Čingischán

Uf, tohle je opravdu silná káva. Mongolské stepi nahradily jugoslávské skály a lesy, Mongoly a Číňany ztvárňují Anglosasové, Francouzka a Arab. Autoři použili skutečná jména, ale už se neopovážili vyprávět Temüdžinův (Čingischánův) příběh, tak jak se nám dochoval z historických pramenů. Místo toho nám nabízejí uhozený hrdinský epos. Bujná fantazie zapracovala. K tomu divné kostýmy, nemongolský způsob válčení (kaskadéři nejspíše nezvládli střílet za jízdy z luku) a jedním z nejoddanějších Čingischánových vojáků je černoch. Všechno špatně. (26.10.2010)

Na filmu je špatné úplně všechno, kostýmy kulisy, herci, kteří se vydávají za mongoly nebo číňany, prostředí, kde je film točen( první polovina filmu mě připomínala Vinetoua), historie, trapný děj, děsná hudba ...chápu, že film je starý, ale i tak... Po shlédnutí dokumentu nebo Mongol-Čimgischán je tohle děsná bída, i když jsem to čekal, přesto jsem do toho šel a stěží dokoukal až do konce. Dvě hodiny zabitého času. (26.12.2022)

Čingischán je kravina, která nemá s historií vůbec nic společného kromě pár jmen. SPOILER závěrečná hrdinská smrt při souboji je vrchol toho, jak si tvůrci historii upravili. Navíc všichni jsou tu skoro všichni bílí a tvůrci se ani příliš nenamáhali maskovat herce jako Mongoly, pokud to zkusili u Číňanů, výsledek je katastrofální. Na druhou stranu je Čingischán na poměry velkofilmů poměrně krátký, výprava sice není oslnivá, jsou tu slušně hrající herci (Wallach, Mason, Boyd, v menší roli Savalas) a Omar Sharif ač Arab toho Mongola uhraje bez problémů. A hlavně má to spád korunovaný vynikající závěrečnou bitvou a bitkou 1 na 1. Proto smířlivé 3*. (21.10.2021)

Džingischán ako jeden z pionierov ženských práv. Zástanca rovnakého zaobchádzania a možnosti vyjadrenia vlastného názoru ženy k voľbe budúceho partnera či vzniku vzťahu. Vlastne prečo nie. Veď doba vzniku filmu mení vždy historické skutočnosti podľa toho, čo sa práva aktuálne v spoločnosti deje. V Amerike v rokoch 1964 a 1965 prijali zákony o občianskych právach a o volebnom práve. Filmári sa rozhodli len nadviazať. Vyjadrili cez historický základ filmu ideu zákonmi zakotvenej rovnoprávnosti prostredníctvom spájania muža a ženy do rovnoprávneho partnerstva a zároveň spájania znesvárených kmeňov do jedného veľkého celku. Tak vznikol podľa Američanov národ mongolský s rôznymi odnožami, ktorému nevládol barbar, ale muž ctiaci si ženy a vzdelanie: Džingischán. Ako rozprávka je to pekné pozeranie. Veľkorysé kostýmové riešenie a kolorit zase poteší oči diváka. Navyše téza o človekovi, ktorý sa venuje poézii, hudbe, maľbe a kráse žien (tu v podobe čínskeho cisára), no práve vďaka tomu je častokrát oveľa zákernejší ako rodený bojovník nebola vôbec márna. Kľukaté zástavky umeleckých diel, sledujúcich rôzne nuansy a odtienky reality, práve ponúkajú obdobné umenia milovné typy k tomu aby využili bohatosť slovného vyjadrenia a jeho najrôznejších variantov k prefíkanej manipulácii s okolím. (17.07.2017)

Snímek se neuměle pokouší o velkolepé kulisy a vyskytuje se v něm množství komparsistů, kteří se přemisťují koňmo i po svých … a stoprocentně nejsou digitální. Dalo by se říct, že je na svou dobu přiměřeně výpravný, ale málo platné: Čas si dávno vzal zpátky kouzlo, které mu kdysi propůjčil jako velkému historickému dobrodružství ve vzdálených exotických krajích, takže dnes nevyhlíží nijak zvlášť autenticky a nepřináší ani žádnou nadměrnou porci zábavy - nejenom zpodobnění bitevních scén je poněkud hračkovité. Kromě toho musím přiznat, že sympatie jsem k velkému sjednotiteli Mongolů pociťovala pouze a jenom do té doby, než začal mít přehnané dobyvatelské ambice - ale to je čistě můj soukromý problém, nehledě na to, že kdo tehdy neprokázal svou sílu a neexpandoval, patrně silně riskoval, že jeho vlastní území zabere někdo jiný ... 2,5* (27.10.2010)