Cestujúci v daždi

Za takýto thriller by sa nemusel hanbiť ani Hitchcock. Aj za tú značnú nezrozumiteľnosť a popletenosť, ktorá divákovi nie je poriadne vysvetlená, a možno by sa to ani nedalo. Keď som sa od nejasností odosobnil, dokázal som si to napätie pekne vychutnať. Charles Bronson, tajomný Američan, prišiel do Francúzska nežne obťažovať mladú francúzsku paničku, opíjať ju a zachraňovať pred políciou a mafiou, naučí ju trik s orechmi, jednoducho zmätok, ale dobre natočený. (07.06.2016)

Scenár ako drahokam, ktorého pokladom je netradičný, psychologický súboj, kde zbrane nahradili súvetia plné slovných hračiek, ako keď mačka naháňa myš. Toto všetko je obrovské plus, toto “Cestujúcemu v daždi” rozhodne nikto neberie. Lenže sledovať dve hodiny snímok, ktorý si bez akéhokoľvek, výraznejšieho, emotívneho prejavu len tak plynie, pričom nedokáže dušu diváka nijak mimoriadne zasiahnuť, to už je viac na škodu, ako na oslavu. (17.11.2021)

Pche, to je mi teda thriller - vždyť jsem u toho málem usnul nudou! Celý ten film mi přijde zmatený a děj skoro až pitomý, čert aby se vlastně vyznal v motivacích jednotlivých postav. Nemluvě o tom, jak pozoruhodně snadno se hlavní hrdinka oklepala z toho, že ji ve vlastním domě znásilnil bláznivej pošuk v punčoše na obličeji. Co jsem potom nepochopil vůbec, byly ty retrospektivní prostřihy do dětství hlavní hrdinky - WTF?! Navíc zrovna dvakrát nemusím Charlese Bronsona - ten chlápek je všechno, jenom ne charismatický - proboha. Co mě naopak k obrazovce připoutalo více než spolehlivě, byl každý záběr na Marlène Jobert - přesně pro tenhle typ zrzavých pihovatých holek mám slabost. Především kvůli ní nakonec hodnotím tak jak hodnotím, byť ten film podle mě nestojí skoro ani za ty 3 hvězdy. Mimochodem viděl jsem to v českém dabingu na ČT2, a strašně se mi líbilo namluvení hlavní hrdinky Sabinou Laurinovou - jako bych si teprve teď uvědomil, jak neuvěřitelně hezkej hlas vlastně ta holka má - na mou duši že jo! Chtěl bych ho poslouchat věčnost... jsem okouzlen. (21.10.2012)

"Love, love." Ještě nikdy mě neznělo slovo "love", natož dvakrát za sebou, tak krásně, jako z úst charismatického chlapa Charlese Bronsona, který tak oslovoval křehkou krásku Marlène Jobert, do které jsem se asi zamiloval. Film který má v sobě plno tajemství a nevyřčených pravd je napínavý do posledního okamžiku. Je to jeden z těch mála skutečně silných příběhů, který sice skončí na obrazovce, ale ještě dlouho, předlouho pokračuje v naší mysli a to i díky nádherné hudbě mistra oboru Francise Laie. Film s velkým F a s hereckými výkony z kategorie nadstandartních doporučuji pustit ve večerních hodinách, tma je totiž velkým přítelem pro ještě větší prožitek z této filmařské dokonalosti. (12.08.2008)

Trosku hitchcockovky, ale tez klasicky francouzsky thriller, tak jak je v te sladke zemi dokazali na prelomu sedesatych a sedmedesatych let tocit proste nejlepe. Marlene Jobert je nadherna (kdo zna Rudovousovu zatizenost na rusovlasky chape ...) a hlavne neuveritelne presvedciva, stejne jako jeji herecky protejsek. Moment kdy se poprve objevi na scene je filmarska ekvilibristika. (17.04.2010)