Sherlock Holmes: Znamenie štyroch
Sherlock Holmes: Znamení čtyř
The Sign of Four
Obsahy(1)
Za známým detektivem Sherlockem Holmesem a jeho přítelem a kolegou doktorem Watsonem přichází slečna Mary Morstanová. Její otec byl za potlačování povstání původního obyvatelstva v roce 1856 u města Agra důstojníkem britské královské armády v Indii. I když mu na malárii zemřela manželka a plnoletou Mary poslal zpět do Anglie, sám zde zůstal, aby získal plnou penzi. Své dceři však psal pravidelně každý týden. V létě 1881 ji otec konečně oznámil, že na konci roku do Londýna určitě přijede. Na smluvenou schůzku 3. prosince ale nepřišel. Pak už ho nikdo nikdy neviděl. Od té doby jí každý rok ve stejný den poštou přichází krabička s nádhernou perlou. Neví ale, proč a od koho je. Letos místo balíčku přišel dopis s podivným pozváním. Mary chce, aby Holmes s Watsonem šli na schůzku s ní. Věří, že odhalí nejen záhadného dárce perel, ale i tajemství zvláštní mapy podepsané čtyřmi muži, kterou našla v zavazadlech svého otce... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (54)
Jeremy Brett , co říci víc!!!!!! ()
asi nejlepší Znamení čtyř, které znám..... ()
Jeden z několika málo případů SH, jehož knižní předloha má víc jak dvacet stran:) každopádně velmi zdařeně zfilmováno, s perfektním Brettem a Hardwickem, s půvabnou budoucí paní Watsonovou, s podivně vypadajícími bratry Sholtovými a jedním zakrslým domorodcem. ()
Opět úžasné dobrodružství, které předčí Psa baskervillského a vyrovná se Poslednímu upírovi. ()
O dosť slabší snímok a aj hlavná postava Sherlock Holmes v podaní Jeremy Bretta v porovnaní s Ian Richardsonom v rovnomennom snímku z roku 1983. ()
Veľmi dobré klasické spracovanie príbehu Sherlocka Holmesa dobrou produkciou a veľmi dobrými hereckými výkonmi. Jeremy Brett stvárnil veľkého detektíva tak ako ho poznáme odjakživa. Zahĺbeného, sebastredného a väčšinou mrzutého gentlemana. Príbeh s nádychom orientu má spočiatku nádych až nadprirodzeného tajomna avšak rozuzlenie je takmer banálne. Má však dobú klasickú atmosféru. 75% ()
atmosféra a schizoidný jeremy brett. to stačí na to, aby toto dielo ukojilo chúťky vyberavého diváka. kde sa hrabe downey jr. toto je holmes ako sa patrí ()
Standardní Sherlock s dobrou zápletkou i kvalitním zpracováním. ()
Průměrný film, který se místy až moc táhne. Je vidět snaha o autentičnost prostředí, a to až moc. Mnohdy snímek působí trochu amatérsky. Příběh hodně slabý. 55-60%. ()
Vydržel jsem tu nudu asi 40 minut. místo přemýšlení nad dějem mě napadaly myšlenky o britském kolonialismu a drancování kolonií. Tyhle přepychové interiéry jsou zaplacené bídou, potem a krví domorodého obyvatelstva. Tygří kůže na podlaze - hmmm... ()
Skoro doslovná adaptace předlohy a nic víc. Dělalo mi problém zvyknout si na tak starého Watsona, jinak je ale ztvárněný velmi dobře. Jeremy Brett je jako Sherlock uspokojivý, ale se rozhodně nedá říct, že by byl nějak nezapomenutelný nebo výjimečný - Sherlock byl na svou dobu potrhlé excentrický a svérázný, rozhodně ne vážný a solidní gentleman. Jinak ze snímku bohužel čiší nízký rozpočet a televiznost. ()
Velmi věrná adaptace románu, v porovnání s ostatními filmy. Nemám, co bych vytkl. Jeremy Brett je SH. ()
Nevím, co bych tomu filmu vytknul, vše je akorát, precizní a příjemné, emocionální i inteligentní. Včetně toho, že režisér se nedržel předlohy otrocky, film má z principu jinou dynamiku než kniha. Slyšel jsem i rozhlasovou dramatizaci, film má proti ní výhodu, že při opakovaném shlédnutí můžete vychutnávat záběry starého Londýna a detaily interiérů staré Anglie. ()
