Ore dake Level Up na Ken - Season 1

První série ze začátku zaujala, ale nakonec jsem si ji dal až celou, protože ten přelomový zážitek, který byl hypeovaný, se ze začátku nedostavil. Navíc animace kouká na kvalitu Shibuyi z JJK jen smutně z povzdálí, i když se časem zlepšuje. Solo Leveling servíruje ultimátní klučičí fantasy, kde se z obyčejného loosera můžete stát cool badassem pomocí hraní hry. A to chceš! Dějově se to začne nějak rozvíjet do šířky až v druhé polovině, takže jsem skončil s pocitem, že tohle byla jen ochutnávka. Věřím, že se genialita předlohy teprve ukáže a nezůstane se jen u fajn anime. (02.04.2024)

Klíčové prvky a kvality seriálu rozebírám ve svých recenzích u jednotlivých epizod (E1, E6, E11). Zde se věnuji srovnání seriálu se stejnojmenným "komiksem", jimž oběma posloužila light-novel jako předloha.   |   [1] Kdybych od Solo Levelingu viděl jenom anime, vůbec bych si tento příběh tolik neoblíbil. V mých očích je manhwa lepší. Najdete v ní hromadu detailů, které ji činí daleko víc epic a edgy, při čemž tempo děje si určujete sami. V každém případě se nestane, že byste celých 20 minut četli dialogy (viz S01E08). [2] V "komiksové verzi" nikdy nenarazíte na expozici během akce (která si díky tomu udržuje napětí) a vždy se řeší výhradně jedna dějová linka - lačnění po odpovědích či zdržování neexistuje. Navíc v anime některé repliky působí neuvěřitelně trapně, zatímco na obrázku mi to vůbec nepřišlo. [3] V televizní adaptaci se přece jen objeví pár pochybných kamerových záběrů na ženské postavy [2/9] – ty v manhwě vůbec nejsou a díky tomu se můžete plně soustředit na protagonistův sigma-grindset, aniž byste si vysloužili titul Úchyl. [4] Jako třešnička na dortu, manhwa vám dovoluje předvídat dění, pakliže si pečlivě pročtete Sungovy schopnosti a popisky vybavení. Díky jistému fenoménu: "Když příběh zvládnu předvídat, víc se mi líbí," můžete obdržet ještě uspokojivější zážitek. Toto umocnění mi v anime chybělo, kde souboje často představují prosté "deus ex machina momenty“. Proto "komiksovou verzi" mohu doporučit, jak nadšeným, tak zklamaným divákům anime. Nadšenci si pozvednou svůj zážitek na vyšší level, kritici mohou Solo Levelingu přijít na chuť. Pro fanoušky ovšem přidám varování: "Pokud přečtete manhwu, anime Vás v budoucnu dost možná začne s*át a už z něj nezískáte natolik pozitivní zážitek." Manhwa: 11/10, anime: 8/10 (30.03.2024)

S nadsázkou bych Solo Leveling nazval takovým pubertálním vlhkým snem. Vadí to? Mně ani upřímně ne, naopak jsem se docela zabavil. Z hlediska děje tady vesměs platí, že cesta je cíl. Asociace lovců, spolky, hmmmm. Manové kameny? Huh? Invaze na ostrov? Whatever. Jediné, co mě zajímá, je záměr oné "vyšší moci" a jak s nově získanou silou náš hlavní hrdina bude nakládat. Poslední díl mi tak nějak napověděl, že první série jen připravovala půdu pro to, co nás čeká. No já jsem ready. (15.04.2024)

S tím, kolik jsem toho o Solo Levelingu slyšel ještě před začátkem vysílání, jsem to celé asi čekal přeci jen o něco lepší. U prvních pár dílů jsem vlastně ani moc nechápal, co ti lidé na tom vůbec mají. Příběh o tom, že se do našeho světa otevírají brány z jiné dimenze, nebo jiného světa není v anime ničím neobvyklým, a tak pro mě celý úvodní díl působil jen jako takový ne moc zajímavý edgefest plný krve s tím nejokatějším cliffhangerem na závěr. Ani další vývoj o tom, jak hrdina získal schopnosti, které mu z každodenního života dělají v podstatě videohru, mě moc nechytil a sestřičky sledující jeho postupnou proměnu mě bavily asi tak málo, jako ta proměna samotná. Ani po stránce animace jsem nebyl v tu dobu vůbec v hypu. Viděl jsem screeny z manhwy a srovnání s anime adaptací a když mám shrnout svůj tehdejší dojem – anime mě moc nepřesvědčilo. Souboje mě začaly zajímat asi až od bitvy s velkým hadem a příběh mě chytil až v momentě, kdy se začalo řešit, jak moc jsou tyhle portály do jiného světa vlastně šedou zónou, zkrátka co všechno se v nich může stát a na koho si také musíte dávat pozor. Videoherní mechaniky mě sice stále příliš nebavily, celý ten interface a jeho spojení s realitou pro mě pořád moc nefunguje, ale beru to jako snadný způsob, jak pro diváka mapovat hrdinův pokrok a podávat mu informace relativně známou formou. Co se animace týká, postupně se zlepšovala, v druhé půlce už opravdu bylo na co koukat a mnohé souboje jsem si užil, ale zase, když vezmeme práci MAPPY na druhé řadě Džudžucu Kaisen jako strop anime akce, jako pomyslný S-tier, tak to, co mi zde předvedlo studio A-1 Pictures, je pořád maximálně A-tier = mohlo by to být ještě lepší. Co mě tu také příliš nechytlo jsou postavy. Hlavní hrdina je fajn, baví mě ho sledovat, ale je to asi jediný charakter, o kterém vím opravdu něco víc. U většiny dalších vedlejších postav vím sice zhruba kdo to je, ale o jejich charakteru vím po dvanácti dílech minimum. Když si to shrnu, mám tu seriál, který si mě začal získával postupně, svému hypu zatím pro mě nedostál, ovšem jako slušný úvod – představení – relativně fungoval a v druhé půlce už se docela rozjel. Mám zájem vidět víc, očekávám víc, snad mě druhá sezóna nezklame. Ta první ode mě dostane 7,4/10. (30.03.2024)

Nikdy jsem si nemyslela, že by snad měl seriál šanci se kvalitou vyrovnat tomu neskutečnému hypu, který kolem něj už od oznámení anime čtenáři manhwy vytvářeli. Stejně jsem do toho šla s tím, že si prostě užiju jednoduché akční anime - budu moct vypnout a soustředit se jenom to, jakou cool věc zase hlavní hrdina předvede. Jenže právě tady přišlo zklamání - ten dokonalý únik před realitou mi nakonec poskytly jenom poslední dva díly (animačně opravdu super), zbytek seriálu se pouze snaží působit jako něco strašně extra (přitom jsem podobných anime viděla už hromady). Zároveň se autoři pokoušeli tam až na sílu dát nějaký ten příběh vedle, který ale nedával moc smysl, minimálně ne nám, co jsme nečetli předlohu. Vedlejší postavy byly hodně průměrné, žádná z nich mě absolutně nezajímá a ani sám Jinwoo není výjimka. Na další sérii kouknu, ale doufám, že se spíš bude držet toho, co jsme viděli na konci seriálu a to hlavně animačně. 5.8/10 (31.03.2024)