Red Rooms
Red Rooms
Red Rooms
Red Rooms
Réžia:
Pascal PlanteScenár:
Pascal PlanteKamera:
Vincent BironHudba:
Dominique PlanteHrajú:
Juliette Gariépy, Laurie Babin, Maxwell McCabe-Lokos, Charlotte Aubin, Guy Thauvette, Frédérick De Grandpré, Sebastien Beaulac, Pierre Chagnon (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Přišel den, na který Kelly-Anne čekala. Začíná soudní proces s Ludovicem Chevalierem, obviněným z brutálních vražd tří nezletilých dívek. Na rozdíl od většiny lidí nachází Kelly-Anne v muži fascinaci, stává se jím posedlou a nevynechá jediné soudní slyšení v naději, že jí věnuje aspoň jeden pohled. Hranice mezi realitou a fantazií se ale ztenčuje, až Kelly-Anne přestává být jen pasivní pozorovatelkou. Pascal Plante se opět zajímá o ženskou subjektivitu, tentokrát však přichází s artovým thrillerem o nebezpečné přitažlivosti zla. Hra s viděným a skrytým, explicitním i tušeným přitom ústí až ve fyzický divácký zážitek. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (72)
Znepokojivý, temný, silný, napínavý a až ten úplný konec mě nechal vydechnout.. Pocitově pro mě dost náročný, místy husí kůže, tu a tam se mi obracel žaludek, přesto jsem pořád byla napnutá jak struna a chtěla vědět, co zamýšlí hlavní postava.. Ta malá poblázněná mě příliš nezaujala, čišela z ní naivita a to mi nepřipadalo až tak zajímavé, herecky ovšem velmi dobré.. Každopádně tohle stojí za zastavení.. ()
Neskutečně zajímavý film ve všech směrech s tématikou dark webu o tom nejhorším možném obsahu co se tam dá údajně najít ba dokonce i koupit se zajímavou hlavní představitelkou a ještě zajímavějším charakterem její postavy a motivací. Dvakrát proběhla husí kůže (zejména proměna u soudu) - takto hustou scénu jsem dlouho neviděl. Z dvaceti filmů co jsem letos viděl ve Varech byl tento pro mě nejlepší. Ve velkém sále ihned za štábem s dlouhým závěrečným potleskem pro mě splněný sen. ()
Niekde na pomedzí pokusu o artový film a o Béčkový thriller. Red Rooms je síce dobre natočený, ale v priebehu stopáže dá prísľub zaujímavejšieho filmu, než divák nakoniec dostane. Rozpracuje totiž množstvo tém - od úvodného 20 minútového prejavu prokurátora na súde a zahájenia prípadu vrážd troch dievčat, aby sa následne mohol dlhú dobu venovať podivného vzťahu hlavnej hrdiny, dark webu, snuff videám a nejasným motiváciam hlavnej hrdinky. Oceňujem síce nejednoznačnosť celého diania a fakt, že množstvo vecí film necháva na divákovu interpretáciu a často aj fantáziu, ale čo z toho, keď Red Rooms vo výsledku nepovie nič zaujímavé a všetky jeho témy, vrátane v úvode načrtnutého súdneho procesu, pominú úplne do prázdna. Nakoniec tak ani intenzívny thriller, ani poriadna artová podivnosť, ani súdna dráma. Iba prapodivný mix, u ktorého som mal pocit, že sa režisér nevedel rozhodnúť čo chce vlastne natočiť, i keď režíjne schopnosti sa mu rozhodne uprieť nedajú. CELKOVO: 6/10 ()
Opravdu mrazivý thriller. Moc doporučuji. V záplavě true crime kterými nás krmí velká studia je tento počin jedna velká výjimka co do kvality zpracování, scénáře a gradace až do konce. ()
Neskutečně vymazlená záležitost, která má takové audiovizuální koule, že by neudělala příliš ostudy ani Davidu Fincherovi. Pascal Plante rozvíjí ve svých Red Rooms koncept silného a zároveň notně temného ženského charakteru, který může působit z morálního hlediska vcelku rozporuplným dojmem, nicméně na druhou stranu je naprosto nosný a zásadní pro celé vyprávění. Hlavní postava Kelly-Anne se do určité míry stává hlavním hybatelem děje neplánovaně a její postupné noření do stále větších odporností je skvěle podané a především výtečně vygradované. Žádné šokující explicitní záběry tu nečekejte, na druhou stranu se připravte na pořádně temnou emocionální podívanou, která dovede obratně střídat polohy a prakticky neustále omračovat svým technickým zpracováním. [85%] [MFFKV 2023] ()
