Ratatouille - Dobrú chuť!
Ratatouille
Ratatouille
Ratatouille
Scenár:
Brad BirdHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Patton Oswalt, Ian Holm, Lou Romano, Brian Dennehy, Peter Sohn, Peter O'Toole, Brad Garrett, Janeane Garofalo, Will Arnett, James Remar, Teddy Newton, Brad Bird (viac)Obsahy(1)
Mladý potkan Remy odvážne sníva o ton, že sa stane známym kuchárom v parížskej päťhviezdičkovej reštaurácii. Remy má dokonalý čuch a miluje dobré jedlo, je priam gourmet. Nedá sa znechutiť očividnými ťažkosťami, s ktorým sa potkan, túžiaci po kariére v odbore, ktorý hlodavcov priam nenávidí, nevyhnutne stretne, nehovoriac o výčitkách ostatných členov rodiny, ktorí sa mu usilujú dohovoriť, aby sa uspokojil s tradičným životom na skládke, a svoje túžby uspokojuje skromným flambovaním a smažením. Keď ho okolnosti doslova vrhnú do reštaurácie, ktorú preslávil jeho kuchársky vzor Auguste Gusteau vyznávajúci heslo „Variť môže každý“ Remyho po celý doterajší život inšpirovalo, čoskoro zistí, že ak ste potkan a niekto vás uvidí, môže vám ísť v kuchyni doslova o život. Keď už sa zdá, že je so splnením Remyho snov koniec, stretne toho, koho stretnúť potrebuje, priateľa, čo mu verí – hanblivého a podradného vynášača odpadkov Linguiniho, ktorého z reštaurácie čaká vyhadzov. Teraz, keď už obaja nemajú čo stratiť, sa z Remyho a Linguiniho stanú bizarní spoločníci, ktorí, hnaní Linguiniho nešikovnosťou a Remyho nezvyčajnými nápadmi, prevrátia Pariž hore nohami na neuveriteľnej ceste plnej humorných zápletiek, pôsobivých zážitkov a tých najnepravdepodobnejších triumfov, o ktorých by jeden bez druhého ani nesnili... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (1 301)
S velkým očekáváním největší animákové bomby posledních let jsem usedl do sedačky v kinosále.... Naštěstí musím říct, že nejsem vůbec zklamán (jak se to při podobných očekáváních stává). Dočkal jsem se výborného příběhu s animací posunutou (jak je u Pixaru zvykem) k dokonalosti. V dnešní době už nikoho nepřekvapí 3D animace na současné úrovni. Pixar to ale dotáhnul na animaci, která se natolik blíží realitě, že ji chvílemi přestáváte vnímat. Ocitáte se v Pažíži na ulici nebo na střeše a chce se vám obdivovat jaká je ta Paříž krásná (a ne krásně animovaná !). Když projíždí kamera kuchyní, vidíte v každém koutku plátna nějaký pohyb, všude se něco děje .... V dokonalosti detailů je tenhle film velkým skokem a konkurence bude mít hodně práce (jestli vůbec bude mít odvahu) tuhle laťku přeskočit ... Musím říct, že mě tenhle filmík nadchnul a pokud by akademie zařadila novou kategorii - Nejlepší herec v animovaném filmu - pak je "výkon" Remyho jasným kandidátem na zlatou sošku :) ()
Když nastala scéna, ve které si kritik přes dlabanec klade do úst sousto ratatouille a skrze chuťové pohárky ho vcucne tunel vzpomínek do dětství, kdy ho tím stejným a stejně lahodným krmila maminka, uvědomila jsem si, že se mnou tenhle úžasný animák udělal totéž ... byla jsem zas na chvilku malá holka. ()
První animák, který mě rozplakal. ()
Oscar 1 : Nejlepší animovaný film + 4 nominace: Hudba, Zvuk, Zvukové efekty, Scénář ()
