Sedem rokov v Tibete

Annaud se pokouší napnout mezi ošklivější polovičkou Angeliny Jolie, himálajskými vrcholy, osudem tibetského lidu a naším srdcem horolezecké lano, které se při bližším průzkumu ukáže být pavučinou. Ne, nebudu do něj tlouct kvůli tomu, že z člena SS a NSDAP a ještě předtím Oberscharführera SA, který svůj prvovýstup na severní stěnu Eigeru v červenci 1938 věnoval Hitlerovi - a jsou tací, kteří vědí, že věnovat je v takovém případě co - udělal to, co udělal, přestože by to v případě nezakrývané pravdy mohl být o mnoho lepší film a přestože se mi zločiny fýrerova režimu hnusí neméně než zločiny toho rudého a jen o něco méně než to, co jeho ideologie udělala z nejkrásnější věci, jakou znám, protože se nejmenuju ani prokurátor Urválek, ani soudce Lynch. I když se můj oběd při pohledu na mistrně utajený skutečný důvod expedice, jíž se Harrer účastnil (kdo uhodl, že se jednalo o jeho jmenovcem Himmlerem podporovaný projekt pátrání po kolébce árijské rasy, vyhrává čokoládu) a slizký závěr (který dostává pravé grády s vědomím, že reálný Harrer byl svobodný a bezdětný) opakovaně pokoušel vrátit stejnou cestou, kterou přišel, nebudu se tady ztrapňovat tirádami, jak je to všechno hnusné, pokrytecké a nepatřičné. Ono je to totiž především lacině líbivé, nudné a tupé a v oné kýčovitosti, nudě a tuposti se Harrerova takzvaná proměna topí stejně jako Brad Pitt ve snaze mě přesvědčit, že nehraje patetický doplněk panenky Barbie, ale živého člověka. Lézt na vachrlatý můstek mezi filmem a životem nemůžu s čistým svědomím doporučit, ale se svědomím čistším než všechen neměstský sníh na světě doporučuju začíst se do knih toho, kdo jako první odhalil tvář míst, která pro všechny ze Západu do té doby byla totéž co Šangri-la a kterým status legendy ze smutných důvodů asi už zůstane, protože ani legendy neožívají po desetiletích vnuceného zimního spánku. Se svědomím jako lidskou nohou nedotčený ledovec doporučuju zamyslet se nad tím, kdy a jak roztávají v lidském srdci ledovce větší těch alpských. Se svědomím průzračným jak horská bystřina doporučuju začít vyplňovat tu propast mezi tím, co je, a tím, co by v našich představách být mělo. A nadevšechno doporučuju spíš přemýšlet než soudit, i když by to nad Harrerovým prohlášením z roku 1938 bylo asi snadné: "Porazili jsme severní stěnu Eigeru a její vrchol jsme překonali, abychom mohli dojít až k našemu Führerovi." Tentýž člověk v roce 1964 píše: "Horu nelze ani porazit, ani znásilnit. Lze na ni jen vylézt." Soudit? Do srdce vám skutečně vidí jen hory. A ty mají ve zvyku o tom, čeho byly svědky, mlčet. (13.08.2008)

Tenhle film mám nějak tak rád i přes typově nevhodně obsazeného Pitta. Skvělý Williamsův soundtrack mě dostane vždy. Nemá to žádnou zvlášť velkou hodnotu, ale co... (28.09.2008)

Až příliš rozplizle výpravné, s neuvěřitelně a nezvykle toporným Pittem. Zato Thewlis září, jako vždy.. (05.09.2008)

Vždycky jsem obdivoval Tibet jako zemi i jako symbol víry, jak duševní tak náboženské. Velice krásný film. (17.05.2015)

Obyčejný film z neobyčejného prostředí. Ale tím ho nechci nijak poškodit. Příběh je určitě zajímavý, myšlenka vcelku originální, pěkná kamera a pro někoho překvapivě nenudící děj (nebo alespoň já jsem se nenudil ani minutku). Jenže také jsou tu docela nevýrazné herecké výkony, slabá hudba a až moc věcí, které by se nemohly stát. Snímek nám dále ukazuje třeba nesnadnost života cizince v těchto končinách, tibetskou mentalitu značně ovlivněnou budhismem (přesný název pro tibetský buddhismus je nangpä čhö), lidskou stránku Dalajlámy a čínský teror. Hodnocení se pohybuje mezi 3/4*, ale protože jsem měl z filmu převážně pozitivní dojem, přikláním se k vyšší variantě. (27.09.2008)

