Jar, leto, jeseň, zima... a jar

Z tohto filmu je cítiť život. Hlavne úvod a záver má čo povedať. Kolobeh života, striedanie ročných období, narodenie i smrť, to všetko Kim Ki-duk namiešal v ideálnom pomere, no predsa by som pár vecí vytkol. Prostredná časť filmu určite trošku zaostáva, zdá sa byť menej zaujímavá a zdĺhavá a za druhé mi tu chýbali dialógy. Stačilo málo, ako v úvode, keď starec rozdáva životné múdra, pretože niektoré dlhšie scény bez dialógov začínali nudiť. Záver kde sa mlaďas vráti a škrabe na vrchol hory s priviazaným závažím, pripomenie Misiu s DeNirom, ktorý sa tiež podobne trápil. Je to podľa mňa najlepšia scéna filmu, navyše s výbornou hudbou, takže tak nejako vyvážila tú menej zaujímavú prostrednú časť. 70%. (31.01.2012)

Nebudem sa tváriť, že mi je celý film jasný. Mám mnoho dier, čo sa týka porozumenia. Je to krásne, je to čisté, ale aj nudné. Nájdete chabé scény, pri ktorých by bolo jednoduché zaspať. Ki-duk Kim údajne hovorí o svojich režisérskych kolegoch ako o príliš intelektuálnych. S niečim takým sa dá polemizovať, keďže 4 (+1) ročné obdoba sú prefilozofované a až moc intelektuálne vyžarujúce. Možno keby by som mal k tejto kultúre bližšie, film by na mňa zapôsobil inak. Možno.. Rád by som aj dodal, že všetka kritika nie je z nesympatií. Určité časti sú jednoducho geniálne, no však pri pohľade na film ako celok, nemôžem vyjadriť potešenie, zábavu, či vnuknutie hlbokej myšlienky do srdca. Vážne si myslíte, že niekto natočí xx scén, pri ktorých je xxx záberov na prírodu a ja si z toho pustím do gatí? Nie, pardon, toto skutočne nebol môj šálok kávy. (09.04.2010)

No tak nejak teda nechapu, nad cim tu vsichni tak desne jasaj, netvrdim, ze to je vylozene spatnej film, je zrucne natocenej a na to, o cem vypravi, prekvapive nudi jen minimalne, ale me to proste nijak neoslnilo. Film je rozdelenej na pet obdobi, ktery sice odpovidaj rocnim obdobim, jak uz nazev filmu napovida, ale zaroven taky ruznejm obdobim v zivote mnicha a v kazdym obdobi se stane nejaka zasadni vec. Pricemz zajimavy jsou jen leto, podzim a zima. Na jare se jeste nic moc zasadniho nedeje a druhy jaro je zase desne kratoucky. Problem je, ze i kdyz kazdy to obdobi ma jakous takous zapletku, celkove je film pribehove dost chudej, vetsinou tu jsou jen dlouhy zabery na lesy, vodu nebo mnichy, ktery promluvi jen minimalne, to vse navic s dost malo hudby, takze ve vysledku film jen tak pomalu plyne aniz by zanechal nejak silnejsi dojem. (09.05.2009)

Film lze interpretovat zcela jistě i více způsoby, nicméně jeden je naprosto evidentní. Jak již z názvu filmu (Jaro, léto, podzim, zima... a jaro) vyplývá, nejde o to, že něco má začátek a svůj konec, ale o cyklus, který se neustále opakuje. Cyklické plynutí času zde hraje velkou roli oproti postavám, které přicházejí, odcházejí, aby se transformovaly do jiné podoby a znovu se vrátily. Příběh filmu je prezentován nikoli meditativním nebo lyrickým způsobem, nicméně i tak je možné vyčíst několik okamžiků, kdy film inklinuje ke čtení ve spirituálnímu modu. (16.06.2011)

Kim Ki-Duk dokázal umělecky vyzdvyhnout TO, co mám na Japonsku a Číně tak rád. Žádné starosti, žádný stres- tohle jsou prostě slova , která se v téhle končině nedají použít. 300 let starý strom, za ním stará chajda ve které bydlí stařičký mistr se svým učněm, jsou naprosto meditativní pojmy, které vám vaši bolest hlavy hned vyléčí. (13.04.2008)