohu Melie mi bude někdo muset asi vysvětlit. Prostě jsme se s tvůrci nesešli, to se stává. (15.10.2012)

Film jsem viděla poprvé před mnoha lety a pamatuji se, že se mi moc líbil. A můžu říct, že mě opět nadchl. Půvabná hlavní hrdinka v podání vynikající Marlene Jobert, město v dešti, podmanivá hudba a k tomu tajemný a usmívající se Charles Bronson. Tehdy před těmi lety jsem netušila, že scénář napsal Sébastien Japrisot, kterého jsem si oblíbila mnohem později jako spisovatele. Past na Popelku, Zločin v expresu, Dáma v autě s brýlemi a puškou...a především Vražedné léto. Japrisot byl kouzelník. (26.06.2022)

Na tenhle tip jsem narazil během čekání na večeri v Lomnici předtím, než jsme si pustili 'È stata la mano di Dio' a jsem rád, že jsem si zase po čase dal něco s Bronsonem. (...) Mellie je znásilněna a jelikož je násilník jaksi tydýt a čiluje i poté v domě oběti (ve sklepě), Mellie neváhá a oddělá ho brokovnicí (akt, který chce později zopakovat i vůči nevinnému muži) nicméně, poté se zbaví těla a chce v životě pokračovat, jakožto ženy umí magicky vytěsnit zodpovědnost, ale celý film má jaksi podprahově až mysteriózní ne ani tak nádech, jako spíš "tušení". V momentě, když už si Mellie (zkr. pro Melancholy, Melancholy that shoots you with a shotgun) "začíná zajíždět zpátky do svých kolejí" se na scéně objeví tajemný cizinec Charles Bronson (prime time, kterej je opravdu tajemnější než Hrad v Karpatech, protože člověk nechápe jaká je vlastně motivace jeho postavy, ani kdo to je), který ale zároveň působí, jaksi, že "ví všechno" (on tak ale působí vždycky, to je to jeho ultimátní sebevědomí) a začne se plést Mellie do života, klást otázky - ta popírá vinu a Bronson jakoby se celou dobu snažil jen k tomu, přimět ji k doznání, víc než cokoliv jiného. Mellie se tak snaží přežít pár dní bez manžela, od něhož se chce dočkat podpory (ačkoliv ji stejně sám podvádí, takže typické vztahové politikaření). Líbí se mi, že film působí jaksi "nedořečen" a hodně věcí v něm úplně nedává smysl... a údajně byl snímek vlivem na vznik 'Riders on the Storm' od The Doors, což pokud je pravda, je cool. Jiné, než jaké jsou klasické thrillery, Bronson chtěl později udělat i remake, ale sešlo z toho. (09.09.2023)

Scenár ako drahokam, ktorého pokladom je netradičný, psychologický súboj, kde zbrane nahradili súvetia plné slovných hračiek, ako keď mačka naháňa myš. Toto všetko je obrovské plus, toto “Cestujúcemu v daždi” rozhodne nikto neberie. Lenže sledovať dve hodiny snímok, ktorý si bez akéhokoľvek, výraznejšieho, emotívneho prejavu len tak plynie, pričom nedokáže dušu diváka nijak mimoriadne zasiahnuť, to už je viac na škodu, ako na oslavu. (17.11.2021)

Keď som videl film ako trinásťročný, bol som z neho úplne hotový. Keď som ho videl ako dvadsaťročný, ničím ma už nezaujal. Odvtedy som ho nevidel a keby ho niekedy dali v tv, určite by som si ho z nostalgie pozrel, minimálne preto, aby som ho mohol objektívnejšie ohodnotiť. Mne ten Bronson ale stále nejako nepasuje. Videné po ďaľších mnohých rokoch: Tak áno, je to dobre napísané, najmä tá trochu detská postava Marlene Jobert. Chovanie chlapov k ženám bude a spôsoby ich reakcií sa zdajú byť hlavnou témou filmu. (04.10.2012)