Somersault
Réžia:
Cate ShortlandScenár:
Cate ShortlandKamera:
Robert HumphreysHudba:
Decoder RingHrajú:
Sam Worthington, Abbie Cornish, Lynette Curran, Diana Glenn, Erik Thomson, Anne-Louise Lambert, Henry Nixon, Paul Gleeson, Toby Schmitz, Leah Purcell (viac)Obsahy(1)
Šestnáctiletá Heidi žije sama se svou matkou a má věk právě na to, aby jí vadila každá její rada a napomenutí. Když převládne pocit, že si vůbec nerozumějí, Heidi se rozhodne pro absolutní samostatnost a odejde z domova. Záhy zjistí, že život na vlastní pěst není vůbec jednoduchý a pokračování této náročné lekce ji čeká i v malebném horském středisku, kde konečně získá práci i střechu nad hlavou. Také se tu poprvé vážně zamiluje, ale mladičký Joe má se sebou problémy podobně jako ona, a tak ji místo lásky čeká trpké zklamání. Heidi se naučí vnímat krajinu a přírodu a nachází v nich útěchu, ale nejbezpečnějším útočištěm se pro ni stane opravdové přátelství několika místních lidí. Díky nim se zbaví pocitu samoty, nabude postupně sebedůvěry, naučí se rozeznávat pravé city od povrchní touhy po dobrodružstvích a najde cestu zpátky ke své matce. Aniž b to zpozorovala, překročí práh mezi dětstvím a dospělostí, vybavena tím nejcennějším tolerancí a schopností vyjít vstříc lidem kolem sebe. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $92,214║Tržby Celosvetovo $1,482,316║ ()
Sehnal jsem si to hlavně kvůli Samu Worthingtonovi, abych viděl jak hraje mladej chlap, co bude za rok nejspíš velká hvězda. Je dobrej, ale Abbie Cornish je pro mě hvězda už ted :) Pusinky po australsku, až na to že tady je pusinka jen jedna. A ten název Somersault (znamená "přemet") je výstižná metafora postavy Heidi. ()
Somersault asi nebude pro každého, ale mně se ten hluboký ponor do duše šestnáctileté Heidi, která musela za nepříjemných okolností opustit domov líbil. Tady v tom případě asi nebylo účelem něco vyjasnit, či vyřešit, ale pochopit a vcítit se do takového mladého človíčka hozeného mezi cizí lidi v nějakém zapadákově, jejího hledání sebe sama, potýkání se s nezáviděníhodnými situacemi a postavami včetně Joeho, který neměl také jasno v tom, co se sebou má vlastně dělat. Abych pravdu řekla, tak mně bylo smutno při pomyšlení, že to takhle nějak u mnohých mladých lidí probíhá a ne vždy to dopadne tak jako s Heidi i když připouštím, že možná některé momenty byly trochu nadnesené. Sam I Abbie byli výborní a já jim tu rozervanost duše i těla věřila. Dokážeme se i my tak radovat z takových maličkostí jako jsou červené rukavičky, z pohledu na spadané listí a mohla bych pokračovat, tak jako Heidi? Určitě je v Saltu do života víc než jen pár věcí k zamyšlení. ()
Melancholická mrazivá krajina bohužel na skvělý film nestačí. Když je hlavní hrdinka filmu jednoduchá a blbá jak tágo a nelze s ní v žádném směru sympatizovat, tak to přebije veškeré kouzlo. Ostatní postavy byly navíc úplně nevýrazné a když jsem zrovna nekroutila hlavou nad tím, jak Heidi s každým spí, nebo se jen někoho ptá, jestli se mu něco líbí, tak jsem zívala. Pěkná atmosféra, ale z cesty za poznáním šlo vyždímat rozhodně víc, než jen záběry na zimní krajinu. ()
Zasněné a prázdné drama s velmi podlézavým obalem v podobě Abiie Cornish a pomalé hudby v ještě pomalejších záběrech. Nějak mi to nesedlo. ()
Škoda, že se tu krom nepřetržitého chlastání a následného sexu, prakticky nic nedělo ani neřešilo. ()
