Skrotená hora

Jeden z těch autentočtějších filmů o homosexuálech, i když asi ne nijak přelomový. Dlouho po tom, co jsem se na něj dodívala v kině jsem se snažila přijít na to, co mi v tom chybělo. Proč jsem neměla nutkání přeběhnout do kinosálu vedle a dát si to celé znova. V hercích pravděpodobně problém nebude. Heath Ledger se konečně vymaňuje ze stereotypu svých milovnických rolí, i když mojí oblíbenější postavou byl už od počátku Jake Gyllenhaal. K tomu přidáte krásnou přírodu, sympatický scénář... a chybí to, co by mě přimělo řařadit Zkrocenou horu k tomu lepšímu, co jsem kdy viděla. A to citlivější režie. Nemám nic proti umění Anga Leeho, ale přece jen... v celém příběhu chybělo něco, co by vás přimělo skutečně věřit celé té velké lásce. Emoce. (21.03.2006)

Nejdříve jsem chtěl, aby můj komentář zněl následovně: "Aby Ang Lee učinil milostné vzplanutí mezi dvěma muži uvěřitelnější, umístil je do samoty kdesi v divočině. Já jsem však kovbojům jejich vzájemnou lásku nevěřil ani chvíli. Vždyť kolem bylo tolik ovcí!" Problém tohoto komentáře je nejen v tom, že by mohl leckoho urazit, po čemž netoužím, ale i v tom, že jsem jim jejich city uvěřil. Přesto mě Zkrocená hora nijak nenadchla a hlavní důvod spatřuji v tom, že kromě autentické ukázky, jak upřímně se mohou dva muži milovat, jak je společnost nepřijímá a krásného prostředí pastvin, už mnoho pod povrch nejde, ač by se to vzhledem k tématu nabízelo. Vždyť hlavní hrdinové v době, kdy si všichni navzájem vštěpují, jak je homosexualita zvrácená, nepocítí skoro ani stín podezření, že by hřešili. A aby náhodou nebylo na překrásný vztah vrženo úříliš špíny, jsou upozaděny (třebaže ne zcela) manželky obou kovbojů. Rovněž příčina toho, že společnosti nejsou gayové po chuti, je ignorována. Že by snad v americké společnosti bylo nemyslitelné ukázat na křesťanství, které odpor k sodomitům (tak jim říkalo) podědilo po judaismu, stejně jako další velké abrahamovské náboženství, islám, jako na zdroj tohoto stavu? Nebo jen Ang Lee nevnímá tuto věc díky svému původu? Nejspíše ho to ale prostě jen nezajímá... Nemusely to být zrovna tyto dva aspekty, kterými by se scénář měl zabývat, ale něčím víc, než pouhým milostným příběhem mezi dvěma muži, být mohl. Dá se namítnout, že vzniklo přesně to, co Ang Lee natočit chtěl, autenticky působící romance dvou kovbojů, kteří se nemají za co stydět, navíc výborně zahraná. Jenže to lze vnímat i jako naprosto obyčejný romantický příběh o zapovězené lásce. Já sám svůj názor alibisticky stavím někam doprostřed. Slabší ****. (22.08.2008)

Ano, drama o homosexuálních kovbojích je přesně ten filmový žánr, který odpudí všechny, kromě kritiků. Zní to děsně nudně a artově. Zkuste však zapomenout na předsudky a prostě jít do kina kvůli zážitku, na téma nehledě. Zkrocená hora je maximálně nepatetická a spíš než film připomíná časosběrný dokument o dvou zamilovaných kovbojích. Život není jako film, ale tenhle film je jako život. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, Cival, Faidra, dobytek, liborek_, mm13, jahol, Jordan, Triple H, Prejza, aliajas (03.03.2006)

