Skrotená hora

Tento film jsem pochopil takto: A) V každém z nás je kus latentní bukvice. B) Osamění a sociální izolace dvou hetero "honáků" vede nutně k ruptuře konečníku. C) Sexuálně frustrovaný cowboy pohrdne ztepilou kravkou, vraným koníkem či jiným rozkošným horským zvířátkem (Divné, že? Zoofilové jsou přece taky normální lidi - bez jakékoliv ironie!! = SPOILER KE DVOJCE "Zkrocená nora"). D) Víckrát už nejedu s kámošem kempovat bez bab. (10.02.2010)

Věděl jsem, do čeho jdu, ačkoliv moje první zhlédnutí je dobrých deset let staré. Film Anga Leeho ale potvrzuje, že některé kousky potřebují dozrát. Poznali se jednoho léta na začátku šedesátých let coby pastevci ovcí. Zamilovali se o pár týdnů později. Táhlo je to k sobě nejednu sezonu. Podmračený zamlklý Heath Ledger a ukecaný houževnatý Jake Gyllenhaal naprosto selžou v tradičním mužství. Nešlo jen o alkoholem prosáklou noc, kdy byla sakra zima a ve stanu příjemně teplo. Tohle mělo hlubší základ, který pečlivě střežili po další dekády – a jejich rybářské výpravy nikdy nebyly o prutech a udicích. Čas ale nejde vrátit, dobu také nelze vyměnit, síla vztahu a naděje se tak pomalu vytrácejí. Stejně jako se jednomu z kovbojů ztratí košile. Lee je za kamerou suverénní (rád zkouší nové žánry a žádného tématu se nebojí), stejně jako herci před ní. Lepší mi přijde Ledger, který je ve svém ztvárnění hluboce citlivý, zoufalý i nerudný, pronáší spíš úsečné věty, které drtí přes zuby, než aby chtěl vést nějaké dlouhé dialogy, od image snadno čitelného krasavce se odpoutal dokonale. Svou přirozenou potřebou je zahnaný do kouta a netuší, jak z něj ven. Herecky se musí líbit i dámy v pozadí: Michelle Williams a (tehdy „princeznovská“) Anne Hathaway. Pomalá atmosféra mi seděla, stejně jako emoce, se kterými se pečlivě pracuje. 80% (17.01.2016)

Brokeback Mountain se hodnotí opravdu velmi těžce. Na jedné straně máme rozvleklé drama, a na té druhé spoustu vlastně zbytečných záběrů. Nebudu se tajit s tím, že příběh jednoho nešťastně zamilovaného páru mi nepřipadal nijak zajímavý. Jistě, dokážu si živě představit to jejich neuvěřitelné emocionální vypětí, extrémní zlost vedoucí až k samotnému zhroucení; extrémní radost, pro kterou stojí za to projít si prvním stavem. Je zcela jasné, že ústřední postavou tohoto snímku není jen naše dvojice, ale hlavně samotná hora, pod kterou se jejich příběh odehrává, a právě jí režisér věnuje většinu času. Nádherné záběry podbarvené dechberoucím hudebním doprovodem opravdu stojí za to, jen si myslím, že někomu jsou schopné zcela nabourat tu jemnou strukturu snímku. Podle toho co jsem tu zatím napsal, je jasné, že Zkrocenou horu nepovažuji za nijak nadprůměrný film, jenže je tu jedno veliké ale... Za prvé se mi velmi zamlouvalo samotné vyprávění, a to zejména ve fázích, kdy milenci nejsou spolu, protože tam se režisérovi povedlo vykreslit snad všechny jejich stavy mysli; za druhé jsou to pak samotné dvě rodiny, kterým není věnováno až tolik prostoru, ale ta Ennisova hraje také velou roli; za třetí se jedná o závěr, který ač je očekávaný, režisér ho podal po celém melancholickém snímku až neočekávané drsně. (29.11.2006)

