Obsahy(1)
Dvoudílný japonský barevný širokoúhlý film Kwaidan režiséra M. Kobajašiho obsahuje čtyři strašidelné povídky. První dvě povídky Černé vlasy a Sněhový královna jsou uváděny pod názvem "Kwaidan Černé vlasy", druhá dvojice Muž bez uší a Šálek pod názvem "Kwaidan Muž bez uší".
Kwaidan patří - podobně jako Rašomon - k těm nemnoha filmům japonské produkce, které přibližují západní mentalitě vzdálený duševní svět, aniž ho zkreslují a přílišně zjednodušují. U Rašomonu je to dáno evropskou orientací autora literární předlohy Akuragawwy a samozřejmě i Kurosawovým tlumočením. V případě Kwaidanu postavil podobný most mezi námi a starobylým světem japonských bájí anglický spisovatel Lafcadio Hearn (1850-1904). Byl řeckého původu a po rušném životě zakotvil v Japonsku, přišel tam v roce 1891 jako dopisovatel amerického časopisu Harper´s Magazine. Sžil se s novým prostředím, stal se profesorem anglické literatury na tokijské universitě a přijal japonské jméno Jakumo Koizumi. Z hlubokého proniknutí do japonské civilizace vznikl velký počet povídek, románů i esejí, jejichž seroózností vzdálenou jakékoliv laciné exotičnosti se Lafcadio Hearn brzo proslevil v Evropě i Americe (již v roce 1911 vydalo Ottovo nakladatelství český výbor z jeho díla pod názvem Průhledy v neznámý Japan).
Masaki Kobajaši dotváří literární předlohu s citem a kázní, doplňuje ji o velmi zajímavou kompozici barev, jeho filmová řeč se vyznačuje zdrženlivostí. Režisér pracuje s nenápadnými efekty a jejich pomocí dává v souladu s Hearnovu spisovatelskou metodou tím působivěji vyniknout fantasknosti, v každé epizodě jinak laděné hrůzostrašnosti a prolínání reality se světem nadskutečna. Kwaidan je příkladem vynikající stylové jednoty jak v barevné kompozici, tak i ve střihové skladbě a v hereckých projevech.S nenásilnou jednotící myšlenkou obdobou orfeovského motivu a zlými následky násilného narušování světa zemřelých se dobře slučuje to hlavní, co pro západního diváka Kwaidan přináší, totiž zasvěcené, kultivované uvedení do staré a vzdálené kultury, jako se dochovala v lidových bájích.
(Filmový přehled)
Recenzie (51)
Dojem trochu rozpačitý, 3 a 1/2*. ()
Kobajaši zpřístupňuje prvky japonské kultury západnímu vnímání, když prostřednictvím archetypálních příběhů ukazuje střet magického světa s reálným. Ve vysokorozpočtovém projektu se spektakulární výpravou a mainstreamovým potenciálem mísí prvky vysokého umění a béčkových filmových hororů. Každý ze čtyř vizuálně stylizovaných příběhů zprostředkovává silný smyslový prožitek strachu a údivu během střetu se záhadným jevem. Estetizace hrůzostrašných jevů, fyzická i psychická metamorfóza postav, expresivita a střetávání různých časových dimenzí představují klíčové prostředky Kobajašiho vizuálně poetické exhibice extrémních poloh lidské psychiky. Vizuálním pojetím, postupnou proměnou narace a prohlubování témat Kwaidan vybízí k psychoanalytickým interpretacím a ponoru do vlastního temného podvědomí. ()
Hodnotím zejména za první dvě povídky. ()
Hlavně kvůli druhé povídce skvělý zážitek. Jinak celkově nadprůměrný film, ale moc hororových prvků nečekejte, spíš drsnější pohádky a legendy. ()
Čtyři výtečně zpracované hororové povídky. Barevná kamera povídkám prospěla, práce s barvami je velice precizní, hlavne v povídce Vlasy a Sněhová královna. Je zde využito velkého množství filmových triků a nutno říct, že na svou dobu hodně povedených. Kwaidan je skutečná pastva pro oči. ()
Prvotriedna hororová antologia spojená s nezabudnutelnými obrazmi.Kwaidan,je velmi nedocenený film,na ktorý len tak lahko nezabudnete,ked ho uvidite.Krásne,lyrické a sugestivne. ()
Jeden z mála japonských filmov, ktoré získali uznanie aj u západnej kritiky. Pre západný trh bol tento trojhodinový film skrátený o poslednú poviedku. ()
Délka filmu mě naprosto přemohla. ()
Minulost tě vidí. ()