Hotel Rwanda

Silné čtyři hvězdy, u kterých svou roli hraje fakt, že tohle drama vzniklo podle skutečných událostí. Skrývá se v něm několik silných momentů a mnohé zaujme sakra pravdivá poznámka, kdy Joaquin Phoenix tvrdí, že každý ve světě sice bude „litovat místní obyvatele, ale pak se vrátí ke své večeři“. Výsledek skrývá víc než souboj navoněného dobra se zákeřným zlem. Terry George (ač mohl místy přitlačit) se nepouští do krvavého běsnění, ale svůj příběh vyčerpává na osudu jedné rodiny a předkládá humánní a přirozené snahy o záchranu běženců před masovou genocidou. Vedle scénáře, hudby nebo zvuku je třeba smeknout před hereckými výkony. Don Cheadle zvládá svoji roli bravurně, nesleze z plátna, do posledního dechu věří s chladnou hlavou v lepší příští. Politika jej nezajímá, rasové spory jdou mimo něj, hrdinou se stát nechce. Nenápadně a úsporně natočené drama bez patosu, které ukazuje západní svět v tom pravém světle a zbídačené africké obyvatele v ještě pravdivějším. (26.03.2006)

Ako to vyzerá keď sa veci začnú srať (poriadne) a všetci tí, ktorým ste celé tie roky liezli do prdele na Vás zabúdajú, odmietajú, majú zviazané ruky, alebo sa tak iba tvária. A k tomu navôkol genocída, peklo. Nič pre ľahké žalúdky, aj keď vo väčšej časti filmu ostáva pri náznakoch a žiadne sílené šokujúce orgie sa nekonajú, film a mňa dosť zapôsobil. Podporené naozaj vynikajúcou hudbou, je umná réžia Terryho Georgea vynikajúcim filmovým zážitkom. Film má u mňa ešte tajnú hviezdu za jednu naozaj silnú scénku. (31.08.2005)

.... „Neměj strach“ tak tahle uklidňující slova jsou vyřčena někde na začátku ..... téhle hrůzy. A potom už je jenom ten STRACH! Strach obyčejných lidí. Strach stojící proti revolučnímu nadšení, strach proti fanatismu, proti lhostejnosti světa, proti vraždění, rabování, nenávisti. Strach a beznaděj.. a člověk, který dokázal zachovat zdání normálnosti v šíleném světě pro víc než tisícovku lidí. (15.06.2005)

Čtvrtou hvězdičku přidávám jen kvůli sympatickému Donu Cheadlovi a menší roličce Jeana Rena. Opět pro mě jeden z vysoce nadhodnocených filmů. Stejně jako jsem před zhlédnutím lehce očekávala, že bych opět po čase mohla nějakému "výstavnímu" kousku ze zdejší Topky udělit plný počet, jsem zároveň již krátce po začátku filmu vytušila, že tomu tak asi zase nebude. Hotel Rwanda mi přišlo spíše jako průměrné dílo, jehož jistá část byla vyplněna patetičností, nepříliš záživnými a v podstatě pro hlavní děj nic neříkajícími scénami z prostředí hotelu. Také se spoustou sladkobolných scén, při nichž jsem nejspíš měla pocítit šok, vztek či obavy o hlavní postavy, avšak během celého sledování se ani jedno z toho nedostavilo. A ta zbylá část snímku, která měla být tou hlavní a měla se věnovat onomu krutému masakru nevinných lidí, mi přišla svým námětem zcela nevyužitá. Spousty vojáků, spousta úplatků za záchrany nevinných, pár drsných záběrů na probíhající zvěrstva či melodramatické scény mezi manželi (zvláště ta na střeše). Od tak vysokého hodnocení jsem čekala podstatně více. Chyběl mi ten čirý, krystalický naturalismus, větší síla v samostatných scénách a celém ději, vtažení do něj, mrazení v zádech či slzy a prožívaná bezmoc z těch hrůz. Jakoby tvůrci obcházeli dokola a měli obavy, nebo se jim nechtělo "vypravit" do samotného centra "zla." Zase na druhou stranu, v tomto příběhu jim nešlo o znázornění brutality a detailů, ale především o poselství jednoho muže, který zde nebude chránit jen svou rodinu, ale i tisícovku obětí, které se do jeho hotelu uchýlí. Ale i tak jsem na tyto skutečné události, na množství jejich obětí a na těch 87% zde, čekala nemilosrdnější a krutější zpracování. Uživatel heyda to vystihl velmi podobně mému dojmu. (06.08.2011)

Tak damy a panove, takovahle zverstva se dela pred 14 lety, nekolik tisic kilometru od nas. Co jsme delali? Nic! Vzdyt vlastne nedelal nikdo nic, zapad se otocil zady, vzdyt jde pouze o africky odpad. Lide to videli v televizi a klidne spali dal s pocitem lhostejnosti. Jestli jsem mel nekdy podobny pocit, tak uz nikdy vic, zacal jsem pouhou smskou pro UNICEF a treba jednou... Sila totohle filmu nespociva ve styl natoceni, ve vykonech (i kdyz Don Cheadle a Nick Nolte jsou perfektni), ale halvne v emotivnim podani. Na konci, pri zaverecnych titulcich a zvlastni hudbe - ktera doprovazela cely pribeh - jsem se citil opravdu smutne a uplne bezmocny. Tak co, porad se vam zdaji vase problemy jako velke? Mi uz teda ne... (07.03.2008)