Joseph F. Biroc

Joseph Biroc se stal jedním z nejvšestrannějších kameramanů v Hollywoodu a pracoval na filmech téměř všech žánrů. V roce 1918 začínal jako asistent ve studiu Paragon, které se nacházelo v prvním americkém „hlavním městě filmu“ Fort Lee ve státě New Jersey. Odtud přešel do studia Paramount na Long Islandu jako asistent kamery a v roce 1927 se ocitl v Hollywoodu. Na základě smlouvy s RKO přijal řadu zakázek jako druhý kameraman, často bez nároku na honorář. Jedním z jeho prvních áčkových filmů byl western Cimarron, kde asistoval Edwardu Cronjagerovi. V roce 1940 se Biroc stal plnohodnotným kameramanem pod vedením George J. Folseyho, ale druhá světová válka jeho kariéru přerušila.

Během válečných let Biroc povýšil na kapitána u amerického armádního signálního sboru a získal jedinečné vyznamenání, když jako první americký kameraman natáčel osvobození Paříže v roce 1944. Po válce pracoval s Josephem Walkerem jako spolurežisér na oblíbeném vánočním filmu Život je krásný. V 50. letech se Biroc věnoval různým tématům, od drsného filmu noir Cry Danger až po kultovní sci-fi klasiku Red Planet Mars. Natočil také vůbec první film natočený ve 3D, Bwana Devil. Zlom v jeho kariéře nastal, když se při natáčení jedné epizody televizního seriálu China Smith seznámil se svérázným režisérem Robertem Aldrichem. To vedlo k plodné spolupráci, která zahrnovala šestnáct filmů. Mezi nejpamátnější z nich patří brilantně atmosférický thriller Sladká Charlotte (Biroc používal svíčky, stíny a siluety, aby účinně zprostředkoval tajemství a hrozící nebezpečí) a sluncem zalitá studie postav Let Fénixe.

Další plodná spolupráce byla s producentem Irwinem Allenem, který Biroca najal jako vedoucího akční jednotky (Fred J. Koenekamp vedl první jednotku) pro natáčení svého katastrofického eposu Skleněné peklo za 14 milionů amerických dolarů, realizovaného na osmi největších zvukových scénách společnosti 20th Century Fox. Biroc měl na starosti natáčení nejdramatičtějších (a nejnebezpečnějších) scén a spolupracoval s legendárními tvůrci speciálních efektů A. D. Flowersem a L. B. Abbottem (kterého se podařilo přesvědčit, aby se pro tento projekt vrátil z důchodu).

Biroc použil osm kamer v tandemu, které pokrývaly co nejvíce úhlů a pozic, zoomové objektivy se používaly pro zprostředkování pocitu pohybu tam, kde byl fyzický prostor omezující. Zásadní význam mělo také načasování: hasičský sbor Los Angeles, který dohlížel na bezpečnostní aspekty pyrotechniky poháněné propanem, omezil dobu, kdy byl oheň nejintenzivnější, na maximálně 20 až 30 sekund. Scény musely být natočeny v tomto omezeném časovém rámci. Vzhledem k tomu, že zničené kulisy byly přestavěny nebo opraveny, docházelo ke zpožděním v návaznosti, někdy i v řádu několika týdnů. Jak později poznamenal Biroc: „Nešlo jen o to, aby po tak dlouhém časovém intervalu byli všichni a všechno na správném místě, ale také o to, abychom byli schopni zachytit vzhled a náladu, kterou vytvořila Fredova jednotka.“ Za svou práci na filmu Skleněné peklo se Biroc stal zaslouženě spolu s Koenekampem držitelem Oscara za nejlepší kameru za rok 1974.

Po zbytek desetiletí odváděl Biroc nejlepší práci pro televizi. Jedné z nejlepších politických minisérií, která kdy byla natočena, strhujícímu Washingtonu, vtiskl smysl pro realismus (a byl za to nominován na cenu Emmy): Washington: Behind Closed Doors, fikci Watergate a Nixonovy vlády. V ostrém tematickém kontrastu spolupracoval s Melem Brooksem na zásadním komediálním westernu Ohnivá sedla a s Jimem Abrahamsem a Davidem Zuckerem na neméně zábavné letecké frašce Připoutejte se, prosím!. Biroc, který má na svém kontě úctyhohodných 159 snímků, odešel v roce 1986 do důchodu a o dva roky později mu byla udělena cena ASC za celoživotní dílo.

Ajm "griph" Mýmr