Čingischán

Po zhlédnutí filmu lze říci, že jde o jednoduchou podívanou se vším všudy. Jinými slovy, americký režisér Henry Levin si střihl oddechový film, který je především hollywoodskou fikcí. Zbývá už jen dodat, že s historií kromě jména Temundžin má příběh opravdu málo společného a je poněkud v rozporu s pravdou o Čingischánovi. Jinak na zhlédnutí docela pohoda. (02.11.2010)

V pravdě prapodivný snímek o největším z mongolů, ve kterém snad neúčinkoval ani jediný mongol. Přes veškerou lásku a úctu k hereckému umu, kterou chová k Omaru Sharifovi, již svou samotnou fyzickou, fyziologickou podstatou jen přetěžko mohl věrohodně ztvárnit mongolského válečníka. Průser pokračoval přes jeho ženu Börte v obsazení nordické plavovlasé blondýnky, mihnutí Telly Savalase a vyvrcholil u Eli Wallacha v roli perského šacha. Rádoby holywoodský velkofilm, spíš ale maloprůser. Omar se na rozdíl od všech ostatních alespoň snažil, i když, kde není co hrát, ani smrt nebere. (11.03.2017)

Na filmu je špatné úplně všechno, kostýmy kulisy, herci, kteří se vydávají za mongoly nebo číňany, prostředí, kde je film točen( první polovina filmu mě připomínala Vinetoua), historie, trapný děj, děsná hudba ...chápu, že film je starý, ale i tak... Po shlédnutí dokumentu nebo Mongol-Čimgischán je tohle děsná bída, i když jsem to čekal, přesto jsem do toho šel a stěží dokoukal až do konce. Dvě hodiny zabitého času. (26.12.2022)

Omar Sharif mi byl v Mayerlingu docela sympatický, ovšem tohle bylo na mě moc. Mongolové nevypadající jako Mongolové, většina Číňanů nevypadá jako Číňané a krom toho se to všechno natáčelo na stejných místech jako Vinnetou (aneb když vidíte nějakou scénu a hned si vzpomenete na ekvivalent ze série od Karla Maye).... Krom toho, měl jsem z filmu pocit, že Čingischán byl vlastně ten největší lidumil své doby, což mi ani s tím málem, co o tomhle vojevůdci vím, příliš nekoresponduje. A nejlepší scéna? No pochopitelně závěr, kdy v "pravém mongolském souboji" porazí Džamuchu, ale sám je smrtelně zraněn, ovšem podařilo se mu splnit jeho velký sen - sjednotit Mongoly!!! :D Jaká škoda, že ve skutečnosti umřel stářím... Ne vážně, ten konec mě spíš rozesmál a to hodně, stejně jako celý film. (06.07.2011)

Džingischán ako jeden z pionierov ženských práv. Zástanca rovnakého zaobchádzania a možnosti vyjadrenia vlastného názoru ženy k voľbe budúceho partnera či vzniku vzťahu. Vlastne prečo nie. Veď doba vzniku filmu mení vždy historické skutočnosti podľa toho, čo sa práva aktuálne v spoločnosti deje. V Amerike v rokoch 1964 a 1965 prijali zákony o občianskych právach a o volebnom práve. Filmári sa rozhodli len nadviazať. Vyjadrili cez historický základ filmu ideu zákonmi zakotvenej rovnoprávnosti prostredníctvom spájania muža a ženy do rovnoprávneho partnerstva a zároveň spájania znesvárených kmeňov do jedného veľkého celku. Tak vznikol podľa Američanov národ mongolský s rôznymi odnožami, ktorému nevládol barbar, ale muž ctiaci si ženy a vzdelanie: Džingischán. Ako rozprávka je to pekné pozeranie. Veľkorysé kostýmové riešenie a kolorit zase poteší oči diváka. Navyše téza o človekovi, ktorý sa venuje poézii, hudbe, maľbe a kráse žien (tu v podobe čínskeho cisára), no práve vďaka tomu je častokrát oveľa zákernejší ako rodený bojovník nebola vôbec márna. Kľukaté zástavky umeleckých diel, sledujúcich rôzne nuansy a odtienky reality, práve ponúkajú obdobné umenia milovné typy k tomu aby využili bohatosť slovného vyjadrenia a jeho najrôznejších variantov k prefíkanej manipulácii s okolím. (17.07.2017)