Rodina Addamsovcov 2

Druhý díl drží atmosféru prvního dílu a v lecčems ji domlsává. Bizardní novorozeně s knírkem je příkladem, kam Adamsovi poskočili. Herci opět dokázali, jakými výrazovými schopnostmi disponují a je radost na ně opět pohledět. Hlavně Wednesday mě velmi potěšila - její divadelní rozhled a názory s následným přeorientováním táborové inscenace k masakru jsou perfektní. V třetím díle by mohla třeba režírovat v Royal court theater nebo třeba na Off Broadwayi. Ještě černější, vtipnější než jednička... Makabralní... (30.12.2008)

O málokterém filmu můžu říct, že mi mluví z duše nebo že mi dokonce zčásti změnil život. A tím méně o morbidní komedii. Jenže byste mě museli znát a vědět, jak jsem prožil dětství. Nesnášel jsem svoje extrovertní spolužáky, kteří se bavili plácacími hrami a kolem kterých se všechno točilo. Naplněn melancholickou záští jsem proklínal kolektivní sdružování se a tanečky. Z toho důvodu pro mě Addamsova rodina 2 byla neskutečnou satisfakcí - scéna, kdy tábor těch nekonfliktních a usměvavých zmetků lehne popelem, pro mě byla něco jako nirvána. Za ty roky se moje myšlení sice proměnilo, tenhle film pro mě ale přesto zůstal určitým východiskem a inspiračním zdrojem. Dá se říct, že veškeré to vytírání si řitě s tím, co společnost ve své pokrytecké morálce považuje za normální, má u mě původ právě zde. S přibývajícím časem sice vidím, že pokud chci normálně vycházet s lidmi, nelze být věčně sarkastický, ironický a cynický jako Christina Ricci, ale nenormální Addamsovic famílii prostě budu žrát vždycky. "Dvacet táců za tábor a on je pan Voo Voo!" (434.) (30.12.2008)

Herecké výkony všech zúčastněných si udrželi stejný lesk a šmrnc, ale všechny je tentokrát jasně převálcovala právě Christina Ricci. Především i díky její roli jsem si tuhle herečku docela zamiloval a nedám na ní dopustit. Tahle drobná dívenka má talent už od narození a jejím obsazením si režisér Sonnenfeld hodně navýšil credit a úspěšnost obou svých filmů. Film se dokonce dočkal i jedné nominace na Oscara a mnoha dalších na nejrůznějších prestižních filmových festivalech. Oba díly Addams Family jsou jasným důkazem, že kvalita prvního a druhého dílu nemusí být vždy propastná a diváci si v obou snímcích můžou naplno užívat míchaný koktejl černého humoru, výborných hlášek a morbidní zábavy. (16.08.2010)

Pokračovanie už stojí v hlbokom tieni predchodcu. Zápletka s vražednou pestúnkou čo si spraví zálusk na Festera predznamenáva ďalšiu pohodovú jazdu. Lenže tá sa rozbieha pomaly a s vedľajšou líniou z letného tábora zbrzdí tempo úplne. Ku koncu sa navyše dostaví záverečný hrebíček do rakvy v podobne romantického vzplanutia so všetkými škaredými vecami čo na filme nemáme radi. Skrátka rozprávková zaľúbenosť mládeže bez nadsázky, presný opak štýlovosti Gomeza a Morticie. Popravde, že s niečím tak lacným vyrukujú práve Addamsovci som nečakal. Ešteže tento diel zachraňuje zopár dobrých hlodov. (02.11.2015)

„Má oči môjho otca.“ – „Gomez, vyber mu ich z ručičiek.“ Vizuálne strhujúca šou (nominácia na Oscara za najlepšiu výpravu) opakujúca všetko dobré (herci, štýl humoru), ale zároveň obsahujúca minimálne dve výrazné, nosné dejové línie, z nich každá by si vyslúžila vlastný celovečerák, ale tu sú namixované do jedného príbehu a plynulo sa striedajú, vďaka čomu (beztak krátka) snímka pôsobí fakt svižne (novorodenec, čierna vdova). I vinou toho sú však hlavní dospeláci odsunutí na vedľajšiu koľaj a prím preberajú deti a strýko Fester. Z nezabudnuteľných scén, obdarovaných diabolským tempom, spomeňme mučenie Christiny Ricci, ktorú na letnom tábore zatvoria do chatky s disneyovkami, svine. Ona sa im ale následne kruto pomstí brutálnym divadelným predstavením, čo je trademark série (viď. podobne úchylné predstavenie v jednotke). No, ono to vlastne séria nikdy nebola, pretože hoci sa i z dvojky (zaslúžene) stal hit, trojka nevznikla, keďže Raul Julia o rok neskôr zomrel (viď. pamätná Sonnenfeldova odpoveď na otázku, prečo nenatočí trojku: "Pretože Christia Ricci už je príliš veľká a Raul Julia príliš mŕtvy."). Scenár je neskutočným spôsobom závadný, dnes (komentár aktualizujem v r. 2022) sa skutočne ťažko verí, že boli doby, kedy bolo možné natočiť čosi takéto šialené a vydávať to za rodinný film (gilotína, deti fajčiace cigary, likvidácia ohrozených živočíšnych druhov, Addamsovci viac či menej priamo v priebehu snímky brutálne zavraždia minimálne dve osoby a upečená striptérka, preboha fakt tam dali upečenú striptérku???). Znova neskutočné hlášky („Je to tradícia, ak sa jedno dieťa narodí, druhé musí zomrieť.“) a dialógy („Keď som ťa videla prvý raz, myslela som si, že si z Európy?“ – „Ozaj? Ale veď sa sprchujem.“; „Je to chlapec?“ – „Je to Addams.“). Kino Považan NMnV 1994  (26.12.2004)