Jako by úvodní zdrženlivost oberscharführera SA při přebírání vlaječky s hákovým křížem předznamenala podbízivost Annaudovy voyage na střechu světa. Precizní Fraisseho kamera (i když, dalo se něco v takových scenériích zkazit?), dobrodružná zápletka, platinový Brad zastíněný Thewlisem, Williamsovy tóny unášené větrem Tibetské náhorní plošiny, nezávazné koketování s uměním. Líbilo se mi to? Jak říká Kundun, mlčení je někdy tou nejlepší odpovědí... (02.01.2015)

Musím si sehnat ten Kundun. Protože jestli to opravdu bylo velkolepější, hlubší, úžasnější a krásnější než tento skvost od Annauda, musí to být opravdu něco. A plně tomu věřím, Scorsese je génius. Ale zpátky k Sedmi letům v Tibetu, na pozadí obrovitosti a krásy Himalájí, které člověka nutí při pohledu na ně k posvátné bázni je představen příběh jednoho horolezce, který odjíždí z Evropy na pokraji války s cílem šířit slávu třetí říše tím, že vyleze na jednu z nejnebezpečnějších velehor. To se ale brzy zvrtne a Harrer brzy poznává ty opravdu pravé hodnoty a při pobytu v uzavřené společnosti tibetského národa i duševní klid. Ale ani zde není vše tak idylické jak se zdá a srp a kladivo se blíží, aby zaselo semeno zloby i v ráji. Samozřejmě, je tady skvěle zobrazeno i to, že náboženství, ideologie i všechny ostatní společenstva jsou tvořeny lidmi a je jenom na nich a na ničem jiném, co ze svých "vyznání" udělají. A žel, nikdy lidé nebudou dokonalí, a nikdy se nepoučí z chyb těch před nimi. Annaud i znovu dokazuje svůj cit pro poetické, až lyrické ztvárnění některých scén a svůj cit pro hloubku také. A Brad Pitt je docela v pohodě, no možná tam mohl být někdo jiný. Ale na budhisty už určitě nikdy nebudu pohlížet stejně, a na Dalajlámu taky ne. velmi moudré dítě. (10.03.2011)

Že je film výpoveďou skutočných udalostí sa mi po odstupe času nechcelo veriť. O čínskej invázii do Tibetu a takisto o Dalajlámovi samotnom som toho totiž nevedel, táto časť dejepisu sa u nás totiž akosi obchádza. Krásny príbeh je o to podstatnejší a diváka zasiahnuteľnejší, že sa naozaj stal. Annaud ako ďalší filmový poet si s danou látkou poradil naozaj očarujúco a zároveň kruto. Počas celého filmu som sa rozplýval nad úžasnými scenériami Himalájí, tajuplných až neznámych tibetských zvykov a tradícií a nakoniec i nad napätím v zobrazených krutostiach v čínskej okupácii. A Pitt, rovnako ako aj mníšski herci naozaj prekvapili. 80%. (15.01.2006)

Krasnej Brad, nudnej film... (30.10.2003)

Nijak zvlášť zbytečně složitý příběh se silnou myšlenkou a především další (již druhý) film, kde mi Pitt ani trochu nevadil. (27.09.2008)

Pokud bych chtěl vidět zfilmované téma okupace Tibetu sáhnu raději po filmu "Kundun", pokud bych se chtěl kochat himalájskými scenériemi tak raději třeba s filmem "Himaláj - Karavana". A pokud jde o putování za poznáním a hledáním sebe sama, tak by jich bylo asi více. Na druhou stranu je tenhle film přeci jen o něco filmovější než uvedené dva lehce dokumentaristické snímky a má řadu hezkých momentů. Kdyby ho dostal pod ruku jiný režisér, tak možná. Tím nechci říct, že Annaud je režisér špatný, jen se v rámci svého stylu veze po standardně líbivém povrchu. Ale když nebudeme hledat ve filmu něco víc, i tohle může mít své filmové kouzlo. (30.03.2005)

