Waterloo

Sergej Bondarčuk nezklamal a belgické bojiště zhusta zalidnil, aby ho následně patřičně vylidnil. Srážka tří velkých vojevůdců své doby skončila drtivou porážkou jednoho z nich a vzhledem k tehdy používané taktice byly lidské ztráty obrovské (ne, že by časem vylepšované postupy vzájemné inhumace tyto počty snižovaly). Dnešním dnem jsem uzavřel návštěvy tří časových období a tří různých bojišť a musím říct, že to byly smutné exkurze. Lidé jsou holt nepoučitelní. Filmaři se ovšem ve dvou případech vytáhli, a navzdory tématu mi způsobili kvalitní zážitek. Tvůrci snímku Waterloo mi nabídli v hrubých obrysech dokonalou interpretaci dějinných událostí (detaily už tak dokonalé nebyly, ale to je pochopitelné- čas tlačil a Waterloo by událostmi uživilo seriál), fantastický hudební doprovod i kvalitní herecké výkony. Pokud jde o vojevůdce (ne ty filmové), jednoznačně u mě zvítězil maršál von Blücher (s přispěním Augusta von Gneisenau), který mocně přispěl ke spojeneckému úspěchu ve věku třiasedmdesáti let, a to i v situaci, kdy žil v přesvědčení, že je těhotný a porodí slůně. / Poučení: Nechval dne před večerem. (15.04.2023)

Největší nevýhodou Waterloo je z mého pohledu vytrhnutí z historického kontextu - je to film, který nemá ani začátek, ani konec. Jako kdyby se jednalo o jednu epizodu z minisérie o Napoleonovi, i když velkolepě natočenou. V paměti utkví především jízdní útok maršála Neye a výborný Christopher Plummer jako generál, kterého nemůže nic rozhodit. Naopak přehrávající Steiger mi byl často protivný - jeho oči kulící a nevyrovnaný Bonaparte je postava, jaké snad ani nejde držet palce. (03.09.2011)

Na konci 36 týždňa roku 2014 som si povedal s bratom,že sa podujmeme na Bondarčukovu VOJNA a MIER,začali sme v sobotu,po každom dni sme včera ukončili pozeranie kolosálneho projektu,ale 37 týždeň pokračujeme a vidím,že pán režisér má WATERLOO s dvojicou hlavných predstaviteľov ROD STEIGER a CHRIS PLUMMER,čo ako dnes viem,film sa stretol s nepochopením,a tak v kinách prepadol,čo skomplikovalo cestu STANLEYMU KUBRICKOVI,pre ktorého nastal zlom v tom,že mu zarazili projekt o Napoleonovi,ktorý mal rozpracovaný... Nevadí,producent renomovaného mena Dino De Lautentiis určite videl a zatúžil pracovať so Sergejom a vytvoriť historický film,ktorý by sa niečím zapísal do kinematografie... Myslím,že zapísaný je i napriek tomu,že v kinách neobstál,lebo vidím klasické trademarky režiséra,ktorého extrémne baví nakrúcať ťažké scény zaplnené polia komparzistami,kde si Dino povie:„Zaobstarám mu,čo najviac komparzistov,aj keď viem,že stotisíc ich nebude,moje meno znamená niečo veľké,gigantické,dinosaurie,tak anglicky debut Sergeja Bondarčuka sa musí niesť v takomto duchu,samozrejme aj tlmočníci musia byť k dispozícii...” Prechádzam k hercom,ROD STEIGER zahviezdil v 5 oscarovom IN THE HEAT OF THE NIGHT,výnimočný výkon kvalitného herca,ktorý bez problémov sekundoval černošskému borcovi Sidneymu Poitierovi,ale videl som ho aj v iných snímkoch,napríklad ON THE WATERFRONT,ktorý patrí medzi moje TOP filmy,tam si zahral brata hlavného hrdinu,jeho Napoleon je pán Európy,ale záverečná bitka bude doterajšou rekapituláciou za všetkými bitkami a vlastne aj jeho poslednou...Ako BONAPARTE mu nie je fyzicky podobný,možno výškovo,ale nasadenie,ktoré tomu dáva,ma nechávalo zabudnúť,aby som sa zbytočne nesústredil na tieto detaily... CHRISTOPHER PLUMMER,taktiež nie je zelenáč,zahral si v 5 oscarovom SOUND OF MUSIC,ktorého postava vojvoda z Wellingtonu,ktorý 18. júna 1815 porazil Napoleona v bitke pri Waterloo,a tým ukončil jeho doterajšiu kariéru,keď dominoval... Výkony oboch sú dostatočne uveriteľné,kde BONY je skôr vážny ako vtipný a u Wellingtona je to naopak,ale ja osobne vyzdvihujem výkon Roda Steigera,z ktorého kamera nespustí oči. Orson Welles tu má cameo ako zvrhnutý kráľ Ľudovít XVIII.,ktorého šikanoval práve Bonaparte,inak je to film najmä o hercoch,ktorých uvádzam vyššie. Dôležitá je HUDBA NINA ROTY,kamera a výprava a bitka má taký šmrnc ako bitky vo Vojne a Mier,tak Dino si zaumienil,čo chcel,excelentný historický film,u ktorého až čas preveril,aká sa v ňom skrýva kvalita a nadšenie. Bondarčuk je až chorobne závislý v monumentálnych scénach,kde sa bijú tisíce a tisíce vojakov,pričom spomeniem si na predchádzajúci KOLOS a povestné klasické trademarky... (10.09.2014)

Bondarčuk co se velkoleposti a důrazu na detail týče má konkurenci jedině sám v sobě. A to je svým způsobem chyba, protože Waterloo je v zásadě naprosto stejně pojaté i servírované jako třetí část Vojny a míru s bitvou u Borodina. Od režiséra Bondarčukových kvalit bych přeci jen čekal něco jiného než co již jednou nabídl. A že to umí i jinak dokázal právě ve Vojně a míru, kde co bitva, to zcela jiný šálek kávy. Aby ovšem nedošlo k omylu, toto mé hnidopišské povzdechnutí bere za své ve světle neskutečné práce kamery a celé druhé poloviny s bitvou samotnou. Naprosto geniání je především "strategický" nadhled. Podivuji se, že to snad až na Stonea v Alexanderovi nikdo nezopakoval. Opravdový problém je tedy pouze v Rodu Steigerovi, který Napoleona příliš nezvládá. V abdikační předtitukové scéně zbytečně teatrálně tlačí na pilu a je tak mnohdy spíše karikaturou Bonyho než jeho nejlepším představitelem. I když i on rozhodně má své silné momenty. Krom toho naprosto nechápu jak jde dohromady "rovnice" Bonaparte + Bondarčukova snaha o naprostou historickou věrnost i toho nejposlednějšího stébla trávy + angličtina(!). Přesným opakem Steigera jsou pak Welles (navzdory minimu času na plátně) a Christopher Plummer, který již od začátku nemohl být lepší. (25.02.2010)

Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. (19.01.2017)