Není nic lepšího, než jít na film s těmi nejvyššími očekáváními a ten je všechny splní do poslední sekundy. Odcházela jsem slintajíc (nejen ze všeho toho kulinářského umění), navnaděná k návštěvě Paříže a kroutíc hlavou nad neskutečnou vizuální stránkou. Hraní si s hloubkou ostrosti mi vyrazilo dech, nevím, jestli už někdy bylo použité v takové míře, ale tady mě to zaujalo. Animace prostředí a věcí už se neuvěřitelně blíži realitě, krysy jsou samozřejmě trochu stylizované (záměrně), ale i tak vypadají a hlavně pohybují se neuvěřitelně realisticky. No a k tomu propracovaný příběh a hlavně Remy... Naprosto poctivých a krásných 100%... Les rêves des amoureux sont comme le bon vin_ Ils donnent de la joie ou bien du chagrin_ Affaibli par la faim je suis malheureux_ Volant en chemin tout ce que je peux_ Car rien n'est gratuit dans la vie_ Miluju to! ()
S Ratatouille mám podobný problém jako s hledáním srandovní ryby - naprosto ÚŽASNÁ animace obklopuje naprosto nepřekvapivé všechno uvnitř, a není to ani moc velká legrace. Jsou tu sice i světlé momenty, vysoko si cením třeba aplikace Cimrmanovy metody oživlého dřeva a originální a skvěle ztvárněný nápad je třeba znázornění chuťového požitku, ale já jsem spíš typ pro Toy Story, Shreka a Auta než pro tyhlety primárně vztahové příběhy o tom jak k sobě dva "kdosi" hledají cestu. Moc mi nesedlo to skloubení těžce pohádkového nápadu o mistrovském krysím šéfkuchaři s realistickými rysy jako smrt Gusteaua a hygienické nároky na zázemí pětihvězdičkové restaurace. Z Ratatouille mi zkrátka v hlavě nezůstalo nic kromě myšlenky, že bych si dal něco sakra dobrého, sakra luxusního a sakra, sakra drahého. Nemovi jsem dal 60% a už ho nechci vidět. Ratatouille za nějaký čas zkusím znovu a teď a tady dám procent sedmdesát. ()
„Welcome to Hell!“ V Paříži jich žije okolo osmi milionů, v Indii z nich připravují karbanátky, v Kalifornii o nich natočili rodinnou komedii. Jsou to krysy, jsou všude, přenášejí infekce, jejichž názvy je lepší neznat a množí se… jako krysy. Když pomineme zanedbatelnou skutečnost, že jimi asi budeme jednou sežráni zaživa, nic nám nebrání ve vychutnání dalšího chutného sousta ukuchtěného borci z Pixaru. Má smysl vypisovat zde všechny klady gurmánského příběhu o jednom krysákovi, o jeho komickém i dojemném dobrodružství s morálním ponaučením na konci? Je to ještě lepší než Příběh hraček, Nemo, Úžasňákovi nebo Auta. Je to opět proklatě originální a v mnoha emotivních scénách silnější než lecjaký hraný doják. A zaručeně dostanete chuť uvařit si něco dobrého, hodně dobrého, žádné šlichty. Takovéhle rozmazlování vlastních diváků by se lidem z Pixaru jednou mohlo vymstít. Do té doby – dobrou chuť! (A ne, že se spokojíte s jednou porcí.) :-) 95% Zajímavé komentáře: kleopatra, dzej dzej, Mahalik ,Weirdman, Phillo, Barak ()
Šel jsem do kina s vidinou nevšedního zážitku, jsem lehce zklamán, zvlášť po těch nadšených reakcích recenzentů (třeba všichni ze Cinemy dali sto.) Prostě z hlediska vtipného i dojemného u mě snímek zůstal na půl cesty, protože podobné emoce jsem zkrátka cítil u animáku od Pixaru, který se mi líbil nejvíc (Hledá se Nemo - 100%), i u toho, jenž na mě zapůsobil nejmíň (Život brouka - 70%.) ()