Můj asi nejoblíbenější celovečerní díl s Jeremy Brettem, možná ještě lepší než Pes baskervillský. Jestliže jsem dříve napsala, že některé Doylovy příběhy založené na tragické zahraniční minulosti nebývají vždy dobré, v tomto případě to rozhodně neplatí. Kombinace temného zločinu v koloniích, magické Indie a ukrytého pokladu vytváří velmi lákavou zápletku. Nechybí tu vůbec nic: zločinecké spiknutí, tajemná vražda, záhada zamčeného pokoje, pověstné londýnské doky a přístaviště (zde oceňuji zejména tu úžasnou všudypřítomnou špínu), impozantní staré sídlo, ,, irregulars“, jeden z Holmesových perfektních převleků i jeho houslové číslo, honička jako v každé správné detektivce (tentokrát originálně na roztomilých parníčcích) i lehký nádech romantiky. Sherlock je navíc v té nejlepší formě, dedukuje ostošest, střílí si z inspektora i Watsona, leze po střechách a pronásleduje pachatele na souši i na vodě. Vedlejší role jsou obsazeny zcela v souladu s literárním popisem a zahrány bezchybně, ať již jde o hloupého a samolibého Jonese, Jonathana Smalla či pana Sholtoa, jehož poněkud bizarní zjev vytváří z jeho mrtvoly obraz vskutku morbidní. Skvělý je rovněž výběr Mary Morstenové, budoucí choti Johna Watsona, z níž vyzařuje přesně táž oduševnělost a charakter jako v textu. Těžko si představit mladou dámu, která by se k němu hodila lépe. Mezi oběma je zároveň cítit jemná vzájemná sympatie, která činí tento vztah uvěřitelným, byť tvůrci poněkud přibrzdili a některé detaily ohledně vzrůstající náklonnosti páru z důvodu krácení snímku vypustili. Ještě pár odlišností ve zcela nepodstatných detailech, zkrácení některých rozhovorů (chybí zejména některé Holmesovy filozofické úvahy, na které skutečně nebyl prostor), avšak 98 % zůstalo a jako obvykle se s předlohou shoduje do puntíku, co do příběhu, popisů míst, chování postav i všech dialogů. Připadá-li přitom někomu Holmes málo excentrický, nechť shlédne film znovu (válení se ve špinavém převleku v přístavu či lezení po střechách mi na anglického gentlemana připadá excentrické až až). Komu se zdá příliš arogantní, vážný a protivný k Watsonovi, tomu doporučuji nenechat se odradit a shlédnout celý seriál (Brettův Holmes se směje či usmívá dost často, jen ne tolik v tomto díle, a s doktorem je pojí skutečné přátelství). A pokud má někdo výhrady k příběhu, nechť je adresuje zesnulému siru Arthurovi, který to takto prostě napsal. Atmosféra zde rovněž funguje stejně jako napětí, film neuhání zběsilým tempem ani není utahaný, nýbrž pěkně odsýpá, nenudí a osobně mi utekl až moc rychle. To ostatně platí i pro Smallovo vyprávění, které není přehnaně dlouhé. Delší stopáž je pak dána délkou originálního textu, film nebyl na rozdíl od Posledního upíra a Svobodného mládence nijak uměle nastavován (povídky, podle nichž byly natočeny krátké díly seriálu, mají obvykle 8–12 stran, Znamení čtyř jich má 49). Vytknout tak lze snímku snad jen přílišnou Holmesovu počáteční ostrost vůči klientce, která je nicméně omezena na jednu větu, a trochu zamrzí absence jeho dedukce ohledně doktorových hodinek a Watsonova nabídka sňatku. Vše ostatní je jako vždy perfektní, včetně hudební složky s tóny navozujícími exotické dálavy a moře i občasného humorného prvku, a proto nelze než jako už tolikrát předtím udělit maximální hodnocení. () (menej) (viac)