Presvedčilo ma hviezdne obsadenie, samozrejme Worthington, ale viac som bol zvedavý na mladučkú Abbie Cornish, stále nie úplne docenenú, sympatickú herečku. Obsah k filmu sľuboval iskrenie medzi matkou a dcérou, ale je to odbité už hneď v úvode a to ma mrzelo najviac, pretože som si myslel, že na ich hádkach bude postavený celý film. Namiesto toho je nám Heida neustále prezentovaná ako úplne blbá tínedžerka, ktorá sa nechá pretiahnuť úplne každým. Zbaliť ju nie je problém, dokázal by to aj Quasimodo... Práve pre tieto "sympatie" k postavám sa vlastne nedokážete naladiť a v podstate je vám ich osud tak nejak ľahostajný. Postava, ktorú hraje Worthington je rovnako divný chlapík, ktorý nevie čo chce. Celkovo dobrý námet, zlé prevedenie. Film, ktorý mi mal spríjemniť večer, ma skôr rozčuľoval a vlastne mi nič moc nedal,teda hlavne to, čo som od filmu očakával- silnú drámu medzi matkou a dcérou...50%. ()
Štýl Cate Shortland je nežne vycizelovaný a mne na mieru šitý. Nikam sa neponáhľa, nikomu sa nevtiera, snaží sa filmársky obchádzať prefláknuté, presne to, čo každý považuje za určitý predobraz niečoho a radšej sa upriamuje na nevšedný uhol pohľadu z ktorého dokáže vytrieskať niekedy aj maximum. Odprostená od prachsprostých banalít, študuje zdanlivo nedôležitý detail, bezprostrednú nuansu a skôr než otázky zodpovedá, tak ich (väčšinou skrz jemne sprostredkovanú empatiu) pokladá. Škoda len, že sa toto všetko v jej prvotine podriaďuje a stráca viacmenej na účinnosti kvôli tematicky roztrieštenej fabuli v ktorej sa model psychologického "hľadania sa" zbytočne upravuje do úrovňe skratkovito okázalých spoločenských poznámok ako genderové úskalia (farmár) či xenofóbne náznaky (Seven Eleven). Nejde síce o kardinálne odbočky, ale aj tak sa ich prítomnosť prehliadnuť nedá a populizmom to tiež sem-tam šteká. K tomu to občasné zjednodušovanie nosného, od polky výskyt stereotypov a ku koncu nejak nepochopiteľne úklon do bezpečia, tak to mi v súlade s predkladanou beznádejou proste nesedí. Herci to však ustáli, Abbie Cornish si rolu "young melancholic slut" strihla na výbornú, Sam Worthington zas podáva výkon hodný poklony s úsmevom na tvári, pretože jeho "hlboko emočný" prejav z pod dlhých vlasov je fakt unikátny. Na záver by som ešte dal do pozornosti takmer až národný "product placement" (viditeľne sa tu pije len Crown Lager čo by Australský "heritage"), narážku na Francúszku kuchyňu (jed) a potom taktiež fakt, že C.S. sa vo svojom ďalšom počine prekonala, pokročila smerom vpred…3+ ()
Ako tam tak stála nahá v tej kose, tak vypadala ako anjel ! ()
Já mám problém, ty máš problém... Trocha depky z holé existence, trocha ze sexuální orientace a kvízová otázka k tomu: Co dělá z nezletilých holek sexuální pijavice? a) zloděj, zvaný příležitost b) silný žaludek c) dostatečný výskyt úchyláků d) široká škála benefitů = všechny možnosti jsou správně, ale ani tak netuším, co se mně svým snímkem Cate Shortland pokoušela sdělit... ()
Film o krehkej duši ľahkovážnej mladej zlatovlásky, ktorá sa bezcieľne potĺka svetom, opíja rožkom všetkých milovníkov melanchólie a artového zmyslu pre detail. Hlavná postava disponuje presne tým, čo na ženách obdivujem. Nech sa deje čokoľvek, dokáže sa ukryť sama v sebe pred svetom. A tiež, asi až na jednu výnimku, nestratiť dôstojnosť. Prípad Heidi je totiž trochu extrém. Je ešte príliš nerozvážna. Ale režisérke sa napriek tomu dostatočne podarilo vyjadriť túto psychickú odolnosť voči vonkajším (aj vnútorným) vplyvom, ktorá je pre ženské pokolenie, z môjho pohľadu, typická. A prečo (okrem atraktívneho obalu) si ho tak idealizujem. ()
Adolescentné hľadanie seba samej, sexuálna nerovnováha na každom kroku, výmysly, smrad, svrbenie, ohrýzené nehty, permanentná nespokojnosť. Podobne parazitujúce existencie, nech si hovoria akokoľvek, stratené napr., mňa celý život iritujú. Otázkou je - má to tak byť ? ()