Zapomeňte na růžové boa, kroutění zadkem, přehnanou gestikulaci, ukňouranou intonaci a vůbec na vžité archetypy, jak má vypadat homosexuál. Přesto, že u přátel Ennise a Jacka nic z toho neplatí, dojde k lásce. Ang Lee ji zasadil do krásné přírody podmalované libozvučnou hudbou, dal nám vědět, že lásce není přáno, ať už dobou, předsudky, nechutí nebo strachem s tím vyjít na světlo boží a čelit světu. Láska "přikrytá" sňatky a dětmi ale nehasne, přestože jak u jejího zrodu, tak v průběhu let chybí k jejímu potvrzení a našemu přesvědčení o ní události s velkým U, protože vzájemná přitažlivost, fajn kamarádství a kočkování uprostřed divukrásné přírody ještě lásku na věky věků nedělá, a to je ta 1* do maxima. Než jsem k filmu sedala, říkala jsem si, jak jsou oba chlapi dobře vybraní a byla jsem fakt hodně zvědavá, jak se s tím poperou, a zatímco Heath mi přivodil mírné rozčarování, tak "Donnie"........ :-)) (07.02.2006)

Možná by neškodilo, kdyby tento snímek viděl pan Klaus...Myslím, že říkat cokoli navíc, je zbytečné, protože "Brokeback Mountain" musí člověk vidět a prožít "na vlastní kůži". Kdybych měla jen dodat, čím si mě získal nejvíce, byla by to neuvěřitelně krásná hudba, bezchybné herecké výkony obou "teplých kovbojů", kamera a nádherná drsná příroda, ve které se zrodila stejně nádherná a drsná láska. # 19.3.2006: Ačkoli je to už nějaký ten pátek, co jsem shlédla "Brokeback Mountain", stále ještě o něm přemýšlím. Ráda bych se vrátila ke dvěma nadějným hercům současného Hollywoodu, protože, troufám si tvrdit, pro oba znamená tento snímek přelom v jejich kariéře. Pokud bych měla obě postavy porovnat, byl pro mě z hlediska psychologického vývoje zajímavější Ennis Del Mar (mumlající Heath Ledger), pro něhož vyrovant se se svojí odlišnou sexuální orientací znamenalo žít hořký uzavřený život opuštěného vlka-samotáře. Zato Jack Twist (ztvárněný Jakem Gyllenhaalem - být Bradem, Tomem a dalšími, koukám si tohle jméno pěkně rychle zapamatovat) mi přišel na první pohled průhlednější, jednodušeji napsaný. Byl to on, kdo svoji "pravou tvář" příliš netajil a svedl Ennise (u kterého mám pocit, že si vlastně dlouho nebyl vůbec jistý, kým je a bez Jacka by mu možná déle trvalo připustit si "pravdu"). Ovšem musím podotknout, že jsem úplně zírala, když se mi Jake před očima měnil z obyčejného kluka v typického Texasana se všemi atributy tohoto archetypu. Nominace na Oscara tu byla zcela na místě. Jenže měla jsem také pocit, že Jack narozdíl od Ennise žije docela šťastný život, že tolik netrpí rozpolcením mezi tím, co je společensky akceptované, a co je skutečně přirozené. Jack žil život nenaplněný, ale narozdíl od Ennise měl možnost alespoň načas uniknout. Snad až v závěru při jedné z nejkrásnějších scén u jezera ("Kéž bych tě dokázal opustit") mi došlo, že nic není takové, jak to na první pohled vypadá. Tímhle si mě scénárista, potažmo režisér, dokonale získal. Umocnění pocitů navíc pomáhal onen přesně zvolený kontrast charakterů, jedna postava bez druhé by nikdy nedostala takovou hloubku. Mám pocit, že na kontrastu bylo založeno i mnoho scén prostředí (příroda x město), jejichž tichá krása (ano, i špinavý zapadákov může být chvílemi krásný, byť na krajinu kolem Brokeback Mountain nemá ani zdaleka) byla jedním z nejlepších prvků filmu. A každá z postav pohybujících se v promyšleném a citlivě vystavěném scénáři dokonale splnila svoji funkci, díky čemuž celek ideálně fungoval. Snímek se tak dokonce obešel bez vyhroceného a gradovaného závěru a docílil divácké katarze střídmým obrazem reality. (11.03.2006)