Der Golem, wie er in die Welt kam
The Golem
The Golem: How He Came Into the World
Obsahy(1)
Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...
Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915. (El Indio)
(viac)Recenzie (44)
Nad nádhernou až fantazmagorickou výpravou budete vyvalovať okále. Film s veľmi temnou a hutnou atmosférou. Do toho herci, ktorý niesu na pohľad vôbec sympatický, však do tohto sveta zapadajú skvelo. Film si zaslúži pozornosť. ()
Je tu zobrazená arogancia aj pokora.Sú tu veľmi strašidelné exteriéry,ukážkové dobové kostýmy a celková výprava filmu je okázalá.Herci boli na tu dobu solídny a tento krát to do grotesky zasahovalo len minimálne.Ale problém vidím v tom,že film mal rozťahaný dej a skrátiť ho aj o 20 minút by určite pomohlo.Maska golema môžem povedať len toľko,že bola zaujímavá.Ale nazvať tento film horom tak to by som bol v tom veľmi opatrný.Nieje tu toľko atmosféry ako v Upíru Nosferatu ale aj tak som spokojný. ()
Vyčištěná verze dává díky růz. barevným scénám (já dávám přednost šeříkové, použité hl. na exteriéry) zcela nový rozměr. Hl. ta výrazná zelená. Der Golem se opravdu povedl (ale musíte si na něj počkati) a byl působivý, byť mi ze zač. trochu zvedalo koutky úst, ten jeho hrozivý, vytřeštěný pohled.;-) Ten náš je sice jako tank, ale i přes kultovní design, prostě není vůbec podle Židovské tradice. Tento ano. Stran pointy či závěru, kde holčička (ta už bude jistě mrtvá) vyřeší svou dětskou nevinnou zvědavostí, problém s panem der Golemem, tak za to bych dal i tu 4.hvězdici, ale díky šílené hudbě (občas připomínající Klezmer, což není výtka) kdy přesně v těch nejnevhodnějších scénách (holt to není Nosferatu) začnou pískati housle tak vysoko, že to byl slušný nápor na bubínek (o kovadlince a spol. nemluvě) prozatím...nemohu. A ne, neměl bych nic proti větší míry demolice a destrukce, páč jsem si jist, že i tak by se z toho nestal typický US akční film. I přes mé relativně nízké hodnocení doporučuji všem, co občas sbírají němé filmy. Tento je i přes mé výtky působivý II. a stojí za min. 1 shlédnutí, když už pro nic jiného, tak qulli doplnění vzdělání. ()
"Dovolte bych suše předpokládal, Golema že znáte všichni tu", se domnívají V a W vzhledem k tomu "Jak Golem na svět přišel". Jak z něho odešel ale ani jim není jasné: "Nevím, která z těhletěch dvou verzí / bude verze pravděpodobná. / Nejpravděpodobnější je třetí, / která je těm dvěma podobná." Paul Wegener ale řeší jak Golémův příchod, tak jeho odchod verzí čtvrtou: stáváním-se-člověkem, filosofickou kategorií doplňující "stávání-se-zvířetem" (Gilles Deleuze: "Stávání-se-zvířetem člověka je reálné, aniž je reálné zvíře, jímž se stává; a zároveň stávání-se-jiným je reálné, aniž je reálné toto jiné", překl. M.C. Caporale.) Stávat-se-člověkem je možné, být jím ale možné není. Je možné se zdokonalovat (Golem - Nedokonalý, protože má lidské city), ale není možné být dokonalým. Navíc se mezi něj a pána plete ještě někdo třetí (sluha, který se chtěl dostal o rang výš), a dvěma pánům sloužit nelze. Pozn. 1: Vizualizace izraleských patriarchů, kterou provádí Rabbi Löw, je nejen filmem ve filmu, ale také přesahem skutečnosti do filmu a filmu do skutečnosti. Pozn. 2: Ne-zvířecí a ne-lidské postavy zabydlují filmové plátno od samého počátku, a nyní zdaleka už nelze uvažovat s pouhou "klasikou" (Frankenstein, Hrabě Orlok, Golem či Homonkulus), nastupují stále noví, kteří už tvoří opravdu masivní ne-lidský svět. ()
I s přihmouřeným okem na dobu vzniku filmu mě to moc nechytlo... ()