Za mě strop celého festivalu. A troufám si to říct i s vědomim, že mi zbývaji ještě 3 dny. Vizual, hudba, herci, střih, gradace v určitých scénách, humor na správném místě, kontrast mezi soudem a 10 minutovým monologem obhájkyně se svižnými scénami mimo mistnost. První film u ktereho jsem si kontrolovala hodinky ne s tím, kdy už to skončí, ale s tím, kolik ještě zbývá a že nechci, aby to skončilo. Oceňuju vynechání záběrů z Red rooms, zvuk bohatě stačil. Jediné co, a to se ve mně třískají dva protipoly.. chtěla jsem znát, jak to dopadne. Zároveň si troufam říct, že kdyby to tam nedali a skončilo to jejím odchodem z domu oběti, bylo by to lepší. ()
Zaujímavá zmes štúdia postáv a súdnej drámy, dvoch vzdialených filmových štýlov, ktoré synchrónne plodia túto divnú zmes, ktorá sa pokúša rozvinúť koncepty previnenia sociopatky. 6/10 ()
Tak tento snímek se mi postaral o nejsilnější a nejdelší fyzickou nevolnost z celých letošních Varů a možná i za celý můj filmový rok, ne-li život. Čistokrevný thriller, který využívá potenciálu dnešního trendu honby za kriminálními případy a internetového undergroundu a vytváří tak úplně nový svěží vítr v tomto žánru. Intuici, že tenhle film se povede jsem měla už předem, ale co následovalo jsem fakt nečekala. Soudní procesy mě baví, chladné, drsné ženské postavy mě baví, dozvídat se o dark webu mě baví a když k tomu přidám ještě brutálně schopného režiséra, který umí podrásat moje nervy i žaludek, vznikne mi z toho hodně nadprůměrný zážitek. Asi nikdy nezapomenu na scénu s převlekem u soudu a následnou scénu s vrahem, kdy mě zvukový podkres a brilantní timing polil takovou vlnou hnusu, že jsem myslela, že budu zvracet. A kterýkoliv film, jenž je schopný ve mně vyvolat tak silné fyzické stavy si u mě zaslouží speciální pozornost. Tenhle mě donutil na něj myslet ještě dlouho po projekci a chtěla jsem si ho hned pustit znovu, protože jsem si chtěla znovu projet detaily, které mi nejspíš unikly a vyvolaly ve mně otázky. Doufám, že brzy tenhle kousek potkáme někde na VOD. KVIFF 2023 ()
Tento snímek mě zajímal v první řadě z hlediska psychologie sériových vrahů. Ejhle, jaké ale překvapení, že za celou stopáž Chevalier sedí pouze za sklem a nepromluví ani slovo. Během trvání filmu je na něho záběr možná tak pětkrát. Ale co je nakonec zajímavější je příběh hlavní postavy Kelly Anne, která od prvního dne byla pouze zvědavá a rozhodla se navštívit soudní proces vraha nazývaného The Demon of Rosemont, který unesl tři mladé dívky ve věku 13, 14 a 16 let, krutě mučil a týral zmiňované dívky ve svém sklepě a následně zdokumentoval a odvysílal v tzv. Red Roomech na dark webu. Na soudních procesech se jeden setká s mnoha tvářemi a reakcemi. Například s reakcemi obětí rodin. Kolik bolesti a bezmoci si tyto lidé museli vytrpět? Obzvlášť matka Camille, které chybí důkazní video materiál smrti své dcery. A jako kdyby toho nebylo málo, na soudním procesu se objevují i fanaticky zamilované osoby, které věří v nevinu obžalovaného. Říká se tomu hybristofilie. Otázka ale zní, kdo je vlastně Kelly Anne? Již na první pohled se zdá jako velmi zvláštní člověk. Spoustu času zřejmě tráví hraním pokeru a to v takové míře, že spoléhá na vlastní štěstí. Osamocená bez přátel tráví svůj volný čas často na internetových stránkách. Penězi z modelingu a penězi vyhranými v pokeru si může dovolit nejmodernější technologie. Je to počítačový genius, co si vytvořil svůj vlastní hackerský systém, díky kterému dokáže zjistit co chce a dostat se kam chce. Zjistit adresu bydliště osob z procesu, hacknutí jejich profilových účtů, emailů, kódů od chytrých dveří? Hračka. Směry a cíle hlavní postavy mi zůstávaly dlouho záhadou. Avšak jako sledující lidskou psychologii tvrdím, že musí trpět obsedantně kompulzivní poruchou. Sama snažíc se najít důkazy o vrahově vině nebo nevině, se vrhá do šílených akcí, kdy si divák musí myslet jak šílená vlastně je. Omyl. Ona není šílená. Naopak, je tak chytrá, že porazí nakonec všechny stejně jako v pokeru. Je totiž posedlá vyhráváním? Vydraží na aukci na dark webu pomocí vyhraných bitcoinů v pokeru poslední důkazní materiál smrti Camilly, který v noci tajně propašuje do domu poslední vrahovi oběti, matka tak může konečně bolestně uzavřít kapitolu, jako anonymní dárce důkazního materiálu a vlastník hackerského systému, na to nikdo nepřijde, převeze tím vraha, který se přizná k vině a umlčí tím konečně i osobu věřící ve vrahovi nevinu. Film je těžký psychologický koncept, který nemusí sedět každému, obzvlášť, když je natočen tak trochu technikou Davida Lynche. Kdo ale takové dějové linie má rád, určitě si tento film nenechte ujít. ()
