Kundun - Život dalajlámu

Nádherný poetický film a veliká poklona Tibetu! Velkolepé barevné zábery přírody a chrámů a naopak industrializovaná šedivá Čína a skvěle slizce zahraný Mao Ce Tung! První hodinka je jen takový příjemný vtipný kochání se nástupem novýho Dalajlámy, ale pak s vpádem Číny film hodně přitvrdí a začne být najdnou hodně mrtvých! Herci, kteří jsou vlastně neherci jsou dobří, krásná hudba a zajímavý příběh, prostě skvělej film a opět neomylnej Scorsese! (19.01.2007)

Kundun se v tomhle případě stal ztělesněním nudy než Buddhy. Styl zvolený Scorsesem je pojat jako velkolepý film se silným důrazem kladeným na vizuální stránku filmu. Kamera uzpůsobená širokému plátnu dokáže vykouzlit nejeden pěkný a působivý záběr na Tibet a jeho obyvatele. Ale tady končí veškeré klady filmu nasnímaného v polodokumentárním stylu. K autentickému zážitku sice pomáhá neznámé herecké obsazení, ale současně v přepálené stopáži se ztrácí v různých variacích na exotické prostředí, které nabídne záběry z mnoha časových úseků běžného dne jednoho vládce. Když připočtu k záporům i můj nezájem o tyto náboženské kultury, vychází mně z toho hezky nasnímaný film, ve kterém se skoro nic neděje. Kvality mistra Scorseseho přišly vniveč. 40% (10.06.2012)

Vkrádá se mi na mysl analogie s Attenboroughovým Gándhím a taky myšlenka, že Scorseseho definitivně řadím k největším režisérům všech dob. Ta preciznost v režisérských finesách, podpořená kouzelnou hudbou, jenž fantasticky dokresluje atmosféru Tibetu, dělají rukopis Martina Scorseseho tím nejpodstatnějším, co povyšuje Kunduna nad ostatní biografie. Jinak Tändzin Gjamccho, o němž film pojednává se dodnes do Tibetu nevrátil a nedá se předpokládat, že by se tomu tak stalo dříve než se výrazně liberalizuje systém komunistické Číny. Jako první tento dalajláma procestoval západní svět a byl dokonce i u nás v České republice. Minulý rok se v souvislosti s Pekingskou olympiádou stala otázka Tibetu opět aktuální a velmi debatovanou, škoda, že nepřinesla byť jen malinkatý pokrok, ačkoli na druhou stranu se s tím dalo počítat. Každému, tibetským problémem člověku netčenému, pak nelze doporučit jiný film, než je právě tento. (03.12.2009)

„Násilie nie je nikdy dobré. Nenásilie si žiada dlhý čas.“ – „Ešte máme čas, vaša svätosť?“ Nečudoval by som sa, ak by to niektorí diváci považovali za najlepší Scorseseho film. Mám rád opulentné a dlhé historické kúsky typu Posledný cisár, Misia, Hráči na vinici Pána alebo Malý Budha, takže som si prišiel na svoje. Ak niekomu vadí pomalé tempo, nech si pozrie Transformers 4. Ukážkovo presný kasting, skvelá výprava (bodaj by nie, stálo to 28 miliónov a na honoráre šla minimálna čiastka z rozpočtu, keďže tu nehrá nikto slávny), skvelé kostýmy, skvelé scény, ukážková kamera Rogera Deakinsa a k tomu scenár Melissy Mathison, bývalej manželky Harrisona Forda. Taký ten typ filmu, pri ktorom neviete, čo napísať, ale jedno viete. Že sa vám páčil. A to tak, že veľmi. Uhrančivé. (03.09.2020)

Cetl nekdo Tibetskou Knihu Mrtvych? Snad jim Cinani prinesli trochu toho rozumu do hlav. At je film jakkoli dobre zvladnuty, tibetska kultura je postradatelna. Tim spis, ze se sklada z nekolika odvetvi a ruzne smisenych nabozenskych vetvi, takze nema vlastni nazor. "Vidis to moc cerne" Ty pisecny koberce jsou sice fajn, ale nejak to nestaci. "Mozna to precejen neni tak spatne. Narod zijici poklidne bez vyraznych pri. Na nikoho neutoci a ani vrazdy ci loupeze nemaji." Rika kdo? Martin Scorsese a Dalajlama? Smarja hochu, ty se konecne prober. Americti Indiani byli (snad) jedini, kteri stali za nezniceni. Posud sam : .1. Vsechny bytosti trpi. [ Dejme tomu. A?] ........................ 2. Duvodem utrpeni je lpeni na vecech, nelpeni na vecech, zniceni, stvoreni .... [ Takze vpodstate uplne vsechno. Mno, jsou lidi co bolest citit nemohou a jsou lidi, ktere podobne veci tesi. Navic bolest je zdravy zpusob jak telo rika "tohle ne, sefe". ] ........................ 3. Behem zivota sbirat plus a minus bodiky do karmy, podle toho zdali jsi se choval hezky ci osklive. Po smrti se bodiky sectou a pri kladnem poctu se stanes jednim z ( bohem, polobohem, clovekem ) pri zapornem jednim z (kdosi v Pekle, duch, zvire). [ Co bude, kdyz budes mit 0 jsem se nikde nedocetl. Dalsim problemem je kolik bodu staci na jake prevteleni (coz urcite poresili) a kolik bodu za co dostanu a kde si to mam overit svoji "bilanci". ] ........................ 4. Abys ses vyvaroval znovuvskriseni (reinkarnace), tak musis pochopit duvod utrpeni. Osvobozeni od reinkarnace se rika Nirvana. [ a) Ten duvod ... neco mi to rika ... pockat ... co ze je napsano v bode 2 ? b) Proc bych se mel chtit vyvarovat ... aha kvuli utrpeni ... no jo ale to byl predpoklad, ktery nikdo nejak zvlast nedokazal ... nevermind ] ........................ 5. Muzes se taky na pochopeni pomoci bodu 4 "zvysoka vysrat" a misto toho si muzes vybrat nahradni zpusob ziskani Nirvany mezi 1) odrikavat, co ti rika ucitel 2) jist svata jidla a pit svate napoje 3) sahat na svate veci 4) nosit svate veci 5) koukat na svate veci ........................ 6. Dosahnout Nirvany muzes nejenom jako mrtvy, kteremu knez predrikava nad "umrlcim lozem" co ma delat, ale i tim ze budes mrtvy a knez to bude predrikavat nejakemu tvemu znamemu. Anebo ze by to bylo o tom, ze nepujdes do pekla? Sorry, ale ja jsem se moc daleko v te knizce nedostal a je mi to "rovno". (14.01.2009)