Občas je potřeba nasadit si růžové brýle, i když někdy stačí jen červené rukavice. Mladá Heidi byla po svém nemístném sexuálním obtěžování postavena před výzvu, a té čelila bez zbytečných negativních emocí, výčitek (sobě a druhým), depresí a agresí. Jakoby tu rezonovaly minulé doby, kdy se člověk chtěl co nejdříve osamostatnit, přestat žít na úkor rodičl a společnosti (Robert Zimmermann nebyl starší, když se stal Bobem Dylanem). Obecně se má za to, že kluci to mají lehčí; Heidi ale uměla zapojit i čistě ženské postupy - odvaha jí tedy rozhodně nechyběla. Smířlivost, a přitom nezkalená sebejistota, z ní dělá i pro diváka sympatickou postavu, které držíme palce - ale možná i proto, že se ptáme sami sebe, zda bychom to také dokázali. Další otázky si ale raději už nedávejme - třeba tu, zda bychom to také chtěli dokázat. Pozn.: Objasňující překlad "Salto do života" (místo pouhého salta/přemetu) považuji za správný a šťastný. Úvaha: To, co se stalo Heidi (odhlédněme od příčiny) se může stát i několikrát za život; v mládí, po osamostatnění vlastních dětí, při odchodu do ústraní (důchod), ale také při jakékoli déle trvající nemoci. Pro rozhodování jsou k dispozici vždy pouze dvě řešení: svoboda nebo závislost. A jaká je tey ta příčina: být v prostředí, které tě nechce, kterému nějak vadíš, a které tě drobnými či většími ústrky od sebe odpuzuje. ()
Abbie Cornish je skvělá jako Heidi, Cate Shortland si pro vlastní režii napsala výborný scénář. Pětihvězdičkový film o rozdílu mezi sexem a láskou, o hledání dospělosti.. ani bych se nedivil, kdybychom o některé z výše zmíněných ještě někdy slyšeli(ukázal jsem se jako dobrý tipér - při předávání filmových cen v Austrálii /tedy domácích/ získal 13 cen včetně nejlepší herečky v hlavní roli, filmu, scénáře a režie). Ja mám tyhle filmy prostě rád.... Příjemné překvapení a kousek, který mohu jen a jen doporučit. ()
Tohle je fakt divnej film. Australské filmové akademii (nebo co to tam mají) nejspíš pomalé záběry, nicneříkající scénář, rozháraní hrdinové, telecí pohledy a hudba otravná jak kapání kohoutku připadají jako vrcholné dílo filmového umění, mě ale bohužel nevzali za členku a od té doby se naše názory nějak tragicky rozcházejí. Tohle salto prosím beze mě... ()
ocenenia : MFF Cannes 2004 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Existencionální rozjímání nad životem...to já ráda, a když takhle rojímají Sam a Abbie, tak ještě víc. Procítěná kapitola života dvou jedinců, kteří se střetli ve své problémovosti, nepochopení a osamělosti, která ve Vás zůstane dlouho dlouho po tom, co se dodíváte. Já tohle viděla asi před třemi roky a Sama jsem neznala vůbec a Abbie snad ještě méně, oba mě ale natolik očarovali, že jsem se z toho vzpamatovávala pěkně douho. Magická záležitost, i když vlastně dost dobře nedokážu říct, proč tomu tak je, každopádně já se v tom našla. ()
Další film, který stojí jen na jediné osobě. I když tentorkát tu bylo víc osudů role Heidi byla neviditelnější a nejlepší. Holka se předvedla v plné kráse a to ne jen jako modelka, ale dokonalá, navivní puberťačka. Musím říct, že mě dost překvapila. ()
Napůl naturalistické, napůl z prstu vycucané drama s problematickým východiskem i zápletkou: holka se zlehka pomuchluje s chlápkem svý mámy, je nachytaná, zdrhne z domova, vyspí se s každým samcem na cestě, ovšem s jedním klukem je to jiný, jaksi opravdovější, akorát že on je homosexuál, nebo přinejmenším bisex (možnost její vlastní homosexuality je víc než naznačená, ale podle mého názoru to už patří do úplně jiného filmu). A pak se holka vrátí domů, protože už pochopila, o čem ten svět vlastně je. Udělaný je ten film efektně, já ale neuvěřím příběhu "hledajících", kteří vypadají tak pěkně hollywoodsky. Zlatá Muriel, co se vdává! Tam ještě Australané vypadají opravdově -- tj. nefilmově, a přece dobře. Abbie Cornish je jistě krásná dívka, jen kdyby zároveň nevypadala jako klon Scarlett. (Scarlett se ale -- bohužel -- zatím nikdy takhle nesvlíkala...) Škoda, ten filmek měl dobře našlápnuto, a pak tam někdo nacpal víc problémů, než se dalo unýst. I tak bych ho vítal se slavobránou, kdyby byl Made in CZ. To zas jo. ()
