Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hra je dramatem posledních dnů života římského císaře a krále českého Karla IV. Není jen historickou rekonstrukcí; vypovídá o životě, lidských a politických postojích tohoto významného panovníka s velkou básnickou nadsázkou. Do Prahy v roce 1378 již potřetí přijíždí papežův legát, protože se očekává úmrtí Karla IV. Kardinál se zatím neúčastní pohřbu, ale audience u císaře, za níž je potupen, protože císař je - jakkoli upřímně věřící - roztrpčen poměry v církvi a chce namísto dvojpapežství upevnit jedno jediné- římský stolec sv. Petra. Končí se velká a slavná éra českých a evropských dějin a císař se obává, co bude dál, až odejde. Následník Václav IV. je slabý a má odpor k vladařské funkci, čtvrtá žena by ráda viděla na domácím i říšském trůnu svého oblíbeného synka Zikmunda, sotva desítiletého. Moravský markrabě Jošt intrikuje s pány, církevní hodnostáři kolísají mezi papežem, německými preláty a císařem. Mladý inteligentní arcibiskup Jan z Jenštejna, jehož by Karel IV. rád viděl arcibiskupem pražským a jakýmsi vladařem vedle mladého krále, je hejsek a zhýralý floutek, který se zajímá spíše o ženy a pití. Karel IV., hrdý na to, z jaké bídy povznesl svou rodnou českou zemi ke světové kráse a pýše, trne hrůzou z jejího pokoření po jeho odchodu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (28)

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

"V Čechách má každý pravdu. To je takový zdejší zvyk." Ukázka skvostného herectví, které předvádějí všichni zúčastnění, dělá ze Smrti císaře a krále Karla IV. více než pouhou televizní inscenaci. O tom, jak moc její děj je, či není věrný historii, lze samozřejmě vést sáhodlouhé debaty, nicméně myslím si, že v tomto případě jde hlavně o myšlenku nebo spíše myšlenky, které scénář předkládá - a kterých je hodně. Spíš těmi myšlenkami bychom se měli zabývat. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Dal jsem této zemi mír. Klidný život. Vysoké učení. Obrazy. Chrámy. Trhy. Most. Čechy kvetou. Má je spálit mráz? Je přece úplně jedno, zda to je či není pravda. Důležité je to, co zůstává. Osobnost císaře a krále Karla IV. lze vnímat jakkoliv, je ovšem více než pravděpodobné, že bez něj by Čechy ještě nadlouho vězely v bahně podprůměrnosti a nevzdělanosti. Určité nepřesnosti či spíše drobné rozpory potom stírá vynikající herecké obsazení, v jehož středu nalézáme jak výtečného Martina Růžka, který umírajícího císaře portretizoval v lehce idealizované, přesto působivé zkratce, tak plejádu dalších zvučných jmen (Adamíra, Šmeral, Sklenčka, Moučka, Ráž, Němec, Kolářová, Kaiser, Přeučil). Ti, kteří vnímají tuto brilantní televizní inscenaci coby zmetkový produkt tehdejšího režimu, jen stěží pochopí skutečný smysl českých dějin. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Televizní hra, která má dnes význam především svým výrazným hereckým obsazením. Děj odpovídá představám o českém středověku, které se vytvořily za národního obrození. Ta ušlechtilost a moudrost Martinu Růžkovi přímo sálá z očí. Adamíra coby papežův vyslanec je patřičně přezíravý, zkrátka takový ten trošku národovecký pohled na naše dávné dějiny. Trochu to připomíná Vávrovu husitskou trilogii v chudých televizních studiových kulisách. Celkový dojem: 50 %. ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Optimálně dlouhá stopáž, vše podstatné řečeno, už Karel tušil, že zanechává Václavu velmi komplikované dědictví, navíc v těžkých časech dvojpapeží. Lucemburští příbuzní šli Václavovi po krku okamžitě. Tahanice o moc oslabila prestiž Lucemburků a jejich vláda v Čechách nakonec skončila v dozvucích husitských chorálů. 70% ()

Ironfood 

všetky recenzie používateľa

Hlavní slovo tu má Růžek jako Karel IV., do paměti se však člověku vštípí hlavně Olda Kaiser jako mladý Václav IV., kterého tato inscenace prezentuje trochu jako naději na prvního dělnického krále. Zaujme též Moučka v roli Parléře, který zde působí jako odborář bojující za práva dělníků. Ti tady v jakési předzvěsti husitského hnutí vyženou z prahy zrádné mnichy plnící si zákristie střelným prachem. ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama