Haxan: čarodejníctvo v priebehu vekov
Häxan: Čarodějnictví v průběhu věků
Häxan
Heksen
Häxan
Réžia:
Benjamin ChristensenScenár:
Benjamin ChristensenKamera:
Johan AnkerstjerneHrajú:
Maren Pedersen, Clara Pontoppidan, Elith Pio, Oscar Stribolt, Tora Teje, Benjamin Christensen, Poul Reumert, Karen Winther, Kate Fabian, Else Vermehren (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dokumentární rekonstrukcí mapující dějiny čarodějnictví. Skládá se z několika částí, které se na čarodějnice, ďábly, báchorky a pověry dívají různými pohledy. Představují rytiny a písemné památky, další hrané části zachycují středověké postupy, nápoje lásky, hony na čarodějnice, čarodějnické léčení, zkrátka vše, co s čarodějnictvím souvisí. Celé vyprávění působí velice realisticky a důvěryhodně, ale současně diváka pobaví svou lehkou ironií. (venus)
(viac)Recenzie (89)
Hľadať výživnú a originálnu tému alebo námet na film začiatkom minulého storočia, resp. kinematografie bolo zrejme oveľa jednoduchšie ako dnes, preto niekedy otváram ústa, čím všetkým ma dokážu tieto klasické filmy prekvapiť. Jedná sa o hraný historický dokument, originálny prvok číslo 1, zaoberajúci sa čarodejníctvom, originálny prvok číslo 2, obsahuje hrané epizódy, obsahujúce humor, originálny prvok číslo 3 atď....Navyše po vizuálnej a kostýmovej stránke sa jedná aj dnes o klenot. ()
Pravděpodobně první Dánský horor(možná i film) na světě dopadl celkem obstojně, ale hned na začátku musím říct že jsem čekal něco trochu jinýho. Třeba u Nosferatu ze stejného roku jsem sral bobky i když film byl přes 80 let starej u tohohle jsem koukal naprosto beze strachu, ale na druhou stranu se mi líbila ta atmosféra a rozdělení do kapitol. To byl parádní nápad. Záběry jsou na krajinu jsou fajn a celý to vypadá pěkně, ale je to moc zdlouhavý a ke konci takový už celkem nudný. Možná by byla ta 80 minutová verze lepší. ()
Myslím, že v rámci současné tvorby by už takto koncipovaný film ve škatulce dokumentu snad ani neskončil. Aneb filmové postupy se za ta léta přeci jen vyvinuly a vypravěčský komentář, někdy i přímo z pohledu režiséra, krátké dokumentární exkursy v jinak hraném snímku či rozvrstvení vyprávění do několika odlišně pojatých a samostatně uvedených kapitol se staly relativně běžnými postupy ozvláštnění nejednoho klasicky hraného filmu. Na dobu vzniku tedy šlo o mimořádně kreativní řešení. Promítání obrázků v první části střídající se s popisným textem bylo ještě částí, kde jsem si zvykal na celkový styl, nicméně ovanulo mě jistým retro kouzlem, včetně hravého využití ukazovátka v záběrech. S dalšími kapitolami pak už mohlo plně začít něco, co představovalo i přes své víc než stoleté(!) stáří pořád výživné horrorové drama, které je zároveň důstojným předchůdcem všech pozdějších horrorů a filmů s tématem čarodějnictvím, včetně Vávrova Kladiva na čarodějnice. S využitím střídavě sépiových a modrých filtrů, včetně pár více-expozicí, tu mnohé výjevy a scény rozehrávající drsné středověké procesy či mysteriózní zážitky naplněné záhadnou magií mají sugestivní sílu, stejně jako samotný odkaz filmu varující před vykonstruovanými praktikami, jaké byly mnohdy zneužité ještě pár desítek let poté. Přes všechny nadčasové devizy jsem se ale neubránil pocitu utahanosti např. v částečně slabší páté kapitole a také dojmu, že poslední sedmá kapitola spíše jen film po dlouhém sledování prodloužovala buď nadbytečným shrnováním nebo přidanými scénami, které k silnějšímu závěru nedospěly. Přes jisté uznání přelomového počinu Benjamina Christensena tu 4. hvězdičku ponechávám pro zmíněný Vávrův film se spřízněným námětem. [70%] ()
V kombinaci s live doprovodem Tomáše Paluchy je ta scéna zdivočelých jeptišek vrcholem Letní filmové školy. Nejvíc věc. ()
Film je zajímavý tím, jak tvůrce zajímal ďábel v protestantské zemi. Film v tehdejší době neměl úspěch. Byl dlouhý a pro naivního diváka i strašidelný. Nalezneme zde výtvarné obrazy Jeronýma Bosche. Film naplňoval funkci zábavy, přesto je zajímavý z hlediska tehdejšího pseudovědeckého zájmu. Film produkoval švédský režisér. Film bohužel není jako všechny filmy z té doby moc ostrý a kvalitní. ()
Úžasný zážitek. Nic jsem od toho nečekal, o to víc jsem dostal. A na čarodějnický sabat s úžasným Christensenovým ďáblem se nedá nikdy zapomenout. Jistě, dalo se v mnohých scénách přitvrdit, ale co bych po roce 1922 ještě nechtěl? Na začátku mě ještě lehce znervózňovalo ukazovátko, co mi vysvětlovalo, kam se mám dívat, ale zvykl jsem si na něj a pak jsem se na něj i docela těšil :-) ()
Zaujímavá exkurzia do sveta čarodejníc, diablov a podivných rituálov. Nevšedný film, ktorý potvrdzuje, že na úsvite kinematografie sa i v "nefilmovej" krajine vedeli točiť filmy. Videl som 104 minútovú verziu a určite túto doporučujem. ()
[LFŠ 2008] Švédským cenzorům ani církvi se snímek nelíbil, ale u diváků byl velmi oblíbený. Je totiž bravurně natočený a mě naprosto uchvátil i po neuvěřitelných osmdesáti šesti letech od jeho vzniku. Noční scény se točily opravdu v noci, což tenkrát skoro nikdo nedělal. ()
Soubor příběhů, povídání a historických pojednání. Výborná výprava. Skvělé masky (ďábel, démonický kozel, potomci čarodějnice). Obzvláště zajímavá a působivá je závěrečná srovnávací pasáž. Obecně vzato velmi slušná, povedená a zajímavá práce, nejen s ohledem na dobu vzniku. S tímhle si tvůrce opravdu vyhrál, nejen co do vizuální stránky, ale i co se týče obsahu a sdělení. Jen od toho nesmí divák čekat klasický film. 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 76/101 ()
Tady to samé otřesná hudba pro mě k nevydržení. ()
Asi obsahově nejlepší film na toto téma a takový bráška obsáhlého dokumentárního seriálu "Häxornas Tid (2005)". I když by se spíše měl jmenovat "Čarodějnictví v průběhu středověku". Häxan ale má asi větší tématický zápřah (viděna 104 min verze). V první části jsme krásně uvedeni do problematiky čarodejnictví pomocí statických obrazů/kreseb/fresek a taktéž se nám naskytá pohled na tehdější naivnější pohled na svět a celkové jeho chápání očima středověkého člověka. Od druhé části se nám naskytá fascinující podívaná, kde Christensen diváka seznamuje, pomocí hraného děje, s jednotlivými fakty, situacemi a dalším. "Jak můžete chtít, abych se přiznala k něčemu, co není pravda?" je asi v té době nejčastější věta obviněných a není se čemu divit. Obviněni jsou z většiny jen na základě nedoloženého svědectví jiného obviněného, který v mučírně řekne po nějaké chvíly cokoli, jen aby ho inkvizitoři a svatí pánové pustili. Taktéž staré dámy a hezké slečny byli často v nebezpečí. Häxan celý průběh krásně divákovi popisuje osobitým a i v dnešní době bravurním vizuálním hororovým stylem kdy ukazuje i obcování s ďábly, rození jejich potomstva přes samotné obřady při kterých milenky líbají ďáblovi řiť, kacířsky plivou, skáčí a ničí Boží symboly a nebo také ukazuje některé ze způsobů uhraní člověka a další čarodějnické praktiky, kouzelné lektvary nevyjímaje. Je tedy naprosto jasné, proč byl tento snímek několik desetiletí zakázaný (s vyjímkou Švédska). Věta "Jestliže se stavíš proti uvěznění čarodějnice, musíš ty sama být čarodějnice." už jen dokazuje jakou, až nepochopitelnou, logikou mysleli tehdy lidé a jak snadné bylo vnést obvinění. "V průběhu několika staletí je upáleno, coby čarodějnice, osm milionů žen i dětí." podtrhává celé to šílenství. Velmi poučná a zajímavá je také ukázka mučících nástrojů, při které je pochopitelné, že 99% obviněných dříve nebo později řeklo cokoliv, jen aby kat přestal s mučením. Útrpné právo už ani pak nikoho nepřekvapí. Neméně zajímavá je také poslední část, kdy Christensen názorně ukazuje některé současné stavy hysterie a poruchy mysli a větou "Mezi středověkou čarodějnicí a dnešní hysterickou osobou se dá nalézt dost spojitostí." společně s "Ve středověku jste se dostali do sporu s církví,v dnešní době se zákonem." nasazuje svému bravurnímu dílu parádní závěr a poukazuje na neznalost lidí v té době, kdy vše nenormální bylo povážování za paktování s ďáblem a trestáno. Krásně také tím ukazuje, že se dodnes nic nezměnilo, jen se věcem říká jinak. Skvělý výběr hudebního pokladu, a závěrečná Beethovenova Měsíční sonáta, jen dokazuje jakou raritou tento děsivý dokumentární horor v kinematografii je. Moc dobré efekty na rok 1922 jsou jen dalším důkazem. ()