Dokonale vybrúsený klenot... A to je jeho drobný problém. Všetko je tam akosi príliš presne dávkované, akcia, humor i vážnejšie momenty, dokonca aj spontánnosť je tam presne dávkovaná ;-). Kvôli tomu (a kvôli okamihom príliš infantilného humoru, ktorý potešil deti v kine, ale mne prišiel fakt plytvaním nádhernou animáciou) dávam "len" 90%. Každopádne je to skvostný animák, chlapíci z Pixaru sú bohovia a Brad Bird medzi nimi sedí ako Zeus, ktorému John Lasseter maximálne tak podáva blesky ;-)... ()
Kulinářská vášeň sice potrápí vaše reflexně reagující chuťové buňky, ale Pixar začíná být příliš dětinský, resp. spíše samotný Brad Bird jako by ve světě chutí a vůní pozapomněl na osobitou invečnost, kterou dokázal bavit i dospělého diváka (rudá hrozba Železného obra, či komiksová vášeň Úžasňákových). Tam kde by divák očekával chytrou narážku, narazí na prostinký vtípek, který pobaví, ale u srdce nezahřeje. I když tady si myslím ukuchtil největší zradu český distributor s dabingem. Strčte si ho někam! Po shlédnutí originální verze budu ochotný jít s hodnocením i na absolut. ()
Nádherný, přenádherný animáč od Pixaru, který zaručeně pohladí na duši. V tom je také jeho kouzlo. Myšičky byste vyháněli koštětem z kuchyně, kdykoliv byste se podívali, jenže tyhle myšičky jsou jiný myšičky, takový myšičkovitější a když ještě umějí vařit, tak v čem je problém a nakonec v nějaké té myšičce objevíte kouzlo kuchaře a budete mít o práci postaráno. Ratatouille je totiž příjemný, pěkně animovaný film, který se Pixaru jako obvykle povedl. Možná mi nesedí lehká předvídavost nebo přílišná dětinskost, ale i tak na druhou stranu je tenhle film filmem, na který jen tak nezpomenu a Pixaru jméno kazit ve světě rozhodně nebude. Teď mě napadá, když na to koukám druhý den znova. Ten plný počet si to zasloužit musí. Takové animované filmy nikdy nezkazí náladu, ať už je jakákoliv.A musím se přiznat, že ta konečná scéna mě opravdu dost příjemně zarazila. Ale to musíte vidět sami... --- Ne každý se může stát velkým umělcem, ale velký umělec může přijít odkudkoliv. ()
║Rozpočet $150miliónov║Tržby USA $206,445,654║Tržby Celosvetovo $623,707,397║ Tržby za predaj DVD v USA $189,389,404 //počet predaných kusov 12,521,033║ Brad Bird opäť dokázal svoju excelentnú elegantnosť vyprávania príbehu. Pixar a jeho animačné vypointované napredovanie, do detailu prešpikované. /videl v kine: 95%/ ()
S láskou dělané, pečlivě servírované a po všech stránkách dotažené jídlo, které nezapře zkušenosti šéfkuchaře. Krysák Remy je sympaťák k pohledání, Peter O'Toole jako gastronomický kritik Anton Ego překonává většinu svých posledních rolí (není to tak těžké) a Brad Bird opět neodolatelným způsobem kombinuje comicsově deformované postavičky a detailní, přímo hmatatelné prostředí. Nemusím Francouze, ale víc než můžu Ratatouille. Až se Brad rozhodne natočit hraný celovečerák, měla by se hollywoodská elita bát o svá vyhřátá místečka. (90%) ()
Remy je velmi roztomilá krysa, která má neobvyklé chutě a výjimečný čich. Od prvního okamžiku si vás získá nejen svým vtipem, pohledem na jídlo, vkusem, ale také prakticky dokonalou animací, kterou se pánové z Pixaru posunuli zase o krok dopředu. Vše od jeho srsti, pohledu až po vodu a jídlo, které ve filmu divák uvidí je naprosto mistrovská přehlídka barev, nápadů a dokonalosti. Proto film jako celek zamrzí. Vše je tak krásně barevné, hezky udělané a roztomilé, až v tom chybí duše, která by nutila diváka vracet se k Remymu, jeho krysí rodině a sýru. Ani vtipných pasáží tu není tolik. Jde o povedený kousek, který je mixem všeho, co se Pixar za roky s animací naučil, se špetkou zvířátek, které by nikdo v kuchyni nechtěl, ale přesto bez třešničky na vrch, která by z Ratatouille udělala nezapomenutelnou výpravu do světa francouzské kuchyně. ()
