Sedmokrásky

Mně se Sedmikrásky opravdu líbily. Dvě dívky pletou hlavy chlapům, cpou se, kradou. Všude po nich zůstává spoušť. Scény ve filmu na sebe moc nenavazují, v rychlém sledu se vystřídá několik barevných filtrů, dvě Marie občas mají dialogy, jako by vylezly z blázince, a pořád se snaží být ještě zkaženější. A nakonec nadělají neskutečný svinčík v hotelu, který následně "uklidí". Vypadá to jako naprostá šílenost ,ale Věra Chytilová dobře věděla, co natáčí. "Tento film je věnován těm, kteří se rozhořčují pouze nad pošlapaným salátem." (31.05.2013)

Překvapilo mě, že že mezi vesměs nudnými českými filmy se objevilo něco takového - tak absurdního, tak zkaženého a bizarního. Ale možná to někdy bylo absurdní až moc... (16.01.2014)

úžasné..nejlepší české surrealistické dílo hned po Švankmajerovi.. rozbor byl byl na hodiny a stejně by to nestačilo.. Jen pro Intelektuály.. vizuálně dokonalé, hudebně též a ty herecké výkony? škoda mluvit.. (10.05.2014)

Film byl uveden ve Filmovém klubu ALFA Sokolov s sezoně 1980/81. Bylo to nové, jiné, provokativní, estetické, experimentální i poučné - leč nezasáhlo mě to nikdy, ani po opakovaném zhlédnutí. (Nepochopím jak toto dílo může někdo dát do linie s Thelmou a Luisou viz níže Shadswell). (03.06.2014)

Ta dětinská zkaženost s bolavou příchutí. Jak roztomilé. (11.08.2015)

Ultrapíčovina... Ovšem co taky chtít od Chytilové... Kdyby aspoň ty dvě byly hezký holky, možná by 1 * byla, ale takhle ani to ne... (i když pořád lepší, než kdyby tam hrála mistryně režisérka sama ;-) ) (28.07.2016)

. (27.05.2017)

Hmmmm, to je asi nějaké umění :-( (06.02.2019)

Nuda o dvou slepicich. (01.12.2019)

Ohromně milé překvapení. Bál jsem se artovky, co bude jen uměním sama pro sebe, ale opak je pravdou. Když to vezmu od nejjednodušších dojmů, tak kostýmy, scéna a výprava famózní, kamera s barevnými filtry to všechno jen umocňuje a hudba podtrhuje. Jako kombinace laterny magiky a poetismu 20.-30. let. Nepředvítatelné, neočekávatelné, neotřelé, prostě všechno, jen ne tradiční a klasické, ale přitom pochopitelné a nepůsobí to ani chaoticky, ani nijak jinak odpudivě pro diváka, který zrovna nemusí být fanoušek čistě artmovies. Je to živočišný film plný prostoduché rozmluvy, ale nepůsobí nijak vulgárně ani nízce. Scéna je povětšinou honosná, luxusní nebo avantgardně moderní, ale přitom to nepůsobí nadřazeně ani snobsky. Prostě precizně odvedené dílo, Věra Chytilová musela mít při tvorbě filmu jasnou vizi nebo je to mistryně improvizace, ale to bych si netipnul. Všechno zapadá, do posledního prostřihu. (22.03.2020)

Šílená jízda plná zcela náhodných barev, nápadů a situací. Místami mě bavilo, jak moc absurdní to je. Nadruhou stranu mnoho promluv se "zpěvavým koncem", nepříjemné hlásky hl. hrdinek, mi občas drásaly uši. Asi je fajn se aspoň na kousek podívat a třeba se inspirovat nějakým nápadem, ale jako celek je to na mě až moc abstraktní a nesourodé. Každopádně natáčení muselo být opravdu sranda. (28.01.2021)

Dvě cácory co nůžkami střihají vajca na tvrdo... (13.01.2023)

