Infekcia

Nechápu, proč jsou všechny asijské filmy (a obzvlášť horrory) tak nehorázně nudné... Prostě se v nich nic neděje. Čas do konce jsem začal hlídat už po slabé půlhodince a to pravidelně jednou za pět minut, prostě NUDA. Děj se strašně táhne a konečná pointa je už jen slabým pokusem o šok pro diváka, který se teda určitě nekonal. Infekci už doufám nikdy neuvidím, mohl bych totiž u televize zapustit kořeny. (07.03.2010)

Zmatečný příběh o neprosperující nemocnici a neschopných lékařích. A s horrorem to nemá nic společného, to je prostě realita! Když jsem film pustil, má sestra se zvedla a řekla, že se nebude dívat na ty japonské opice. A měla pravdu. Opět se mi potvrdilo to, že japonské filmy stojí za H---O! Už nikdy více japonský horror a já se jen divím, že společnost MAGICBOX tuto slátaninu nadabovala! (01.04.2007)

Kansen je v rámci subžánru nový vítr a snaží se nestavět na zaběhnutých schématech. Ne, zde skutečně neuvidíte dlouhovlasé duchy mrtvých ženských, tady uvidíte lidi nakažené infekcí, která mění jejich části těl na sliz. Prostředí nemocnice je navíc docela nosné pro budování strachu a tak jsem se místy skoro i bála. Co však vnímám jako negativum je relativní nedostatek akce a zbytečně protahované scény bez obsahu. Na druhou stranu beru v úvahu, že tohle už zkrátka u japonských hororů můžu očekávat... Co říci závěrem? Jsem sice ráda, že se Japončíci po dlouhé době pokusili vyjít s něčím, co se vymyká jejich obvyklé tvorbě, ale výsledek není takový, aby mě vyloženě nadchl. (04.06.2011)

Japonci nám opět nabídli pořádnou akci tentokrát z nemocničního prostředí. Tajemné, ponuré chodby chátrající nemocnice mají nabudit v divákovi pocit dusivé a strach nahánějící atmosféry. Opět dokázali, že dobré filmy se dají natočit i z levných prostředků. Líbí se mi jakým způsobem rozvíjí jednotlivé postavy. Z velkého tvrďáka se nakonec stane posera nebo z plaché dívky největší hrdinka. Tady vidíme, že skoro všichni pacienti mají nějakou vadu a jen velmi málo je jich nemocných jen fyzicky. Co se týče lékařského personálu můžeme vidět změny chování u všech postav. Nejlepší jsou asi ty dvě sestřičky, z nichž se jedna učí píchat jehly do žíly a druhá si pochutná na skvělém mase. Samotné ztvárnění přeměny nakažených lidí je zvláštní. Moc efektů na to nepotřebovali. Stačilo trochu zeleného hnusu a pěkná vrstva make- upu. Chvílemi mi některé scény připadaly sice jako z filmu Nenávist, ale originalita se nedá popřít. (01.07.2008)

Ponurá a temná nemocnice, nekončící nápor pacientů, přepracovaní doktoři a sestry, napjaté vztahy mezi personálem, děsivá tajemství, záhadná nemoc - základní rámec jako by z oka vypadl seriálu Království Larse von Triera, jemuž se film podobá i použitými barevnými filtry nebo architekturou nemocnice, která vypadá spíš jako tovární komplex. Jenže na co měl von Trier dvě sezóny (a stejně to nestihl), tady je všechno narvané do 90 minut. Takže se skáče od jedné postavy ke druhé a nic není dostatečně rozvinuto. Na jednu povedenou atmosférickou scénu připadá deset nudných, nezajímavých a často i vyloženě pitomých (včetně závěrečné pointy). (09.02.2012)