Scénář: Brad Bird .. Neznám lepší místo, kde snít, než je Paříž. Jak Pixar, jako neporazitelné tvůrce nejlepších animovaných filmů, miluji, díla pana Birda mi dělají trošku větší problémy než ty ostatní. Jeho sázka na vyhlášenou francouzskou kuchyni a přímé zapojení krys do života lidí (v jiných snímcích bylo tohle vždy oddělené, a lidé hráli jen neuvědomělé křoví pro hračky, rybičky atp.) je totiž dosti nahraně, k tomu samotný děj je veskrze předvídatelný. Navíc snímek v balancování mezi podívanou pro děti a dospělé často a výrazně sklouzává až k vyloženě dětinské zábavě. Navíc ono přímé propojení zvířat a lidí je samo o sobě dosti přitažené za vlasy (a to doslova, protože tahání za vlasy má ve filmu klíčovou roli). Formálně jsou však Ratatouille opět na výbornou. Animace postav, pokrmů i lahodné záběry na kouzelně stylizovanou Paříž sice neberou dech nějakou revoluční technikou, ale dýchá z nich láska k řemeslu a typická tvůrčí uvolněnost a pečlivost v detailech. Výsledný pokrm z vyhlášené restaurace je pořád za (byť slabší) 4*, zejména proto, že kvalita konkurenčních fast vývařoven je pořád nevyrovnaná, ale už jsou ta (průsvitná krysí) ouška zlehka odřená. 75%. ()
V Pixaru na mě poslední dva roky nějak přestali brát ohled a točí filmy, co se líbí ostatním. Má láska k Nemovi a Úžasňákovým je nezměrná, ale poetika Aut a Ratatouille jde bohužel totálně mimo mě. Prostě dobrý animák, nic víc. 70% ()
90%. Najlepsou vizitkou filmu je zo som si po jeho skonceni zasiel do pravej francuzskej restauracie na vybornu veceru so vsetkymi galskymi nalezitostami ;-) ()
Velký pařížský animovaný šéfkuchař Gusteau s grácií sobě vlastní tvrdí: ,,Každý může vařit". Tvůrci z filmového studia Pixar s grácií hodnou šéfkuchařů k tomu mají svou alternativu: Každý se může bavit (u Ratatouille). A já si to myslím společně s nimi...a to moc nevařím... Podobné filmy: Spláchnutej, Hledá se Nemo ()
Opět moc příjemná a nápaditá komedie, která nebaví jen suchary. Nejlepší ve filmu byla ta honička krysy se zlym kuchařem na skůtru - perfektní. Děj samozřejmě zahřál u srdce a prostě to bylo dobrý. ()
Súvisiace novinky
Světová premiéra hudby z Jurského světa
Americký skladatel Michael Giacchino, držitel Oscara za hudbu k filmu Vzhůru do oblak, chystá pro pražské publikum koncert pod názvem „Hudba Hollywoodu: Michael Giacchino in Concert". V neděli 7.… (viac)
Čekají nás Auta 3 a Úžasňákovi 2
Disneyovský šéf Bob Iger se předevčírem dělil s akcionáři o momentální stav mnoha chystaných projektů. Jak známo, Disney mimo jiné vlastní Marvel, Pixar a Lucasfilm, došlo tedy na řadu značek, který… (viac)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (viac)
Pixaři jdou do živé akce
Ne že by je digitální animáky už nebavily, nebo jim snad málo vydělávaly (neodolatelné trailery na novinku VALL-I naznačují, že o jedné z čelních pozicí v řebříčku největších letních hitů je… (viac)
