Bokovka

Hodne pohodovej a milej filmecek, kterej ale dost kazi jeho delka a v druhy polovine filmu uz je to krapet slabsi. Nicmene vetsinou film umi skvele zaujmout, i kdyz tu prakticky jen mluvi, akorat misty uz o tom vinu kecali moc. Herci jsou taky super, navic morous Giamatti a pohodar Haden Church se k sobe skvele hodili a hrali super. Skoda krapet divnyho konce a ty delky, protoze vetsinu casu jsem se fakt dobre bavil a ze zacatku jsem i uvazoval o 5*. (03.03.2007)

Skvostný film o tom, že bezstarostný kurevník a zodpovědný ňouma mohou být nejlepšími přáteli, že žena na jednu noc není totéž, co žena na celý život, že některou láhev vína si lze šetřit pro zvláštní příležitost a některá naopak památný okamžik způsobí, a že i na vinné hrozny jako i na lidi někdy prší a někdy zas svítí slunce. (11.05.2005)

Možná je zpočátku s podivem, že je Alexander Payne spoluautorem scénáře k Jurskému parku 3, tady už je ale tím ryzím mistrem tesařem a otevřeně hlásá svůj talent. Předkládá upřímné promluvy i tragické životní postřehy, Oscar i Zlatý glóbus za scénář jsou zcela na místě. Lidsky vnímá osudy obyčejných lidí na obyčejných místech. Přitom spolu s Jimem Taylorem vycházeli ze všední premisy, kdy dva přátelé z univerzity (a v přechodu) podnikají poslední svobodný týden jednoho z nich a sled událostí jim otevírá oči a jako každé víno má i každá situace svoji příchuť. Jeden chce hlavně stihnout ještě zasunout, druhý zapíjí pracovní i osobní nezdary sklenkou (spíš lahví) vína. Giamattiho rozbolavělý úsměv baví, zanícení Thomase Hadena Churche zrovna tak. Americký sen jinak. Nic není přikrášlené, jen poutavé, tragikomické, něžné. Film má jednou veselé, náhle smutné okamžiky, nádherná i bolestivá místa, vše pečlivě proložené opravdu bravurními dialogy, nápaditou kamerou a výraznými hereckými výkony obou hlavních představitelů – přesné jsou i krásné Maya a Stephanie. Vím, že těch pět bobulí je nadhodnocených, ale… Svérázná a trefná existenciální výpověď. (08.01.2006)

Občas se stává, že víno nedozraje, nevykvete jeho buket, někdy dokonce i přezraje a jeho čas vyprší, a zrovna tak po nevyvážené křivce vadnou či vzkvétají lidské osudy. Depresivik Miles sice víno umí vychutnat, ale rád se po něm i opíjí, takže nápad vzít kamaráda Jacka na poslední předsvatební jízdu po kalifornských vinicích, se zdá být docela fajn. To by ovšem Jack nesměl být prvoplánovitý kurevník, kterému nestačí jen vlastní potěšení, nýbrž má nesmírnou snahu obšťastnit nějakou tou děvou i svého přítele. A tak balí, využívá a klame a do toho všeho zatahuje i stále více depresivního Milese. A jaké poučení z toho všeho plyne? Tak třeba - Cheval Blanc ročník 1961 nejlépe chutná z plastového kelímku, zajídaný hambáčem :) 75% (05.01.2011)

(1001) Teď si nemůžu vzpomenout, v jakém filmu, ale někde jsem viděla Paula Giamattiho hrát zmrda a od té doby už mám problém ho vidět nějak jinak než tak. Takže tady toho "huggable" moulu od něj neberu a ničím jiným mě film nezaujal. A drahý bože můj, proč je to tak dlouhé? Chybí mi ty staré dobré časy, kdy nezávislé filmy měly hodinu dvacet, hodinu třicet max a hotovo. A bylo tam všechno, co člověk potřeboval vidět. (27.01.2015)