Pieseň lásky samotárky

. „Nelze vytrhnout jedinou stránku z našeho života, ale je možné hodit celou knihu do ohně." S denním zpožděním přijíždí Pursy na pohřeb Lorraine (její přítel jí takovou maličkost jako je úmrtí mámy, nepovažoval za důležité včas sdělit) a taky se podívat na své dědictví, na ten krásný dům o kterém jí babička vyprávěla. Jenže dům má do krásy nejen hodně daleko, ale navíc má, kromě spousty knih, i dva obyvatele. Bobby ( kdysi univerzitní profesor angličtiny) a Lawson (jeho student) každý večer oba společně propijí a v poledne, po probuzení, začínají vodkou s džusem. Nikdo nechce odejít, takže této trojici nezbývá než se pokusit si na sebe zvyknout a sžít se. Pursy navíc zjišťuje, že její matka, kterou ona sama moc neznala, byla v městečku velmi oblíbená a obdiv k ní, tak přechází i na ni. A postupem času je spojuje víc než jen společné bydlení, ale i minulost, která poodkryla svá tajemství. Místy sentimentální film s pohodovou hudbou a citáty klasiků, kterému vévodí John Travolta ( a na tanečním parketu mu to jde i v pantoflích). (11.02.2006)

Nádherný komorní snímek, který mě okouzlil svou smutnou krásou! Pursy ( v podání mé oblíbenkyně Scarlett Johansson ) se dozvídá, že ji zemřela matka a tak se vydává na pohřeb ( který nestihne ) a do svého rodného domu v New Orleans. Ten ale již delší dobu obývají dva přátelé její matky. Bývalý profesor literatury Bobby Long ( v podání excelentního Johna Travolty). Toho já sice až na vyjímky ( viz Pulp fiction ) moc nemusím, ale tato role Bobbyho mu byla " ušita " přímo na míru. Spolu s ním tu přebývá jeho chráněnec Lawson Pines. Tito dva společně celé dny tráví pitím a čtením a nemají v nejmenším úmyslu tento jejich domov opustit. A tak začíná společné soužití těchto tří a my postupem času odhalujeme jejich tajemství z minulosti. Co říci závěrem: nesmírně silný příběh, nádherná a přesvědčivě hrající Scarlett Johansson, ještě lepší John Travolta, nádherná kamera, hudba a opravdu povedený konec snímku. p.s. jako třešínka na dortu, nezapomenutelná scéna hlavního tria na verandě. Kdo viděl, ví o čem mluvím. (08.06.2009)

Hezký film, jehož hlavní předností jsou, řekl bych, dobře napsané postavy. Scarlett Johansson hraje 18 letou zmatenou a hledající se dívku, která tak nějak neví, jak naložit se životem. Usměrňující impuls jí poskytne konfrontace s dvojicí přátel obývající dům, který dívce odkázala její zesnulá matka. John Travolta hraje stárnoucího intelektuála, emeritního profesora literatury, který s nenucenou přirozeností používá slova jako devótní a indolentní, sypajíce každou chvíli z rukávu nějaké duchaplné citáty amerických klasiků, z jejichž autorství zkouší Gabriele Machta. Ten, coby tápající literát v tvůrčí krizi, s problémy s přehnaným pitím alkoholu, tvoří s Travoltou tragikomickou dvojici, obývající potemnělý dům v New Orleans. Čas zde plyne mezi věčným chlastáním a poflakováním se odnikud nikam a každá postava zjišťuje, co je pro ni skutečně důležité, ujasňujíce si tak životní priority a další směřování. Někdo má život před sebou, někdo se smiřuje s tím, že žil už dost dlouho. Příjemná podívaná s uvěřitelnými postavami, inteligentními replikami, zdařilou kamerou a nosnou uměleckou výpovědí o životních hodnotách. Asi jediné, co bych filmu vytkl, je pozoruhodná skutečnost, že snad všechny postavy ve filmu neustále kouří - přišlo mi to tak nějak zbytečné a skoro až protivné, ochotně bych si všechna ta vykouřená cigára odmyslel a film by o nic nepřišel. Fandům Scarlett Johansson, mezi které se hrdě hlásím, nelze než tento snímek doporučit, v některých záběrech je skutečně radost na ní koukat. UPDATE 25. 8. 2016 - Velmi pěkný film, který mě potěšil i na druhé zhlédnutí. Celý je takový lehce posmutnělý, civilní a s puncem té správné nezávislé filmové Ameriky. Jednoduchý děj je zde spíše podružný, hlavní důraz je zde položen na postavy, jejichž vývoj jsem sledoval s velkým zájem - především proměna, kterou zde podstoupí postava ztvárněná Scarlett Johansson, je skutečně pozoruhodná. Na tom filmu mě - kromě výtečně zvolených lokací, skvělé kamery a výborných herců - těší rovněž to, jak je prošpikovaný nejrůznějšími zajímavými citáty amerických klasiků - něco mi říká, že literární předloha, podle které to bylo natočeno, by vůbec nemusela být špatná. Rozhodně jedna z nejhezčích rolí Scarlett Johansson - už kvůli ní ten film stojí za vidění, protože od té doby to jde s její hereckou filmografií hodně z kopce. Nejlepší replika filmu: "Zlatíčko, už ti někdo někdy řekl, že voníš jako Pařížanka na jaře?" (03.09.2011)

Scarlett Johansson má skvelé prsia. John Travolta má zhnitý palec a biele vlasy. Deborah Kara Unger má vrásky okolo očí a kratšiu rolu, ako by som si prial. John Travolta kríva, cituje významných spisovateľov, hrá na gitare a spieva, dokonca tancuje, močí krv, veľa pije a fajčí, pôžitkársky napĺňa slovníkovú definíciu slova "nihilizmus" v stále-jazzovom new orleans. A Scarlett Johanson má skvelé prsia . . . (20.10.2008)

Takové to hodně pomalu a volně plynoucí drama a řekl bych až téměř feel-good film, zas tolik dramaticky to všechno nevyzní, i když se stanou věci, které ke smíchu nejsou. Prim hraje herecké obsazení, kterému kraluje v té době ještě mladičká Scarlett Johansson a John Travolta. Na můj vkus až příliš bezvýrazné a pomalé drama, které sice celkem příjemně uteče, ale za nějaký delší časový úsek si rozhodně nebudu pamatovat, o čem to všechno vlastně bylo. (14.03.2018)