Duše jako kaviár

Zbytečně překombinované, nudné a v těch vztazích se za chvíly budete ztrácet kdo s kým a proč.. (16.08.2007)

Tak tohle bylo dost krutý, pěkná černota... A v celku pro mě i překvapení. (16.08.2011)

Tento film se trochu minul žánrem...Je v něm tolik postav a příběhů, že by to vystačilo na seriál.Jinak je to docela dobře zahrané i natočené.Po druhé už bych to ale vidět nemusel. (01.06.2006)

jeden z těch zbytečných filmů, točených jen kvůli egu autora. Jako vždy výborná Tatiana, jako vždy tragická bulvárně seriálová pseudostar Alice Bendová, poměrně trapný Rašilov, průměrná Vilma a ¨vcelku nevýrazný zbytek.Nuda (16.08.2007)

40% (27.05.2007)

DivX/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 4/10 Efekty 3/10/// +herci, nadsázka -hudební a technické zpracování/// Tento film vyniká spíše svým obsahem, než by ohromil zpracováním. Je to možná trošku škoda, mohl se tak film vyšplhat na 4*, ale když si odmyslím že bych mohl snad být v tomto směru náročný divák, můžu být celkem spokojený. Ten nadhled který nám režiser podá vytváří z tragických situací, situace úsměvné. Náhodou jsem prvně zhlédl druhou polovinu filmu, když se na něj otec díval v TV a dost sme se oba nasmáli. Když jsem si jej pustil sám, tak napodruhé už to takové pecka nebyla, ale skutečně je to spojeno asi s tím, že jsem se neměl s kým smát, i když bylo komu. Skutečně jednotlivé postavy jsou když né dobře, tak aspoň zajímavě napsané. S herci je to trošku jiná. Někteří, patří mezi mé oblíbence (Vetchý, Jana Bernášková-můžete ji znát jako Bety se seriálu Ulice) a některé nemohu moc vystát (Cibulková, B(N)udař) a prozměnu s některými jsem se ještě pořádně neseznámil. Podstatné však je, že hrají vesměs velice slušně. Takže už teď se teším na pokračování.../// Celkem 60%/// (27.11.2006)

Potenciál o nefunkčných vzťahoch by tu bol, len čo z toho, keď sa to pretavilo do úplne banálnej a nudnej dejovej linky v totálne ospalom tempe. A humor? Ten aby tu človek hľadal lupou. Podpriemer. 40/100 (22.04.2023)

Zkažené duše v hajzlu... jedině tak lze přistupovat k tomuto filmu. A jen těžko budete nalézat zárodky sympatií nedejbože ztotožnění s osůbkami angažovanými v bahnu lží a peripetií kaviárové existence, nebo lépe - naší existence?! Ne, ať si kdo chce co chce povídá, Duše jako kaviár pro mě není komedie, je to mrazivý film s jasnou dávkou pesimismu (což dle mého názoru jasně podtrhuje scénaristické a režisérské opratě Milana Cieslara), který je občas nakopnut do výšin snesitelné koukatelnosti nadhledem a jemně lidským humorem, úsměvnou pointou anebo naprosto žádnou pointou - mimochodem, a snad i ponaučením. Zde hodně podotýkané technické zpracování, mě hodně zaskočilo, protože zrnitost obrazu se vyskytuje v dost podivných až nevhodných scénách (obzvlášť v těch málo osvětlených), takže je otázkou zda je to záměr nebo opravdu jen nedostatek financí - obé asi sehrálo roli. Nakonec jsem si ponechala herce - ti jsou skutečně velmi dobře obsazení, od čistě esteticky využitých ikon (Filip Blažek, Alice Veselá), přes charakterově a společensky typizované postavy (Saša Rašilov, Ondřej Vetchý, Vilma Cibulková a Kateřina Kaiserová) až po střeleně- ujeté figury (Tatiana Vilhelmová a Jan Budař). Mé lehké srozumění s jednotlivými postavami se během filmu několikát přelilo diametrálně odlišným směrem, ale ponejvíce jsem "soucítila" s neúspěšným malířem, jeho rodinou a pubertální studentkou. Ale i to mě nestačilo, abych děj plně prožila a prodýchala až dokonce, neboť i přes svoji krátkou stopáž, se objevilo pár vyloženě hluchých míst, kdy film totálně ztrácí tempo a ulpívá do hysterické nicoty. (24.05.2006)

Nejvíce mi na filmu vadilo, že se celou stopáž někdo na plátně hádá. Člověk se toho něžného pohlazení, byť jen na chviličku, v podstatě nedočká. Docela jsem se ale nasmál, i když humor byl dost na hraně (černý jako uhel). Herecké výkony byly většinou nadprůměrné. Daší negativní stránka filmu je, že se téměř celý odehrává v různých bytech, čili je prostorově i režijně poněkud omezený. Ale jinak OK. 3 a 1/2* (22.11.2004)

Z podprůměru tento český snímek vyzvedává pouze výkon Tatiany Vilhelmové a Vilmy Cibulkové. Opravdu i takový Jan Budař hrál hrozně! Režisér si nedokázal poradit s rovinou několika příběhů..velmi málo prostoru dál postavě nevlastního bratra Vladimíra, i když měl mít stejně velký příděl, jako další dvě roviny. Na druhou stranu, místy se i bavíte a jako odpočinek na nedělní večer přijde tento film vhod. (05.06.2006)

Více je někdy méně – tolik postav v jednom filmu znamená, že spousta z nich bude jen lehce nahozená a nebude mít šanci diváka nějak zaujmout. Jak poslední dobou sleduji, naši scénáristé mají problém napsat zajímavé mužské postavy. Tady se povedla jen tragikomická figurka Jana Budaře, jinak dámská jízda. Nejpříjemnějším překvapením je výkon Karolíny Kaiserové v roli zamindrákované mladší sestry. (20.10.2004)