První dochovaný film expresionistického období. Tohle není ani černobílý film. Je prostě černý - odehrává se prakticky jenom ve tmě, jen občas se tu objeví nějaké bílé světlo nebo odlesk. Neuvěřitelně ponurá expresionistická kamera, vynikající hudba, perfektním způsobem využívající prvky židovské hudby. Na filmu už je vidět docela silný vliv Griffitha, hlavně v kameře a způsobu, jakým je film doprovázen hudbou. Naopak je rovněž znát obrovský vliv, který měl Wegener na Murnaua, hlavně v exteriérových, či spíše pseudoexteriérových scénách (zde je znát vynikající práce se světlem, která nebyla na takové úrovni ani později za Murnaua). Mimikou golema se zase očividně inspiroval Boris Karloff ve své nejslavnější roli. Golemův příběh zhruba podle Meyrinkova vynikajícího románu je přesazen do neurčitě středověkých realií v těžce expresionistických dekoracích (ty jsou dílem proslulého architekta Hanse Poelziga). Na němý film oplývá značně rozvětveným příběhem a skvělými hereckými výkony (zvlášť režisér Wegener v roli golema a Albert Steinrück v roli rabína Löwa). Nádherný, bizarní film plný mystických narážek, již expresionistický svým výtvarným pojetím, ale (ač zfilmovává román, který je pokládán spolu s Kafkou za vrchol expresionistické prosy) ohledně ostatních vlastností filmu pořád ještě spadá spíše do takového toho naivního romantismu počátků kinematografie. Horror to ale pořád ještě není. ()
Poslední část Golemovské trilogie od mistra německého němého surrealismu Paula Wegenera. Na rozdíl od dvou předcházejících dílů je tento kompletně zachován a dokonce v distribuci. Úžasné kulisy židovského příběhu o vzdoru a boji o svá práva se dozajista staly inspirací pro další tvůrce (např. pro Bártova Krysaře). Golem samotný vypadá spíše jako nějaký staroegyptský potentát a šmajdá jako kačer v důchodu, ale přesto je atmosféra filmu nadčasová a poštěstí-li se vám shlédnout film na plátně, jako mně, rozhodně nebudete litovat. ()
Sfilmovaniu starej židovskej legendy nechýba atmosféra a niektoré scény sú naozaj lahôdkové. Škoda preto, že film nedokázal vizuálne aj myšlienkovo silné scény nejako pútavejšie prepojiť a vyhnúť sa tak tzv. hluchým miestam. Film však má nesporné kvality, ktoré ocenia najme milovníci nemého filmu. 80 % ()
Tento snímek zmiňuje jako druhý nejdůležitější horor v dějinách kniha 101 hororů, které musíte vidět před smrtí. A má proč, v Golemovi a jeho pohybech můžete vidět inspiraci pro pozdějšího Frankensteina, navíc podobenství na závěr, kdy Golema zneškodní a uklidní malé dítě je tak krásné, že si zaslouží být mezi nejlepšími filmy. ()
Miluji, když si jdu pustit nějaký film a zjistítm, že jsem jej už viděla předělaný v nějakém z dílů Simpsonových :D, ()
Golema hrá sám režisér Paul Wegener. Je chybou pozerať americkú verziu. V americkej verzii je obraz len čierny. Síce sa z nej viac zachovalo, ale 85 minút nemeckej verzie je oveľa atmosférickejších. Už od prvých minút deja v 3. minúte sa divákovi prihovára temná hudba škrípajúcich, zle ťahaných huslí a krásny obraz hviezdnej oblohy cez modrý filter s nazeleno žiariacimi hviezdami. Špicaté klobúky; pokrivené priestory expresionizmu, motlidba a židovská kultúradávajú pri správnych uhloch kamery vynikajúci vizuálny zážitok za vzrušujúceho hudobného sprievodu napríklad bubnov. Lepšie ako v americkej verzii tu vynikne aj v nej oceniteľný klobúk/koruna nemeckého cisára, ktorý tu má viac detailov, lepší filter a dramatickú strunovú hudbu exotického nástroja. Veľká brána židovského mesta tu tiež budí rešpekt, ale filter je tu tiež oveľa lepší ako v americkej verzii. Stará zvonica s trsami trávy vedľa schodov vyzerá fantasticky aj tu. Maska Astarotha vyzerá trochu staro (nedokonale), ale atmosféru to veľmi nekazí, vyvolávací kruh má temnú atmosféru. Zápletka sa celkom dá, aj keď medzery má v nedokončenej práci či slabej akcii zbytočného opakovania rovnakej neúspešnej techniky s filmovým držaním dýky. Ťahanie ženy za vrkoče po zemi ale napĺňa sadistické chúťky a musela to byť vtedy dosť diskutované scéna, aj keď ide len o maketu. Výborný zástupca nemeckého expresionizmu. https://www.youtube.com/watch?v=oB4h_cyB0ds&ab_channel=ClassicMoviesLibrary ()