Obrazově úchvatné. Brad Pitt ve své roli, která z něj udělala megastar, na druhou stranu je to docela paradox, protože zde není tak dobrý jako třeba v Sedmičce. Hlavní klad filmu je první hodina. Poté to začne být pořád jen průměrnější a klišoidnější filmový standard bez nápadu a nějakého záživnějšího momentu, který by člověka vtáhl do děje. (11.07.2004)

Zajímavý film od začátku do konce, s vynikajícím příběhem podle autobiografické knihy hlavní postavy Rakouského horolezce Heinricha Harrera. Stejně jako v jiných filmech Jeana - Jacquesa Annauda se nešetří dlohými záběry krásné Himalájské přírody. Brada Pitta moc nemusím, ale tady byl více než snesitelný. Zvláště jeho sbližování s malým Dalajlámou (Kundunem) je krásně pojato i zahráno. Tento film záměrně nesrovnávám s "Kundunem", protože je pojatý jinou formou. Mně se to prostě moc líbilo. 87%. (14.11.2005)

Moc nerad to o nějakém filmu píšu, ale tohle je opravdu pěkně natočena nuda. Byl v tom velký potenciál, ale prostě nebyl využit. Škoda. (27.09.2008)

Místo na vrcholu Nanga Parbatu skončil v britském internačním táboře, ze kterého pláchl, aby se dostal do bájného města Lhasy. Našel klid i přátelství. Zprvu sebevědomý blonďatý náfuka odchází z vlasti posedlé ideály nacismu a z vlasti, ve které nechává těhotnou manželku, aby všemu tak nějak unikl. Jenže plány jsou jedna věc. Příběh rakouského horolezce Heinricha Harrera dokonale posloužil režisérovi Jean-Jacques Annaudovi, který se zajímal o odlišnosti několika kultur, o nitro a proměnu jednoho zatoulaného muže. Čínská agrese i nacismus jsou vyobrazené jednoduše jako ti zlí, prostě konec jednoho snu o svobodě, a víc s tím neotravujte. Pár velkých okamžiků to má, ale celkově mi ta „bezproblémovost“ a „nekonfliktnost“ vlastně vadily. Brad Pitt už tehdy spolehlivě dokazoval, v jakých polohách se cítí dobře. (04.02.2016)

Dnes jsem dočetl knižní předlohu a musím říci, že film si s ní poradil velice dobře. Škoda, že musel vypustit pár doopravdy zajímavých pasáží, ale to se dá pochopit - Sedm let v Tibetu by spolu s nimi mohlo trvat třeba tři hodiny, což by každému nemuselo zrovna vonět (já bych to ovšem bral bez mrknutí). Co se filmu týče, máme v něm parádního Brada Pitta (myslím, že právě tady mě kdysi přesvědčil, že je doopravdy herec s velkým H), Annaudovu režii, která se s Himalájemi vyloženě mazlí, a hlavně Johna Williamse, ze kterého zase jednou mrazí, jak je velkolepý. Palec nahoru i za Davida Thewlise. Čtyři hvězdy a kousek. A chtěl bych vidět prodlouženou verzi. (01.08.2010)

Pusobivy a dojemny film, s nadhernou kamerou a hudbou. B.Pitt netezi pouze ze sve chlapecke tvare a na rozdil od jinych dokaze zahrat cokoli, ale podle me v tomto snimku nedal do sve role vsechno jako jindy. (21.09.2003)

Annaud je celkem nenápadným filmařem. Jeho jméno většina lidí asi nezná a přesto stojí každý jeho film za pozornost. V tomto případě se pustil na tenký led, když zpracoval citlivé téma okupace Tibetu. A myslím, že to zvládnul perfektně. Jeho filmy se vyznačují řemeslnou precizností. A to platí i zde. Takovéto snímky často vyhrávají Oscary. Okázalá výprava, davové scény…už to bývá v Hollywoodu vstupenkou do síně slávy. Annaud navíc přihodil morální a politický rozměr, čímž si však možná podřezal větev. Myslím, že film kritizující Čínu by nedostal hlavní cenu, ani kdyby byl opravdu nejlepší. Mezinárodní vztahy se tak asi promítají i do světa filmu. Jako milovník hor oceňuji velmi věrohodně zvládnuté horolezecké scény. (02.07.2007)

Obsáhlý příběh o Tibetu a jeho vůdci. (20.12.2010)

Jeden z těch Bradových povedených. Těžko říct, jestli za to může Annaud nebo téma, ale tento film mě před lety docela dostal. (16.07.2007)