Stále stejné, stále pitomé. Copak neexistují jiná témata než neuspořádané milostné vztahy? (18.07.2009)

Hořká komedii o vztazích, určenou všem typům publika. Příběh volně inspirovaný Moraviovým pohledem na sex a podvědomí či stavbou filmu Magnolie stojí na hereckých osobnostech. Jan Budař v roli šestatřicátníka, kterého jeho nevlastní sestry poznají až na otcově pohřbu, musí podle režiséra obsáhnout "ryze mužské pochybnosti, krize i obavy z domnělé nemoci". (26.05.2020)

Pohledně zabalená křeč. Co do řemeslného zpracování je "Duše jako kaviár" (tedy na současné české poměry) rozhodně nadprůměrný kousek, ale co je to platné, když to má naprosto pitomý a vykonstruovaný scénář? Už scéna krematoria zaplněného nekonečným zástupem milenek dává tušit, jak pitomý film to je. Něco podobného by totiž bylo děsně fajn řekněme v bláznivé komedii, umím si to představit jako skvělý skeč á la Monty Python, dokonce bych si to uměl představit i v nějakém velmi expresivně natočeném artovém kousku, v němž by taková nadsázka důrazně posilovala expresivní vyznění celého filmu, ale pokud je to míněno vážně, jako prostý filmový "fakt, který se udál", tak je jednoduše "něco špatně". Takovéhle věci se totiž zkrátka nedějí a pokud se všichni zúčastnění velmi snaží vytvořit věrohodně působící obraz současné zpromiskuizované společnosti, pak chtě nechtě hrají falešnými kartami. Ne že by neexistovala nevěra, milenky, nenaplněné vztahy... Je jich kolem nás až nepříjemně mnoho, jenže chtít o tom natočit věrohodně působící film znamená jediné, nejprve se hodně pozorně dívat kolem sebe, dlouze sbírat skutečné lidské příběhy, a teprve pak, velmi střídmě a s rozvahou, z těch ingrediencí namíchat scénář, který po pečlivé realizaci diváky nejen chytne za srdce a přiková je do křesla, ale navíc bude i opravdu o něčem vypovídat a opravdu sdělovat cosi podstatného, ať už to budou pouhé tišící tabletky, nebo přímo medicína která skutečně uzdravuje... Obojího se dnes v českém filmu bolesně nedostává... Celkový dojem: 45% (12.12.2012)

Dost ubohý film. Režisér na konci píše, že se nechal inspirovat skutečnými událostmi, mně to ale příjde zoufale nerálné, hlavně dialogy jsou jako z Marsu a humor je dost trapnej. Vůbec nechápu, proč tolik skvělých herců vzalo roli v tomhle filmu. (22.10.2005)

Původně jsem chtěl dát tři hvězdy, protože je to ukázkový mainstreamově dokonale plochý, nekonfliktní a černobílý film a jako takový slouží opravdu velmi dobře, to je potřeba zdůraznit - není zcela špatný ani diletantský. Ovšem pokud se na něj podívám z kritické pozice, tak v podstatě nemůže obstát. (07.09.2013)

Jeden z důvodů proč se na moc ČESKÝCH filmů nedívám (to už raději dávám přednost těm československým) je ten, že zápletky kolem kterých se točí, stojí většinou úplně za hovno, nebo jsou jedna jak druhá přes kopírák. Vše se točí jen kolem sexu, nevěry, druhé mízy – a ono to funguje možná jednou / dvakrát, ale když je to furt dokola, tak vás to prostě přestane bavit. A to je případ i tohoto filmu. Jediné co jsem si z něj pamatoval (když jsem ho viděl před časem poprvé) byla Bendová v sexy prádélku a Bendová nahá a Vetchého, kterému záviděl nejen chlap. A to je sakra málo…Když jsem to teď viděl podruhé, tak mi došlo, že to je doopravdy to jediné, co je na tomto filmu zajímavé. Vilhelmová to rozhodně není a připosraný Rašilov taky ne… (10.02.2019)

Tak nevím, co tím chtěl Milan Ciesler vlastně říct - že pokaždé se najde někdo, s kým můžeme zase prožít sťastný měsíc (dva, tři...) lásky, než se to zase zvrhne do dalšího nepovedeného vztahu a hledání může začít nanovo? Film chválím celkem pozitivně - kvalitní výběr herců i soundtracku. Přesto to není žádná bomba, kterou bych měla chuť si pustit víckrát. (22.09.2007)

Ani druhou dnešní reprízou jsem si neudělal radost a mohl jsem z původního hodnocení dva kousky uspořit. Komedii jsem ve filmu hledal v podstatě marně, dramatem tady ale bylo téměř všechno (včetně obyčejného otevření dveří). Všechny postavy byly brutálně nesympatické, prim u mě hrál tragéd v podání Saši Rašilova a v těch sto minutách u mě převládal pocit nudy. V závěru jsem už tvůrce podezíral z toho, že je jejich oblíbenou destinací americké Silicon Valley, nejenže do filmu obsadili trio Vilhelmová, Cibulková, Veselá, oni se tématu dokonce přímo věnovali. Já tohle křemíkové tunění nemám rád. (01.11.2020)

Hodně hořký šálek kávy... Bohužel - nebo spíše naštěstí - je příběh podle mého názoru vyveden až trochu moc do extrému, i když žádné sci-fi to zdaleka samozřejmě taky není... Potěšil mě Budař s Rašilovem, Tatiana Vilhemová hraje skvěle, ale jinak vcelku průměrná podívaná - 65%. (18.08.2006)