Ako mať sex

Tři bristké teenagerky jedou dělat bordel do party letoviska v Řecku. Jedou do plnejch stejně jako většina lidí na tomhle místě. Párty, alkohol, drogy a sex. Někoho to rozhodí, někoho ne. Nejde se tolik úplně do extrému, co se týče eskalace děje a působí to tím pádem hodně civilně a uvěřitelně. Věřím, že tohle se děje stovkám podobných dívek. Bohužel já v tom asi i díky tomu nevidím nic stěžejního nebo ocenění hodného. Obrovský úspěch v Cannes připisuji tomu, že za vším se hledá senzace a je potřeba něčemu dát kredit a dát tomu punc události. Stále je to indie film, který uvidí naprosté minimum lidí. Tím pádem s minimálním dosahem. Nicméně je nutné ocenit dívčí sestavu v tomto filmu. Velmi dobrá herecká práce. Nic víc tam nevidím. (22.04.2024)

Sonda do nitra teenagerky. Na 90 minut mě to vtáhlo do letních bezstarostných dovolených, kdy má člověk plnou hlavu párty. Žádné prcičky, natočeno s citem pro detail, že by to prakticky mohlo být ze života. Přirozeně nevinná Mia McKenna-Bruce to hraje bez větších pochybností. Oscarovka to nebude, ale příjemná good-feel od které jsem vůbec nic nečekal.. (04.03.2024)

V Cannes 'How to Have Sex' zabodovalo podle mě pro ten přechod mezi první polovinou, kdy sledujeme partu 16yo buchtiček, která předstírá sebevědomí, předstírá že "žije" svůj life naplno, aby udělala dojem na pár vylitých a vyjetých britských klobás, do druhé poloviny, kdy se naše hlavní hrdinka tak nějak dostává, nohama na zem a z blbé, až tupé záležitosti přechází do chladivější reality, s protaženým obličejem, nicméně můj zájem to alespoň trochu probudilo, protože do té chvíle jsem jen protáčel oči a přemýšlel, jestli to nevypnout. Nezlehčuju to. Neodsuzuju, že mladí, jsou mladí. Ale poslat šestnáctky samotné kdovíkam z pozice rodiče, je jedna otázka, druhá otázka je, jak snadno to vylitý klobásy zkouší "budu rychle, líbí se ti to rychle" a je přece jasný, že když udělá tohle (lehne si k tobě, dá přes tebe ruku), udělá i tohle (...), tím chci říct, pár otázek by se v tomhle filmu našlo, protože zpočátku to působí jako další z "...jedeme šukat na Ibizu". Nevím, možná mají ostatní víc sexu, protože jsou na to prostě dost blbí a nemají celkově problém... do doby, než ho mají. Jako drama je to solidní právě jen tím přechodem, a možná i tím, že se to nesnaží nějak moralizovat, jen to ukazuje věci tak, jak jsou. Zároveň mi to ale dává bolehlav, že není divu, že Svět stojí za hovno, všichni jsou mimo, ploší, bez jakékoliv hloubky, každý se jen snaží dělat dojmy, protože jsou nejistí a tak tu sledujeme tenhle výkvět, více a více sexy, více a více odvázaný, ale bez rozměru - každý dělá ramena, každý je fake, aby pak brečel v rohu, protože je pak pravda bolí. (20.01.2024)

A já si vždycky myslel, že když někdo jeden večer (a kus noci) absolvuje nezřízenou zábavu plnou alkoholu (navíc solidně smíchaného), tak se následující ráno (spíš poledne) nezřídka dostaví nepříjemné stavy v podobě pulzující bolesti hlavy, únavy a žaludku jako na vodě. Chyba. Tohle trio kamarádek si jízdu následující večer rádo zopakuje, protože si tyhle prázdniny na Krétě prostě hodlají dosyta užít. Nezávidím současné mládeži. Furt musejí skvěle vypadat, furt musejí skvěle hláškovat, furt musejí dělat dojem a furt se musejí co nejrychleji opít. Debutující Molly Manning Walker u toho navíc solidně mapuje znepokojivou atmosféru neustálé sexualizace všeho, co dotyčné dělají. Holky totiž právě skončily střední školu a než začnou ty „pořádné starosti“, chtějí okusit poměrně tupou jízdu navazování nových známostí, přičemž jedna z nich snad KONEČNĚ ztratí panenství. Chyby se neodpouštějí, jinak dotyčný přesune zájem jinam, vyhrává ta nebo ten odvážnější, hlučnější, přímočařejší a hulvátštější. Kdo by se měl radovat, cítí prázdnotu, kdo by měl raději držet hubu, neustále burcuje a tlačí druhé. Oceňuji velmi dobré mladé herce, oceňuji pulzující atmosféru, oceňuji výmluvné pohledy, oceňuji jakési vystřízlivění z letní nevázanosti, oceňuji nahořklost těchhle radovánek. Protože nejprve tu máme živelnost a bezmyšlenkovost, postupně ale nabíráme zajímavé (uvěřitelné) emoce, obsah bych si ale pořád přál silnější, a v některých otázkách bych uvítal větší „doslovnost“. Každopádně velmi dobré tři hvězdy. Pro někoho určitě fajn ukázka toho, Jak nemít sex. (29.01.2024)

Režijní debut Molly Manning Walker by sice názvem mohl budit dojem že půjde o další z řady teen komedií kde půjde hlavně o sex, ale ve skutečnosti jde o intimní drama a v samotném závěru i o celkem nepříjemný film. Trojice kamrádek (přičemž jedna je panna) vyráží na klasickou dovolenou na které hodlají akorát pařit, pít a mít sex, přičemž je od začátku jasné, že minimálně jedna z nich by ten sex sice chtěla, ale také by chtěla aby to bylo trochu něco víc a když na to konečně dojde, výsledkem je spíš rozčarování a lehčí šrám na duši. Jestli se tu něco režisérce povedlo, tak je to vykreslení náročnosti navázání vztahu který by měl smysl, sexualizaci všeho a všech, neschopnost komunikace a v neposlední řadě i to jak je velmi tenká hranice mezi dobrovolným sexem a znásilněním…70% (21.01.2024)