Basketbalistov denník

Teď mi Basketball Diaries přišly jako softcore verze toho děsně drsného filmu, který jsem viděla kdysi na střední. Pro tuhle věkovou kategorii byl ale určený a ke své škodě i didakticky učíslý. Přesto je působivý, má své kapku barvotiskové kouzlo, pár skvělých scén a především mladičkého DiCapria, který celý příběh emocionálně táhne... (06.08.2017)

Nevěděl jsem, že když se Leonardo DiCaprio začal transformovat z místního floutka na nejlepšího amerického herce současnosti, ukázal nám, jak dokáže zahrát feťáka. Pravda je, že jeho role před Titanicem jsem neznal, ale každým filmem mě momentálně neuvěřitelně překvapuje. Jednak si pamatuju film Co žere Gilberta Grapea, kde si zahrál postiženýho a teď nezapomenu ani na tenhle film, kde se málem ufetuje k smrti. Ono to tak skoro vypadá, že Leo byl předurčenej k tomu, aby z něj byl velkej herec. To jenom já jsem si udělal Titanicem, Celebritama a možná i Pláží obrázek, že z něj je obrovskej cucák. On na to tak i vypadal a možná ve skutečnosti byl. Nicméně se mu obrovský talent upřít prostě nedá. Jinak jsem se opět setkal s filmem o drogách, kde se objeví muzika od The Doors. Tady v tom případě spolu s nejlepší scénou filmu, kde jsem se nedokázal nesmát. (19.03.2011)

Bravurně vystylizovaný příběh jednoho z mnoha. Jim Caroll ve své autobiografii popisuje na svém vlastním případu nejběžnější důvody, které svádějí na drogovou cestu; smrt bližního, pozitivní přístup kamarádů, juvenilní zvědavost nebo i sexuální rozkoš. Právě díky těmto aspektům se úspěšný student a sportovec stává lidskou troskou velmi záhy. Právě onen samotný převrat ve třetině stopáže je naprosto alarmující. Mladický pohled na svět plný nespoutané energie a optimismu dostává pořádnou ránu od reality a padá na zem mezi feťáckou komunitu a vše co se jí týká. Kalvert zariskoval a celý film natočil neuvěřitelně realisticky. A risk je zisk. Právě samotná surová forma nejvíce vzbudí pozornost a opovržení, samotné pocity intoxikace nebo projevy abstinence jsou zachyceny někdy až příliš živě. Příběh jako takový by ovšem nebyl tím čím je, nebýt fenomenálních hereckých výkonů všech zúčastněných; Wahlbergovy návaly agrese či DiCapriovy agónie zkrátka nenechají jednoho na pokoji. Do již nabitého děje tvůrci ještě stihly promítnout na pozadí některé známé, nejen americké problémy - od problematiky samotného křesťanství, přes protikladné hodnoty společenských vrstev a etnické rozdíly Melting potu, až po dostupnost střelných zbraní a s ní spojenými masakry na školách. Snímek se může chlubit i částečnou nepředvídatelností, která je ozdobou mezi ostatními filmy tohoto subžánru. Osobně bych pak zmínil scénu matky a Jima přes dveře; tolik emocí v jedné scéně se jen tak nevidí. No a samotný konec podléhající americkým standardům je pak jen těžké zkritizovat, když je dílo natočeno podle skutečného příběhu. Ono to vypadá, že jenom chválím a chválím, ale i po opakovaných projekcích na Rváčově deníku zkrátka stále žádné vady nenacházím. Nechápu, jak jsem na tento unikátní film mohl narazit až teď, když se bezpochyby řadí mezi špičku žánru a nejen ti zaujatý drogovou tématikou nebo umem Leonarda by si jednoznačně tento snímek neměli nechat ujít. Ani za trošku dávky. Jenom trošičku. Vždyť zítra skončím. Jen naposled. Naposledy. Více zde. 90% (25.11.2012)

Je zajímavé, vidět hvězdu gigantického komerčního trháku Titanic, v roli talentovaného feťáka, který si své smyslové i mimosmyslové zážitky a pocity zapisuje do deníku. Dva roky předtím, než se Leonardo stal potulným malířem, který vyhrál lístky na tu největší a nepotopitelnou loď, byl hubeným mladíkem se zájmem v basketu, tak trochu flákačem a kamarádem jemu podobných. Touto rolí Leo ukázal, že se s ním do budoucna ve filmovém světě musí počítat. A že si své místo na výsluní dokázal tvrdě vydřít. Postava mladistvého feťáka mu padla jako ulitá a ukazuje tak možnosti svých hereckých kvalit. Taktéž hudební stránka je výborná, v čele se skvěle zvolenou písní "Riders On The Storm." Pro mě nejsilnější scény - Jimova "odvykací kůra" zařízená jeho přítelem a dobývání se k matce do bytu. Myslím, že Basketbalový deník patří mezi povedené a velmi autentické filmy, zabývající se drogovou závislostí. Film realisticky ukazuje, že jakmile se jednou vydáte na tuto cestu, tak není cesty zpět. Nikdy nevíte, kde na Vás může čekat konec. Zůstane jen tma a jakýsi snový svět plný bolesti a rozkoše. Přestanete vnímat čas a okolí, jste tu jen Vy. A jste sami. Pořád. Je Vám jedno, jestli Vás další dávka zabije nebo Vám pomůže. Jen ji musíte mít... (07.12.2008)

Príbeh o chalanovi z ulice, ktorý si vďaka drogám siahne až na samé dno. Možno to niekomu bude znieť ako klišé príbeh, ale téma "drogy" by mala byť v kurze a stále pripomínaná. A v tomto filme je rozobraná excelentným spôsobom. Páči sa mi aj odkaz: "Nikdy nie je neskoro odraziť sa od dna a začať od začiatku. Len treba chcieť." Priznám sa, Leovu kariéru pred Titanicom som veľmi nesledoval, ale asi to bola chyba. On bol totiž vždy skvelý herec, aj v začiatkoch jeho kariéry. Vlastne mu jeho talent predurčil jeho skvostnú hereckú kariéru už od detstva, je to zrejmé aj v tomto filme. Rolu feťáka zvládol bravúrne, normálne som nechápal. Vždy som si myslel, že v tomto smere je najlepší J. Depp, ale Leo sa mu minimálne vyrovnal. To je podľa mňa rozdiel medzi ním a napr. takým Osmentom, ktorý ako dieťa bol tiež excelentný a natočil skvelé filmy, ale v poslednom čase nemám dojem, žeby jeho kariéra stúpala smerom nahor. Naproti tomu Leo stále stúpa a ešte dlho stúpať bude. Bravoooo. 85/100 (04.02.2014)