Réžia:
Jane CampionScenár:
Jane CampionKamera:
Stuart DryburghHudba:
Michael NymanHrajú:
Holly Hunter, Harvey Keitel, Sam Neill, Anna Paquin, Kerry Walker, Geneviève Lemon, Ian Mune, Pete Smith, Bruce Allpress, Cliff Curtis, Hori Ahipene, Mika X. (viac)Obsahy(1)
Vášeň je síla, vůči které jsme bezmocní. Nostalgická romance o lásce, která vzplála v drsném prostředí novozélandské pustiny. Do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se s obchodnickým manželem Stewartem neshodne. Postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže, který odkoupil od Stewarta její nástroj. Posedle zamilovaný Baines jí postupně piano odprodává, a ona za to platí narůstající povolností. Ta je však stále méně vynucována; později má naplněný milostný vztah za následek prudkou reakci oklamaného manžela. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská: neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy a křoviska jsou jen obtížně prostupná. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery jsou obtížně dešifrovatelné. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (394)
Ťažko sa mi hodnotí tento snímok. Na jednej strane je tu výborná, podmanivá atmosféra zvýraznená divokým, no zato krásnym prostredím a na strane druhej sú tu postavy, ku ktorým som si nedokázal za celý čas nájsť cestu, dokonca ani k postavám, ktoré mali byť akože kladné. Vlastne tu ani nikto normálny nebol, byť ženou, tak od Keitela, ktorý mi pripadal ako čistý úchylák, utekám kadeľahšie. Na druhú stranu ale ani Sam Neil nebol žiadna výhra, naozaj ťažká situácia... Záver som si tiež predstavoval inak, nadpriemer s odretými ušami. 70/100 ()
Nepochybne zaujímavý film, ktorý ponúka množstvo námetov na zamyslenie sa. O filme 127 hodín som čítal, že je o ruke privrznutej medzi skalami a ono to naozaj bolo iba o tom. O Piane som kdesi čítal, že je o postupne "odpredávanom" klavíri a zďaleka to nebolo iba o tom. Bolo to nielen o herectve Holly Hunter, nielen o príťažlivo nasnímanej prírode Nového Zélandu, nielen o krásnej hudbe, ktorú ja bohužiaľ nedokážem patrične oceniť. Bolo to najmä o vášni, ktorá ovláda, o vášni, ktorej sa podlieha, o vášni, ktorá je nezvládnuteľná. Napriek tomu si myslím, že skrátenie o necelú pol hodinu by filmu iba prospelo. ()
Tento film mi príde ako taká hra na diváka. Od začiatku teda úvodných titulkov tu máme načrtnuté postavy matky s dcérou. Dozvedáme sa že Ada ide na nový zéland kde ju čaká manžel. Ide tam. Čaká na pláži. Muž príde a jedinú vec ktorú má rada nechá na pláži. Potom sa pred nami rozvíja hutná dráma , plná túžob, intríg, zmyselností a erotického náboja, ktoré pôsobia depresívne a preto hodnoverne. Už dlho som nemal pocit že sledujem skutočne dokonalý film. Campion najednoduchšie scény podáva s takou precíznosťou že vyrážajú dych. Pokus o znásilnenie, odseknutie prstov, prvé milovanie. Každopádne to bol jeden veľký zážitok, ktorý bol podfarbený klavírnou hyamovou hudbou. Herecké výkony je zbytočné komentovať, všetci podávajú neskutočne presvedčivé výkony a vyzdvihnúť toho alebo toho by nemalo zmysel pretože všetci hrajú dokonalo a držia príbeh po kope. Lenže potom príde niečo neočakávané. happyend. V depresívnom filme. A to zrazilo filmu jednu hviezdičku. Nech je tento film akokoľvek dokonalý po všetkých možných stránkach práve tento koniec pre mňa znamenal najväčšiu podpásovku a najväčšie sklamanie. Pretože ako som podotkol film sa niesol v realistickom štýle a ten koniec je akoby z iného filmu a je to tam vidieť takže sa nakoniec žiadny ošiaľ alebo masterpeace nekoná. Je to skvelé ale aspoň si uvedomíte ako na konci záleží. tu to nevyšlo a to ma mrzí lebo to malo skutočne dobrý potenciál. ()
Excelentní Holly Hunter, která nemusí za celý snímek promluvit ani slovo, přesto přesně víte, po celou dobu snímku ( díky jejímu výrazu ), co právě cítí a prožívá uvnitř. Výborná je i mlaďičká Anna Paquin a třetí do party Harvey Keitel. Bravurně vystavěný psychologický příběh okolo vztahu hlavní hrdinky ( němé Ady ) k pianu a hudbě a sílícímu vztahu mezi ní a Bainsem ( v podání excelentního Harveyho Keitela ). Opravdu mistrně zachycený rostoucí vztah mezi Adou a Bainsem a to především díky oběma hlavním představitelům. Co musím dále vyzdvihnout je brilantní kamera Stuarta Dryburgha a především nádherná hudba Michaela Nymana. I přes tyto superlativy, kterými jsem film zahrnul musím nicméně podotknout, že příběh se mi zcela " pod kůži " nedostal. Proto " pouze " ty 4 *! ()
Film, který chce být moc krásný, ale ve výsledku pro mě zůstává opravdu krásnou jen hudba Michaela Nymana. Ale je to zvláštní. Zatím vždy, když jsem si zamiloval soundtrack před zhlédnutím samotného filmu, byl jsem nakonec i se samotným filmem velmi spokojen (Barbar Conan, Omen, Amélie nebo Hodný zlý a ošklivý). Teď to neplatí. Zde jsem nedokázal překlenout naprostý nezájem (z mé strany) o nepříjemné hlavní postavy, námět, který mi vyloženě nesednul (i když uznávám, že v subžánru trojúhleníkových romancí se jedná o zajímavější variaci) i použití hudby mě zklamalo (přílišný výskyt hlavního tématu a kruté střihy ostatních, dle mého, zajímavějších kompozic). Milosrdné hodnocení dávám kromě hudby (která na něm má lví podíl) za scény se sekerami, sympatickou Annu Paquin a samozřejmě, jak jinak, za sexy prdelky Harveyho Keitela a Sama Neilla. ()
Galéria (122)
Zaujímavosti (16)
- Režisérka Jane Campion byla teprve druhou ženou, která získala nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší režie. (zdeny99)
- Holly Hunter (Ada McGrath) hrála většinu skladeb na klavír sama. (ČSFD)
- Herečka Anna Paquin (Flora McGrath) se v roce 1994 ve svých 11 letech stala druhou nejmladší držitelkou Oscara. Nejmladší držitelkou byla Tatum O'Neal, která ve svých 10 letech získala Oscara za film Papírový měsíc (1973). (Lynette)
Reklama