Neprávem ne příliš známé drama od protinožců, s hromadou poetického půvabu a chladivé melancholie. A zároveň myšlenkově hluboké! Kvalitní filmařina s feministickým akcentem či minimálně nádechem (muži – darebáci, ženy – oběti). Myslím však, že klidně bychom mohli pohlaví zaměnit a výsledný dojem by byl naprosto totožný. Dechberoucí herectví andělské Abbie Cornish. ~ /možné spoilery, doporučuji číst po zhlédnutí/ Hlavní postavou je šestnáctiletá Heidi, která po odchodu z domova hledá své místo na světě, hledá práci, blízkost člověka, přátele / přítele, pochopení… Je však zprvu jen blonďatým chodícím neštěstím, které si žije ve svém vlastním (ostatními nepochopeném) světě, občas zalže, občas roztáhne nohy cizím klukům… Leitmotiv opozice lásky a sexu je zřetelný. Ona coby ještě naivní nevinné dítě v těle dospívající ženy vede bouřlivý sexuální život. Citově křehká, možná až přecitlivělá bytost šuká s kdekým. Frustrovaná činí přesný opak svých ideálů a potřeb. Nelad. Neklid. Existenciální úzkost (vše je pomíjivé > samota, nepochopení okolím; scéna, kdy nahá stojí venku v mrazu). Neschopnost spojit se s ostatními nebo je nechat spojit s vámi. Nijaká odezva při snaze navázat citové pouto, když se zamiluje do Joea. ~ Joe je jejím opakem, jelikož své city nedokáže projevit. Bojí se je dát najevo, bojí se milovat. Je slabochem, který se bojí blízkosti druhého člověka. Zároveň pochybuje o své sexualitě (je gay?). Jedním z ústředních témat je tedy také vztah muž – žena, jejich vzájemné popocházení kolem sebe, hledání intimity a společného slova, z čehož plyne vnitřní bolest a frustrace. Klíčem k mnohému řečenému je EMPATIE. Ať již ve vztahu dvou lidí nebo v běžné lidské interakci. Toto slovo nám chtějí tvůrci sdělit. ~ Mnozí si zde stěžují na absenci děje. V tomto snímku však nejde primárně o děj, nýbrž o vykreslení složité duše dívky, jež uteče z domova. Jde o umění. Jde o atmosféru. Somersault NENÍ o ději, ale o pocitech a životních pohledech, o jejich vývoji. Posun děje kupředu je skutečně pomalý, někdy jen prostřednictvím obrazů. Časté jsou symbolické scény (za všechny např. ta v čínské restauraci, kdy Heidi spolkne celou misku s chilli > symbol sebetrýznění). Onen posun děje lze vnímat jako jakousi zřetelnou linku táhnoucí se k cíli / k řešení / k poznání. Linku od nezralosti k dospělosti a poznání sebe sama i svět okolo. Heidi si však musí projít tím strastiplným a mnohdy zdánlivě bezvýchodným hledáním onoho cíle, sexuální nerovnováhou (časté sexuální eskapády > promiskuita = jednorázové uspokojení, jež ji na chvíli vysvobodí z bahna, jímž se brodí, nebo také určitá forma sebetrestání, východisko ze samoty…) atd., aby se naučila rozpoznat pravé city od povrchní touhy, aby zase našla cestu ke své matce, aby roztál led a vykoukla zpod hladiny. Aby ji ohromila každodenní krása života. ~ Moderní filmová lahoda pro oči, (d)uši i mozek. Umění, které počítá s četnými experimenty s narací i symbolikou, s barevností / ostrostí / kompozicí obrazu, zvukem i zvolenou hudbou. To však bylo jasné už při povedených úvodních titulcích. Poetický klenot. Všechno pokryje sníh... ~ ~ Když jsi byl ještě dítě, stříkala někdy tvoje máma parfém jen tak do vzduchu? A procházela skrze ním? / Jo, myslím, že to dělala. / Jo, no ona je přesně taková. / Jako parfém? / Víš, když odejdeš, pořád ji cítíš na svý kůži. () (menej) (viac)