Studio Pixar je naprostým právem označováno za jedno z nejlepších animačních studií všech dob jednoduše proto, že si těžko vybavit (krom Walt Disney Animation a Studia Ghibli) jiné studio ze kterého vypadlo tolik animovaných klenotů, které zároveň vždy posouvali laťku o kus dál. První celovečerák studia Pixar Toy Story: Příběh hraček byl přece jen prvním kompletně počítačem vytvořený film a především se časem ukázalo, že byste skutečně těžko našli jiné animační studio, které si dává práci s nejmenšími detaily a především přichází s nevšedními a především překvapivě komplexními ( i když leckdy nepatrnými) tématy. Hledá se Nemo například představilo hrdinku, která trpí Alzheimerem, Úžasňákovi zase nevšedně pojali krizi středního věku a právě Toy Story nebo Auta ukázali, že hračky i auta mohou mít též jako lidé duši. Jedním z nejpamětihodnějších a dost možná skutečně nejlepších animáků tohoto studia je poté právě Ratatouille. V Ratatouille je hluboko zakořeněná česká stopa, protože za původním námětem stojí Jan Pinkava, který se narodil v Československu, ale s rodiči emigroval v dětství emigroval do Anglie, přičemž se o pár let později přestěhoval do USA a právě zde se stal zaměstnancem Pixaru. V roce 1997 poté pro toto studio napsal a zrežíroval naprosto bravurní kraťas Geriho hra a jak už to Pixaru bývá zvykem tak krátkým filmem prověřený tvůrce dostal šanci přijít s nápadem na celovečerák. Pinkava tak v roce 2001 přišel s námětem na Ratatouille, přípravy ale neprobíhali hladce a v roce 2005 Jan Pinkava definitivně projekt opustil a jeho místo zastoupil režisér Brad Bird, který stál za Železným obrem nebo právě pixarovskými Úžasňákovými. Bird krom režie i přepsal scénář a už tehdy bylo utvrzeno, že je Brad Bird dost možná jeden z nejtalentovanějších filmařů tehdejšího Hollywoodu. Ratatouille je poctivě servírovaný hlavní chod, který je skutečně geniálního téměř ve všech svých aspektech od naprosto bravurně zpracované atmosféry Paříže přes další velmi zajímavé a složité téma po naprosto úžasný Francií stylizovaný soundtrack Michaela Giacchina, který dodnes patří mezi nejlepší soundtracky tohoto geniálního hudebního skladatele. Ratatouille je především o tom, že předsudky někdy skutečně nejsou na místě- do krysáka Remyho by těžko někdo řekl, že je z něj dost možná skutečně jeden z nejlepších kuchařů na světě, který by mohl konkurovat Gordonovi Ramseymu, Zdeňku Polreichovi nebo Láďovi Hruškovi a přesto je to Remy krysák co má na vaření talent tak nějak automaticky. Bohužel žije v kolonii krys, která nesouhlasí s jeho názory na to, že by krysy nemuseli jíst jenom odpadky a která jakékoli snahy o to aby se Remy více dozvěděl o světě lidí. Teprve když se Remy dostane do Paříže se pro něj otevřou nové dveře možnosti, když se díky své snaze o spasení očividně zpackané polívky přijde na to, že je tenhle krysák skutečně kulinářským darem z nebes a vzniká díky tomu dohoda se stydlivým a kulinářsky neschopným Linguinim při kterém si Remy může konečně pořádně zavařit a Linguini pomalu získává velmi významnou pověst. Remymu ale ´´ jeho´´ potencionálně slibnou kulinářskou kariéru pořád trochu kazí jeho krysí