Smrt císaře a krále Karla IV.

Hlavní slovo tu má Růžek jako Karel IV., do paměti se však člověku vštípí hlavně Olda Kaiser jako mladý Václav IV., kterého tato inscenace prezentuje trochu jako naději na prvního dělnického krále. Zaujme též Moučka v roli Parléře, který zde působí jako odborář bojující za práva dělníků. Ti tady v jakési předzvěsti husitského hnutí vyženou z prahy zrádné mnichy plnící si zákristie střelným prachem. (25.08.2016)

Hra by neudělala hanbu nejextrémnějším propagandistickým perlám padesátých let. K čemu velcí herci, když musí hrát tohle? 1) Neuvěřitelně zideologizované jiráskovsko-socialistické čechocentrické pojetí s exaltovanými nepřirozenými pseudomoudrými dialogy a papundeklovými kulisami. 2) Výstižný koment: MartinX 3) Ale co dál?, ptá se bezradný Karel IV, aby se mu dostalo, pokud jde o další osudy jeho lidu, vpravdě hlubokého uklidnění od mistra Vojtěcha Scholastica: Nestarej se, však oni si poradí. (19.04.2015)

"Založili si univerzitu. Nač jim je. Hloupý národ je poslušnější a jeho víra v boha pevnější." Je zajímavé zvolit si za téma ne velké okamžiky význačného panovníka, ale jeho slabé chvíle, třeba přímo poslední okamžiky. To, co ve světě není moc časté, u nás ve své době zas tak neobvyklé nebylo. Je v nás asi nějaký sklon k tragédii, k tomu vidět věci spíše černě. "Mne netěší, když se mnou souhlasíte, hádejte se se mnou." Velká císařova tragédie zde není dána jen samou smrtí, ale důvodným pocitem, že se jeho dílo nedočká pokračování. Korunní princ Václav je slaboch a ostatní od kurfiřtů přes církev až po příbuzné se už připravují na to, co ze situace vytěží. Vybudovaný klid a pořádek nedokáže nikdo kolem ocenit, manželka, děti, církev, dvořané. Konec pořádku, nastupující chaos. Téma samo zajímavé, škoda že zpracování je jen mírně nadprůměrné v porovnání s takovým Daňkem. Nicméně už pro Martina Růžka stojí tato hra za vidění. (15.02.2017)

"V Čechách má každý pravdu. To je takový zdejší zvyk." Ukázka skvostného herectví, které předvádějí všichni zúčastnění, dělá ze Smrti císaře a krále Karla IV. více než pouhou televizní inscenaci. O tom, jak moc její děj je, či není věrný historii, lze samozřejmě vést sáhodlouhé debaty, nicméně myslím si, že v tomto případě jde hlavně o myšlenku nebo spíše myšlenky, které scénář předkládá - a kterých je hodně. Spíš těmi myšlenkami bychom se měli zabývat. (19.09.2016)

Hodinový skok nejen do české historie s velkými jmény našich dějin. Nenápadná inscenace s bezchybnou atmosférou a velmi zdařilou hudbou, jež podtrhuje silnou autentičnost snímku. Počáteční pochod mnichů se svým pojetím již přibližuje výpravnějším historických velkofilmům. Dokonalé herectví, trocha opakování dějepisu a pro československého diváka naprosto skvostná podívaná. Jakékoli poznámky o tlačené ideologii jsou zoufalé, marné a vskutku směšné. (12.03.2016)