Něco mezi genialitou a odpadem...? Asi na takovou podívanou "nemám". Ve svých 64 letech jsem učinil druhý pokus, s vypětím sil jsem sice vydržel až do konce, ale nepomohlo to. (11.03.2023)

12.2.2023 „Tento film je věnován těm, kteří se rozhořčují pouze nad pošlapaným salátem”. Jedno z nejvýznamnějších děl československé nové vlny, Sedmikrásky. Film plný satiry. Česká groteska 60. let. Dvě holky, obě nesou jméno Marie, se rozhodnou býti zkažené jako je celý svět a tak i činní. Provokují a chtějí získat pozornost, pak se diví, když ji nedostanou, jsou absolutně bez minulosti i budoucnosti a jsou vlastními hlavními postavami v jednom velkém světě. Všichni kolem nich neexistují a jenom ony dvě. Po zpustošení hostiny se ale náhle začnou topit, tak se pokusí napravit to, co pokazily. Též balamutí několik mužů, kterých telefonní čísla pokrývají celý jejich byt. Řídí se pravidly hry vadí–nevadí. Jejich zkaženost je ale pouze viděna jako rebelie a paní Chytilová u nich prosazuje svůj později více vnímaný feminismus žen, které se snaží prosadit v mužském světě. Co se týče vizuální stránky, snímek je vizuálně naprosto okouzlující, nádherný a částmi i surrealistický. Paní Chytilová v tomto snímku použila už několik obrazových efektů, jak od kolorování obrazu na jednotlivé barvy (červená, zelená apod.) a použití monochromu, tak po RGB split glitch efekty, které jsou ukázány i na plakátu. Též tam v jednom záběru měly Marie pouze vystřižené hlavy, což pojednává o jakési “papírovosti” hrdinek. Již zmíněné střídáni různých barev též odpovídá povaze hlavních postav a tomu, jak se nedokážou soustředit. Řeč v tomto snímku byla až chvilkami poetická. Hlavním mottem a též i slovem hrdinek bylo “nevadí”, či “mě už to nebaví”. Střihová skladba a kompozice kamery byla též něčím velice neobvyklým. (09.08.2023)

Jeden z nejpovedenějších filmů české nové vlny. Ne tak známý jako Hoří nebo Ostře sledované vlaky. (03.09.2007)

Tento film je dokonalá provokace, ktera měla ty komunistické tupé mozky zvednou ze židlí. A to se paní Chytilové povedlo na 1 s dvěma hvězdičkami. Film musel v te době udělat pořádný rozruch. Bravo. Takových filmů mělo být víc aby se pročistil vzduch, jenže pak o 2 roky později byl všemu definitivně utrum... (31.01.2009)

Plno skvělých nápadů (o některých možná ani tvůrci neví... a to vadí? NEVADí!), prostě, jak bylo zmíněno, sedmikrásný film (herečky dokonalé!!!). Škoda jenom závěrečného flusnutí a (podle mě zbytečného) dořeknutí, stačilo by "Ať nikdo nic nepozná...", tím se totiž celá luxusně balená esej tak jaksi rozbalila, ale stejně nééváádííí (31.01.2009)

Silné, inovativní, enegické, novátorské, hravé, neokoukatelné, agresivní. Nenatočitelné kýmkoliv jiným 90% (31.01.2009)

Nevim. Hodně osobité dílo. Chytilová je svérázná ženština. Film se mi líbil hodně po vizuální stránce. Některé scény byly pojaté hodně originálně a nápaditě. Je fakt, že tohle se dneska u nás už moc netočí. (02.02.2009)

Jedno pozretie zrejme nestačí, možno však povedať, že čo sa réžie týka, film nemal chybu. Akurát troška vadili tie upišťané hlásky, Marie ani Marie nie sú práve sympatické osoby (nemyslím herečky), ich konanie je však celkom pochopiteľné (k niečomu podobnému sa občas uchýli zrejme väčšina z nás, samozrejme v menšom merítku:)). Vidieť tak tento film v dobe, kedy bol nakrútený, by mohlo byť naozaj zaujímavé :) (16.08.2010)