Kaplický, Vávro, vy jste opisovali! Čarodějnictví v průběhu věků poskytuje zamyšlení nad celou středověkou společností a dává nám nahlédnout do vystrašených duší nevědoucích lidí, pro které byl hrb na zádech jasnou známkou posednutí Ďáblem. Je vidět subjektivní názor tvůrce, jenž film vypráví jakoby z první osoby a často prolíná svět fikce i reality. Jedná se o dokument doby, nebo hranou verzi autorových představ ďábelské minulosti? Oceňuji trefná zamyšlení i přirovnání, nejvíc mě ale překvapuje fakt, že i po nějakých devadesáti letech se jedná o svižně natočený, filmařskými nápady i výbornými hereckými překypující snímek, u kterého jsem si užíval každou vteřinu. A abych nezapomněl, výtvarná stránka bere dech! ()
Na rok 1922 je Häxan skutečně strhující dílo! Benjamin Christensen, který dokonce sám ztvárnil toho nejvyššího raracha, dal do kupy působivou výpravnou koláž ve které propojil něco málo z historie a jak lidstvo v raných dobách pohlíželo na okultno. Dále něco o čarodějnictví a jejich šílených procesech během kterých plno žen muselo krutě trpět. A v závěru i moderní vědecký posudek - podotýkám na svoji dobu. Nejvíce mě asi oslovila dramatická stránka filmu, protože Häxan se za ryze dokumentární moc považovat nedá. Je to prosté. Čarodějnictví jako takové rozebírá velmi z povrchu a v konečném důsledku na celou problematiku nahlíží spíše pod vědeckým úhlem pohledu. Nejedná se tedy o všestranný pohled pokrývající veškerá tajemství života a nevybízí k otázkám. Reflektuje převážně autorovu vizi na "čarodějnictví v průběhu věků". Každopádně ač tomu nebývá zvykem, tak musím uznat, že mě herecké výkony, kamera a celková výprava opravdu nadchla a ve střední části silně vtáhla do těch krutých dob inkvizice a davového šílenství. Nutno uznat, že ti skuteční šílenci byli představitelé katolické církve a za své činy se doufám navždy smaží v Pekle. V dávných dobách si toho museli lidi opravdu hodně vytrpět, takže je třeba cítit obrovský vděk v jaké žijeme době (i když není vždycky úplně růžová). Häxan na plný počet zkrátka nevidím, ale i tak se jedná o mistrovské Dílo, které dokáže okouzlit i dnes. ()
Dokumentárne pojaté hrôzostrašné dielo, s vynikajúcou výtvarnou stránkou ( nemé horory mali pravdepodobne najunikátnejšiu výpravu ) a trikmi. Skvelá strašidelná rozprávka pre dospelých. ()
Príde mi to skôr ako hraný dokument, no zároveň si myslím, že to nie je horor, akurát svojho času tak mohol pôsobiť, skôr je to celkom vtipná satira podľa mňa, kde sú podľa mňa aj tie výrazové prostriedky, ktoré ja väčšinou nemusím, znesiteľnejšie. Myslím si však, že toho mohli o čarodejníctve povedať viac, bolo tam veľa scén, ktoré mi veľa nedali, akurát ukazovali tú hystériu, povery, kde vynikala brutalita mužov a priam divadlo žien. Veľkou zaujímavosťou podľa mňa je aj to, že sa do toho pustili severské krajiny, lebo svojho času filmy chrlili takmer výlučne len v USA, či Francúzsku. ()
Viděl jsem verzi z roku 1968, kterou vypráví beatnický spisovatel William S. Burroughs. No a jinak Čarodějnictví je něco naprosto ojedinělého, originálního a fantastického. Škoda, jenom toho zbytečně natahovaného a pomalého závěru ze současnosti. ()
Tento film má v sebe neutíchajúce posolstvo hrôzy a strachu.Už viem kde skoro všetky filmy o čarodejniciach brali inšpiráciu.Ma to viacero dejstiev a je to točene dokumentárnou formou.Celú dobu hrala hudba a skoro dve hodiny počúvať skoro tu istú hudbu už len to je zaťaž na psychiku.Je to brané ako groteska a už som čakal že z rohu vybehnú Laurel a Hardy.Diabol tu bol ukázaný priam dokonale ironický.A tie ilustracie zo začiatku na mňa urobili dojem.Príbeh o viere v čarodejniciach,príbeh o viere v zlo-ktoré je v každom z nás.Film je veľmi dobre rozpovedaný,len veľká škoda že film sa vôbec neberie vážne a má v sebe silný čierny humor,iróniu ale najviac sa podobá na grotesku.Ktorá si robí žarty zo všetkého a preto stráca na vážnosti.V tejto dobe Ghost hororov a slasherov padne vhod stará klasika ktorá je večná. ()
Pár hezkých chvilek tam je ale jako celek je to neskutečně zdlouhavá nuda. ()