rodina a ani Linguini se bez překážky v podobě podezřívavého šéfkuchaře Skinnera, který zároveň ví o Linguinim jedno potencionálně šokující odhalení neobejde. I přesto, že jsou dva hlavní hrdinové člověk a krysák je jejich postupně budované přátelství naprosto uvěřitelné i přesto, že tohle není film kde by zvířata uměli komunikovat lidskou řečí. Veškeré konflikty mezi nimi mají ten správný emocionální dosah a z nejméně pravděpodobného přátelství na světě vzniká jednoduše naprosto uvěřitelně vybudované přátelství, které má zásadní vliv na veškeré dění. Ratatouille má na animák nezvyklé téměř 2 hodiny a přesto je tak tempově a dramaturgicky vychytaný, že se tu vlastně vůbec nedá mluvit o nějaké přetaženosti. Ratatouille má spád, díky vizuálnímu zpracování se na něj jednoduše krásně kouká a především je tu opět Pixar za pána animovaných filmů, kdy je například od sebe rozeznatelná každá libovolná krysa (i přesto, že je nutně neznáme všechny jménem). Během jedné scény se navíc stylově dokáže představit celý personál Restaurantu Gusteau a především se tu skutečně bravurně pracuje se svými charaktery. Remy a Linguini jsou opravdu bravurně napsaná dvojice, i zbytek postav ale stojí za zmínku. Postava Colette je takovým příkladem toho jak udělat silnou ženskou postavu i přesto, že v tomhle případě nutně nemusí platit, že to byl záměr samotného Pixaru. Halucinace zesnulého šéfkuchaře Gusteaua je velmi bravurně užitá jako mentor Remyho, Skinner funguje jako reálný záporák, Remyho táta Django též není snadno popsatelná figura, která by se dala jen tak odsoudit na první dobrou, Remyho bratr Emil je postavou, která splňuje v rámci Pixaru další funkčně humornou vedlejší postavu (po vzoru Rexe z Toy Story nebo Bouráka z Aut) a především je tu Anton Ego, jenž ukazuje, že i ten očividně nejtvrdší člověk v sobě má trocha srdce. Pixar se přitom opět nebojí aby v rámci animovaných filmů, které pořád cílí především na mladší diváky šlo hlavnímu hrdinovi skutečně o život, dotkne se palčivějších a závažnějších témat, nebojí se poukázat na fakt, že pro lidi je krysa pořád veliký nepřítel, které zabijí ve velkém (scéna při které Django prezentuje Remymu zabité krysy je vyloženě husinu nahánějící) a především ve finále Ratatouille nenabídne vyložený happy ending. Ne, konec není ve stylu tragédie, přesto ale rozhodně nekončí klasickým happy endem, kde by vše dopadlo ve všech ohledech dobře. A i za toto se musí Ratatouille jednoduše uznávat. Těžko si vybavit jiný film, který by tak moc člověka dohnal k tomu navštívit Paříž a jednoduše ho nasál atmosférou hlavního města Francie. Soundtrack Michaela Giacchina k Ratatouille jednoduše i po letech a čím dál tím větších Giacchinových soundtrackových pecek patří k vrcholu. Celkově je ale Ratatouille jednoduše úžasný film, při kterém Pixar opět přišel s něčím hodně originálním a opět z toho vzniklo něco úžasného. Po animační stránce vypilované do nejmenších detailů, po stránce příběhu naprosto silné a pocitově ve finále poté dvojnásobně. Ratatouille je jednoduše animovaným klenotem, který je právem brán jako jeden z vrcholů Pixaru a už víceméně klasiku. Vařit může každý, ale jen odvážní (v tomhle případě Brad Bird a spol.) vaří skvěle! () (menej) (viac)