Crash

Crash je nezaujatým pohľadom na rasový problém v USA. Štruktúrou veľmi pripomína Andersonovu Magnóliu, avšak chýba mu jej výpovedná sila. Problém tu vidím v tom, že na necelé dve hodiny je postáv trochu veľa, aby sme sa s nimi dokázali bez problémov zžiť a pochopiť ich. Takto musel skĺznuť k určitej typizácii postáv čo filmu u mňa zobralo jednu hviezdičku. Crash obsahuje veľa silných a jednu geniálnu (zámočníkova dcéra) scénu, neuveriteľné herecké výkony tam, kde by som ich nečakal (Philippe, Bullock) a skvelú hudbu. Rozhodne je pre mňa prekvapením roka, vzhľadom na to, že u nás šiel rovno na DVD, pretože takýto film môže v pohode pomýšľať na Oscarovú noc, pretože je pre Akadémiu ako stvorený. 8/10 ale veľmi silných. (02.11.2005)

Silný v celku, omamující v momentech. Crash Paule Haggise je jedním z těch úžasných filmů, které neždímou emoce, ale doslova je z diváka vyrazí. Syrovost, s jakou Haggis k postavám v úvodu přistupuje, mu dává dostatečně živou půdu v následujícím dění, kdy si dovolí prakticky cokoli. Nechává postavy se střetávat v absurdních náhodách, které však v jeho vedení nepůsobí strojeně, ale přirozeně... takový ten malý příběh, který ukazuje absurditu života, jak ho známe. Citlivá práce s tématem rasismu je zde dovedena k naprosté dokonalosti, protože žádná z postav, i přes své očividné názory, není v konečném zúčtování tak charakterově černobílá, jak by se mohlo zdát. Přesto se věrně vykreslují problémy současné společnosti. Chytrý příběh je dokreslen hudbou, která má podobně podmanivou sílu, jako třeba nedávný soundtrack ke Collateralu. Crash je jedním z nejlepších a nejpůsobivějších filmů, které jsem kdy viděl. Tyto filmy většinou nabídly nějakou unikátní scénu, která zařídila danému filmu nesmrtelnost a díky které divák nemohl ještě mnoho nocí vzrušením spát. Crash má takové scény hned dvě, jedna diváka ohromí tak, že nebude schopný dýchat a druhá ho srazí k zemi a donutí k upřímnému pláči... kvůli takovým kouskům, jako je Crash, miluji film... (12.09.2005)

Mozaikova štruktúra prepletených osudov viacerých postáv podobná napr. Magnólii, výtvarne chladne štylizovaný svet odvátrenej strany LA vyobrazením veľmi blízky Collateral. Vzájomné prepletanie dielčích segmentov síce miestami zaváňa až prílišnou vykonštruovanosťou, ale na druhej strane to je možné brať ako prostriedok, ktorým chcel režisér do jedného príbehu vsunúť viacero tém. Výsledok je na charaktery výborne vykreslená, atmosferická, prepracovaná štúdia paranoie, odcudzenia, rasovej neznášanlivosti, xenofóbie a korupcie. Situovanie do "Mesta anjelov" celú problematiku len zvýrazňuje, podobne ako očistec (padajúci sneh) relativizuje pozitívne ladenie záveru, ktorý tak filmovým jazykom krásne vytvára dramatický oblúk s úvodným monológom: "Its the sense of touch. In any real city, you walk, you know? You brush past people, people bump into you. In LA, nobody touches you. We're always behind this metal and glass. I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something". (17.07.2005)

Nefandím příliš filmům, kde se prolíná více příběhů. Tady mi to ale ani nevadí a jednotlivé příběhy se mi zdají plnohodnotné. Nejvíce emocí jsem vnímala při vytahování Thandie Newton z nabouraného auta. Dojaly mě ale i osudy ostatních hrdinů. V některých chvílích jsem měla opravdu na krajíčku. Jinak jsem po většinu filmu žasla nad skvělou hudbou a ojedinělou atmosférou. Film splnil moje očekávání, přesto 5* nedám. Ze začátku byly některé pasáže trochu nudné. (20.08.2011)

Filmu strašně ubližuje tak obrovskej počet lidí v kombinaci s malým prostorem, který každý v příběhu dostane. Naštěstí celým filmem protýká téma rasismu, xenofobie, úcty k člověku a lidskému životu vůbec, který dělá z filmu velmi koukatelnou záležitost. Z obrovské porce náhod a propojovaných osudů jednotlivých hrdinů občas z ničeho nic vystřelí neuvěřitelně silná scéna, při té s holčičkou moje srdce nadskočilo až do krku.Celkově si však myslím, že geniální myšlenka se utopila v nadbytečnosti. (21.10.2007)