Po zkušenosti s komentářem k filmu Ptačí klec píšu s obavami. Tehdy mi interní poštou přišel gramatický zločin, jehož autor mě vyzýval, abych snížil hodnocení filmu, "protože je o teplouších," jak mě důvěrně informoval. Zřejmě v domnění, že při své chabé inteligenci jsem tak závažný prohřešek přehlédl. ;-) Tentokrát se obávám opačné reakce, protože se chystám mírně polemizovat s všeobecným nadšením. O to, že Zkrocená hora je formálně dokonalý film s bravurními hereckými výkony, se nepřu. Co mě ale mrzí, je drobný alibismus, s nímž umožňuje dvě zcela protichůdné interpretace. Nevěřím, že dokáže zliberalizovat úzkoprsou většinu. Spíš si myslím, že jak tolerantní, tak předpojatou část publika pouze utvrdí v jejich dosavadním názoru na homosexuály. Ti první budou Zkrocenou horu vnímat asi takhle: Dva honáci dobytka, chlapáci každým coulem, se do sebe zamilujií, s panikou si uvědomí, že to, co o sobě zřejmě tušili celá léta, nebylo jen střídavé pominutí smyslů, ale konstantní citové zaměření, nicméně nemají odvahu je ventilovat v obavě z veřejného odsouzení. Rozhodnuti zapomenout a potlačit svou přirozenost si založí rodiny. Naoko žijí v šabloně "amerického způsobu života" a to, na čem jim nejvíc záleží, odsouvají do ilegality místa, kam bedlivé oko veřejnosti nedohlédne. Je nám líto, že se narodili v nesprávné době na nesprávném místě. Jenže druhá varianta dovolu konzervativnímu publiku považovat Jacka a Ennise za mravně přijatelné PROTO, že své zaměření sami chápou jako trestuhodnou úchylku, kterou je třeba prozíravě tutlat a "odčinit" založením rodin. Popřením osobních preferencí ve prospěch unifikované společnosti. Nepochybuji sice, že Angu Leeovi šlo o poselství č. 1, ale masový úspěch filmu bych připisoval spíš oněm zadním vrátkům, té rafinované kličce. Zkrocená hora není čistokrevnou romancí dvou mužů, netroufá si být tak transparentní. Ve jménu odsouzení většinové netolerence dává vlastně požehnání k tomu, čemu se tuším říká internální homofobie. Stejně jako se Jack a Ennis průběžně ujišťují, že jsou nanejvýš bisexuálové, film podobně konejší uražený jemnocit okázale "tradiční" většiny, která se skřípějícími zuby přijme maximálně neupřímný kpmpromis. Cítil jsem potřebu to napsat, i když i můj dojem z filmu byl primárně dobrý. Jen by se mi víc líbilo, kdyby byl v tomto směru odvážnější, drzejší. Nic to ale nemění na tom, že mě emocionálně zasáhl víc než většina instantních melodramat a ležel mi v hlavě celé týdny. 80% (19.11.2007)

Brokeback Mountain se hodnotí opravdu velmi těžce. Na jedné straně máme rozvleklé drama, a na té druhé spoustu vlastně zbytečných záběrů. Nebudu se tajit s tím, že příběh jednoho nešťastně zamilovaného páru mi nepřipadal nijak zajímavý. Jistě, dokážu si živě představit to jejich neuvěřitelné emocionální vypětí, extrémní zlost vedoucí až k samotnému zhroucení; extrémní radost, pro kterou stojí za to projít si prvním stavem. Je zcela jasné, že ústřední postavou tohoto snímku není jen naše dvojice, ale hlavně samotná hora, pod kterou se jejich příběh odehrává, a právě jí režisér věnuje většinu času. Nádherné záběry podbarvené dechberoucím hudebním doprovodem opravdu stojí za to, jen si myslím, že někomu jsou schopné zcela nabourat tu jemnou strukturu snímku. Podle toho co jsem tu zatím napsal, je jasné, že Zkrocenou horu nepovažuji za nijak nadprůměrný film, jenže je tu jedno veliké ale... Za prvé se mi velmi zamlouvalo samotné vyprávění, a to zejména ve fázích, kdy milenci nejsou spolu, protože tam se režisérovi povedlo vykreslit snad všechny jejich stavy mysli; za druhé jsou to pak samotné dvě rodiny, kterým není věnováno až tolik prostoru, ale ta Ennisova hraje také velou roli; za třetí se jedná o závěr, který ač je očekávaný, režisér ho podal po celém melancholickém snímku až neočekávané drsně. (29.11.2006)