At Land
Obsahy(1)
At Land je patnáctiminutový, němý experimentální film, který je zamýšlen jako sen, ve kterém se žena vyplavená na pláž (Derren) vydává na podivnou cestu shledávání se s ostatními lidmi i s variacemi na sebe samou. Maya Derren se nechala slyšet, že At Land je filmem o boji za udržení si jediné osobní identity. Na filmu, který se natáčel v Amagansettenu na Long Islandu se podíleli i skladatel John Cage a filmový kritik a básník Parker Tyler. (thommas)
(viac)Recenzie (16)
cože?? tohle je z poloviny 20. století? připadá mi to jako nějaký němý edisonovský pokus z prvopočátků filmu... nechápu zdejší vysoká hodnocení... pro mě asi nejnudnějších 15 minut od shlédnutí Posledních plavek... dobrá, snad za ten nápad dvou dějových linií, nebo za těch pár zajímavých záběrů Mayiného dekoltu dávám 10%... k vidění zde: At Land ()
poriadne pelíčko 2/10 ()
Nebyl to pro mě takový nášleh jako Meshes of the Afternoon, ale pořád je to úžasně funkční, a to i bez hudby. Čím to sakra je? Podobné hrátky s prostorem nejsou nic nového, samotný vizuál by se mnou tolik neudělal, o příběh evidentně nejde. Provokuje mě to, děsí mě to. A to se mi líbí. ()
Google/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 0/10 Efekty 4/10/// +krajina -obsah, bez hudby, bez zvuku/// Rozbouřené moře vyhodí na pustý ostrov ženu, ta procitne a začně se drápat hlouběji do vnitrozemí ostrova. Mezitím sledujeme dvě dějové línije, jednu zmíněnou a druhou kde se tatáž žena drápe po stole v civilizované společnosti. Rozumíte tomu? Já ne. Co je realita? V které verzi blouzní?...no nenapomohlo tomu i absolutně "silent" zvukové prázdno./// Celkem 27%/// ()
Hwaelosův komentář připomínající známou šachovou scénu na pláži v Sedmé pečeti se mi líbí - skoro bych se vsadil, že Bergman musel tohle dílko vidět a inspirovat se jím. Maya Deren byla nejen filmařský talent, ale i nevšední krasavice. Škoda, že toho natočila tak málo. A pořád se mi tam dere srovnání s D. Lynchem, jehož filmy mi tenhle kraťas místy připomíná. ()
Ideu tohoto hypnotického dílka skvěle vystihují slova Otokara Březiny: "Žena je zemi přizpůsobena dokonaleji než muž. Žije více ve shodě s ní. Má mužské elementy i fyziologicky. Muž je nedokonale vyvinutá žena, a směřuje proto vždy mimo zemi. A v tom je základ boje mezi mužem a ženou vyššího typu. Jsou zajatci jeden druhého a vzájemně se omezují. Každý z nich chce druhého stáhnouti do svého světa." ()
Je příjemné vidět, že Max von Sydow nebyl prvním, kdo hrál šachy na pusté pláži :) Druhý film Mayi Deren bohužel už není tak sevřený jako ten Meshes of the Afternoon. Ke konci má silnější momenty, v nichž prosvitne na povrch i sociální kritika, ale celku chybí pevnější struktura a formální vymazlenost, jakou měla režisérčina prvotina. A hudební doprovod by určitě prospěl. Nevím, proč ve filmu hraje John Cage namísto toho, aby složil nějaký psychedelický podkres... ()
Štvrtý rozmer. ()
Tak jsem čekal, co z toho nakonec vypadne a ono nakonec nic... Ale pár zajímavých scén se tam najde, třeba ta šachová scéna (btw, zdá se mi to, nebo má Maya Deren hodně ráda šachy? v Odpoledních osidlech byly taky...), natočené je to skvěle a zezačátku to má i jakési "napětí". Lepší 3* ()
V sne je čas a priestor irelevantný. Dôležitý je len zážitok a čím bláznivejší, tým lepšie. Aspoň si môže človek po prebudení povedať: "Čo za haluz sa mi to zas snívala..." ()
V Hradišti pouštěli s agresivním hudebním tuc-tuc doprovodem; možná kvůli němu, možná kvůli odstavení Hackenschmieda do role „technického poradce“ to pro mě nemělo hypnotickou sílu Osidel; rafinovanostě jsem oceňoval vědomě, místo aby mě vláčely podvědomím. Přesto silný zážitek – tyhle surrealisticko-poetické hrátky jsou zkrátka můj šálek kávy. Jo, a Maya je uhrančivá baba (s pihou krásy v podobě krátkých nohou :-) ). ()
Němý, černobílý, experimentální film. Maya Deren jednou řekla, že tento film je o boji člověka udržet si jednu identitu. Film je sledem scén, které jsou náhlými přechody z jednoho prostoru do druhého, ze světla do šera, z exteriéru do interiéru a naopak. ()
Každý máme víc než jednu identitu, většinou si ale snažíme udržet jen tu jednu (..) Další snová halucinace pod taktovkou neuvěřitelně nadaného dua Deren/Hackenschmied. Je to zase jako kdyby se člověku něco zdálo a on vlastně nevěděl pořádně co, jen by se mu v mysli míhala spousta vizuálních vjemů, které by ho čímsi záhadným a fascinujícím vtahovaly do sebe. Škoda jen, že ve filmu není hudba, dodala by tomu ještě větší hloubku. ()
Mladá žena hledá na pláži i jinde svou identitu.(max.70%) ()
j pollock : co chcete chápat na kvetoucí louce? ()