Attack
Réžia:
Robert AldrichScenár:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrajú:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (viac)Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
Jeden z malého počtu filmu, v ktorom charizmatický herec Jack Palance s ostro rezaným ksichtom hrá klaďasa. Síce rozhorčného, pomstichtivého, ktorý chce svojmu priamemu nadriadenému narvať granát do krku a vytiahnuť poistku, ale napriek tomu ako píšem klaďasa. A tiež ide o film, v ktorom na rozdiel od veľkej odvahy pojednáva o strachu a zbabelstve, ktorých následky negatívne pociťujú všetci. Vojnových scén je menej, ich kvalita je iba priemerná, to hlavné sa totiž odohráva niekde inde. Tradičný filmový nacista van Eyck si veľa nezahrá. Plusom filmu je, že smerom k záveru graduje a emócie sa pekne vyostrujú. ()
Nielen farbou čiernobiely snímok o účasti malej jednotky na operácii v Ardenách. Našiel som si v ňom i zaujímavé momenty, pretože to nebol film iba o bojoch, ale najmä o vzťahoch. Aj o tom, že v hodine pravdy musí každý sňať masku a ukázať ksicht pod ňou. Po prečítaní pár komentárov vyjadrujúcich nespokojnosť so záverom som vlastne rád, že mi rekordér nahral iba 3/4 filmu, takže ja som ostal ušetrený od záveru a hodnotenie od dvoch hviezdičiek . ()
V jednom ze svých nejlepších filmů R.Aldrich nekompromisně ukazuje, že slabý a neschopný velitel (E.Albert), který hodnost získal protekcí, může pro vojáky znamenat větší nebezpečí než samotný nepřítel. Toto poznání přivede jeho muže (a zvlášť postavu hranou J.Palancem) na hranici šílenství, takže v závěru se snímek mění v halucinační noční můru. ()
Na tehdejší dobu slušně zvládnutý film, který si jistě zaslouží lehce nadprůměrné hodnocení. Nevím však, jestli bych jej zařadil mezi ty nejlepší válečné filmy, jak zde někteří píší. Černobílý hábit tomu jistě slušel a najde se zde několik věcí, které bych vyzdvihl před ostatními (hlavně co se psychologické stránky týče – jak vidno tak se podle něj inspirovali i tvůrci RAMBA a jeho pomsty „posranému“ veliteli), ovšem po akční stránce mi to přišlo místy trošku komické. Tím nechci v žádném případě snižovat kvality scénáře. Herecké výkony slušné, po psychologické stránce vymazlené, ale místy zbytečně přehnané. Takže solidních 60%. ()
"Bojeschopná armáda je ta, která umí utíkat." Tak to je zajímavá myšlenka. A není jediná, která je vypuštěná při nekompromisní konfrontaci akademicky zbabělé rozvahy kpt. Cooneyho s bojovou statečností por. Costy. Mě to tedy celkem zaujalo, ale závany nadřazenosti US Army nad zbytkem světa ve mně občas vyvolávaly smích: "Já nejsem nepřítel. Proč by mě měli skopčáci nenávidět? Já jsem Američan. Oni jsou nepřátelé." ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (6)
- Poté, co Robert Aldrich ukázal scénář armádě, odmítla spolupracovat a zapůjčit tanky pro natáčení. (Terva)
- Snímek získal na filmovém festival v Benátkách cenu Pasinett v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Herci Jack Palance (Joe Costa), Lee Marvin (Clyde Bartlett), Peter van Eyck (SS kapitán) a Eddie Albert (Erskine Cooney) byli veteráni druhé světové války. (Marek06)
Reklama