LFŠ 2008... Eh no, ťažko sa mi hodnotí. Na tento film sme išli z núdze po neúspešnom pokuse dostať sa na Absurdistan. Radšej sme si však mohli niekde do chládku ľahnúť a oddýchnuť. Začiatok každej kapitoly som predriemal, a netuším prečo, snívali sa mi totálne halušky. Skrátka ma to nebavilo, ale za ten rok vzniku, 1920, to hodnotím kladne. ()
Golem patří ke slabším filmům německého expresionismu a to především díky jeho délce, na tu totiž postrádá více dění, nebo silnější příběh. Klasicky dokonalé jsou kulisy, opět výborně expresionisticky provedené. Stejně tak povedená je i celková atmosféra filmu, té na temnotě (když je zrovna potřeba) dodávají po restaurování použité filtry a hudba. Nejvíce je to znát samozřejmě ve scéně "vyvolávání Astarotha", která je dokonalá a to nejen výše uvedeným, ale třeba i prací kamery. Herci hrají tak, aby bylo rozumět co "chtějí říct", výkony jsou povětšinou kvalitní, nejvíce zaujal Paul Wegener a minimálně potěšila Lyda Salmonova. Jako zajímavý nápad vidím i "polidštění Golema". Třeba taková, vlastně i vtipná scéna kdy "šel Golem poprvé na nákup". Jak Golem na svět přišel je rozhodně zajímavý film, který předurčil jiné horory. Přesto bych takových patnáct minut ubral a mohlo to být zase o něčem jiném... 60% ()
Meyrink. ()
tedy, nejvíce se mi líbily nádherné kulisy - všechny ty neuvěřitelně tvarované domy, křivolaké uličky, i podivné interiéry. o horrorovém vyznění nemůže být z dnešního pohledu řeč, ale ve své době byl snímek nepochybně silným soustem. ()
Oproti Dr. Caligarimu ci Faustovi nie az taky posobivy snimok, napriek tomu mal celkom slusnu atmosferu. ()
Jak Golem na svět přišel byl natočen jako prequel k filmu GOLEM z roku 1915. Na rozdíl od pět staršího filmu, z něhož se dochoval jen čtyřminutový fragment a nemá dá se říct nic společného s legendou o Golemovi, se tento film z roku 1920 legendy věrně drží. Už tím, jak je tento film starý, vzbuzuje pocit takového experimentu. Je jasné, že při 85 minutách nebude diváka bavit, a to se stalo u mě pravdou. Ovšem tím jak je starý, tak je tak temně natočený, až je strašidelný. Děsí těmi barvami, expresionistickými kulisami, herci, u nichž víme, že jsou všichni dávno mrtví. A také tou kamerou. Výsledkem je jakási expresionistická bizarnost na pomezí kulis, které nás chtějí přenést dávno do dob ghotiky (ačkoliv by to mělo být spíše baroko 16. století). Pozornost nejvíce vzbudí samotná bizarní postava Golem. Golem i tady, tak jako ve filmu z roku 1915, vypadá jako vyžraný voják Terakotovy armády. [256. hodnocení, 36. komentář, 71%] ()
Kurevsky stary film, ale stale este na slusnej urovni, co sa tyka spracovania deja filmu, ktory bol pouzity v tomto nemom skvoste. Mne sa to pacilo a nenudil som sa. ()
Jednoduchý příběh klasické židovské legendy pojatý ve vizuálně opravdu přitažlivé podobě. Na rozdíl od Murnaova Nosferatu snímek zestárl ovšem celkem dost, a tak bude pro současné diváky asi hůře stravitelný svou zdlouhavostí. ()
Paradoxne náročna klasika nemého filmu. Najviac diváka zaujme vizuálne spracovanie filmových kulís (napr. úžasné točité schodisko v tvare ulity, ucha a pod.) i celková atmosféra filmu. Spôsob zdĺhavého "rozprávania" príbehu o Golemovi bude možno pre dnešného diváka na prekážku! Myslím si však, že milovníkov tohto "žánru" určite poteší i toto (jediné zachované!) v poradí tretie spracovanie známej pražskej legendy, ktorú určite odporúčam aj vďaka "slávnej" Wegenerovej úlohe v maske Golema:-) 80% ()