prázdnota je silný, nepříjemný pocit. hodně lidí chce něco cítit. možná proto vyhledáváme aktivity, které nám nahání strach a dokáží rozproudit krev v těle. aspoň na chvíli. kelly-anne byla úspěšná modelka, a přesto trpěla touto prázdnotou. zajímala se o brutálního sériového vraha a využívala všechny své schopnosti k tomu, aby nahlédla pod pokličku jeho nepřítomného pohledu. společnost jí dělala clementine, mladá žena, která také bojovala s vnitřními démony. věřila, že vrah je nevinný. viděla se v něm – pod jeho dutou schránkou, v jeho očích. tyto dvě hrdinky spojila tatáž prázdnota. welp, asi spíš měly společně jít na terapii, jak to tak vidím. (už jsem začínala znít moc artově, sorry.) 〰 yess, víc filmů o snuff films, prosím! tohle bylo hodně originální. na začátku jsem se nudila, na konci to bylo i creepy. zajímavý a jiný pohled na soud se sériovým vrahem. kelly-anne bych poslala na terapii. clementine bych tam taky poslala, ale u ní se mi líbilo ukončení jejího příběhu. konečně si uvědomila, co je ten chlap zač... – "Shit, you're evil." – "That's the game." ()
[KVIFF 2023] Artová drtička, která kombinuje menší artovou neakčnost a uměleckou hodnotu. V něčem otravně mrazivé a silné. V nějaké fázi asi moc nečitelné, ale i tak silné. ()
Tvrdě na solar. O filmu by se dalo napsat mnoho superlativů, ale nejvíc asi vyčnívá tim, jak skvěle pracuje se silou neukázanýho. I tak to bylo svym způsobem tak explicitní, až to hraničilo s tim, co jsem ještě ochotnej vydržet. Francouzská verze Jennifer Connelly tu bravurně hraje složitou postavu, ne lehce čitelnou, bez debat odpornou psychopatku. Rejža v úvodnim krátkym slovu zmiňoval "až matematicky přesnou úvodní sekvenci" a musim mu dát za pravdu: celej film byl odvyprávěnej chirurgicky, sebejistě, bez prostoru pro lelkování. Z detailů kvituju, jak pravdivě zobrazili "hacker level 1, basic how to". Film, kterej mě soudí za to, že se na něj dívam. Už to nikdy nechci vidět. #čistýzlo #kviff57 (85%) ()
Snímky z kanadských francouzských provincií jednoduše stojí za to! Red Rooms zpracovává žánr crime thrilleru s obrovskou svěžestí, především díky věnování většiny prostoru 2 hlavním postavám, nutno podotknout s diametrálně odlišným vztahem k vrahovi, namísto sériovému zabijákovi, jak tomu většinou bývá. Je zde věnován dostatek času na pochopení obou hlavních postav, které jsou bezchybně zahrané a je to opravdu povedený film. ()
Film dobre pracuje s mystifikáciou a imagináciou, atmosféra je ponurá, aj napriek neexplicitnosti sú niektoré scény nepríjemné, hrá sa s očakávaním diváka a celé to má artový nádych. No vzhľadom na námet som očakával tak trochu intenzívnejšiu prácu s emóciami, záver pôsobil chladne a bez výrazného dopadu na mňa ako diváka. Nie zlé, ale mohlo byť lepšie. ()
Soudní thriller, který naneštěstí neumí využít potenciál celkem originálního tématu. Filmařsky precizní, jen mě iritovaly některé "artové" momenty. ()
Pascal Plante prináša dokonalo ozvučený a vizuálne presný thriller s napätím, zvratmi a mrazivým príbehom. Harmónia formy a obsahu s najlepšou originálnou hudbou celého festivalu. [KVIFF2023] ()
Vizuálně podmanivý soudní thriller z Kanady. Až do poslední chvíle vás nechává na pochybách, jaké jsou pohnutky hlavní postavy. Jde o fascinaci násilím nebo jde o něco hlubšího? Originálně pojatý snímek, který lehce odkrývá fungování dark webu. Rozhodně stojí za vidění. ()
Brilantní, hypnotický film hrající si s divákem až do konce, a přesto nechává některé otázky nezodpovězeny. ()
(F)artové soudní drama aneb To byla zase nuda jak prase. A tady pochopitelně v červených číslech. Ach jo. ()
Výborně vystavěný soudní thriller. Bavilo mě celou dobu hádat o co tý divný holce jde. ()
Reklama