Elizabethtown

Popravdě, moje největší obavy pramenily z účasti Orlanda Blooma, nakonec to však nebyl on, koho jsem s povděkem přijímala mimo obraz, ale Kirsten Dunst. Díky její megavlezlé Claire a scénáři psaném na koleni, zejména v případech nesmyslných dialogů, probíhajících mezi romantickou dvojicí, se mě neodbytně zmocňovaly pocity, že něco špatného snědli buď oni, nebo já... příznaky otravy se začaly vytrácet až s poslední půlhodinou, skrývající nejedno příjemné překvapení - od velkolepé smuteční párty, přes krásnou Susan Sarandon, až po scénu s hořícím ptákem za kvílejícího "Free Bird"... to nejlepší však přišlo se vzácným uměním naslouchat a vyústilo v dojemnou rozlučkovou road movie. Ale ať počítám, jak počítám, vzhledem k předchozí půldruhé hodině v křeči mně nevychází víc, jak 40%. (24.09.2013)

Příjemný film, kde se ale střídají zajímavé pasáže (posledních 20 minut, každá scéna se Susan Sarandon, celonoční telefonát hlavních hrdinů) s naprostou nudou (prvních 20 minut, všechny rodinné scény v Elizabethtown). Trochu sestříhat a vyhodit tu záležitost s botou a bylo by to za 4. Mimochodem, nějak jsem nepochopila ten způsob zamyšlené sebevraždy na začátku? Kam na to ty scénáristi dneska chodí... (23.10.2006)

„Řeknu vám, že v poslední době se ze mě stal znalec posledních pohledů. Čili pohledů lidí, kteří si myslí, že vás vidí naposledy. Začal jsem ty pohledy sbírat.“ Hlavního hrdinu jsem si velice rychle oblíbil díky jeho vnitřním promluvám a také opravdu nezáviděníhodné situaci („Jsem v pohodě.“). Upřímně jsem se bavil, ať už jeho uvítáním v práci, přijetím u šéfa (výborný Baldwin), příchodem domů (kolo s nožem!) či následným seznámením s Claire (naprosto odzbrojující Kirsten). Pak přišlo setkání s rozvětveným příbuzenstvem a výskyt humoru bohužel klesl. A to je největší problém snímku, rodinné scény (vyloženě pobaví jen ty s přítomností Susan Sarandon, která si kupříkladu smuteční řeč vyloženě ukradla pro sebe). Některé z nich sice dokážou vyloudit člověku úsměv na tváři, ale většina z nich je naprosto obyčejná, skoro až nezáživná. Oproti tomu pasáže s titulním párem jsou výtečné, tuhle pohodovou (místy navíc docela dost vtipnou) romanci jsem si moc užíval. A tyhle 2 roviny se po celý film střídají, až se Elizabethtown překlopí na téměř čistou roadmovie (která mě, pravda, začala bavit až ke svému konci) s jedním důležitým rozhodnutím k závěru. Takhle mi to vychází někam na rozmezí 3/4* (a převažuje to spíš dolů), avšak za odkazy na Prázdniny v Římě, Snídani u Tiffanyho, stylové hudební vystoupení a rozmanitý soundtrack (teď zas budu několik dní jak magor poslouchat pořád dokola kytarové sólo z Free Bird, fakt děkuju) zvolím přece jenom vyšší variantu. „Haló.“ – „Musíš se vrátit! Máma se rozhodla, že se naučí vařit.“ – „To snad ne! Přijedu brzo!“ (22.03.2015)

75% Ten žánr v popisu - romantická komedie - je tady trošku mimo mísu, Elizabethtown obsahuje romantické scény i pár vydařených vtípků, ale rozhodně to není klasický film tohoto žánru. Crowe jako vždycky vybočuje z laťky běžné hollywoodské produkce a tentokrát natočil neamericky melancholický film s typicky americkýcm happyendem:) Možná i díky pomalému tempu se mi při sledování neustále připomínaly Zlomené květiny, i když tyhle filmy asi nemají až tak moc společného. Velkým překvapení je Oralando Bloom, který se snad poprvé ve své kariéře pokouší i trochu hrát a výjimečně mi ani jeho přítomnost nevadila. Zlatým hřebem filmu je pak výkon Susan Sarandon a její projev na pohřbu. On je zkrachovalý designer bot, kterému umeřel otec, ona opuštěná letuška, takže vyndejte kapesníčky a hurá do kina!:) (17.12.2005)

Romantické filmy nie sú moja parketa. Aby som to upresnil, môj odpor k tomuto žánru posilnil fakt, že v drvivej väčšine prípadov sa jedná o vykonštruované umelé paškvily, pri ktorých ženy slzia a chlapi sa idú povracať od nasladlej pachuti, ktorá nimi prestupuje. Dnešné náhodné zachytenie tohto filmu v predpoludňajšom vysielaní televízie NOVA ma ale ani neznechutilo, ani neotrávilo, ba ani neuspalo. Údajnú umelosť, ktorú tunajší komentátori snímke vyčítajú som navyše nepostrehol. Naopak príjemná atmosféra filmu vygradovala do záverečnej "road movie", ktorá do bodky naplnila moje predstavy o triezvom a napriek tomu filmovo-realistickom závere, ktorý je síce očakávaný, ale absolútne zaslúžený a katarzný. Z filmov CAMERONA CROWEA vo mne kedysi zanechali stopu jeho prvotiny POVEDZ NIEČO a SINGLES. Pri JERRY MAGUIREovi som si iba ťukal na čelo a VANILKOVÉ NEBO bol odpad ako hrom. ELIZABETHTOWN vraj komerčne úspešný nebol. Mne ale potvrdil, že v režisérovi ešte štipka talentu zostala. A hoci ORLANDO BLOOM je len podpriemerný herec, som rád, že tentokrát to nebol CRUISE. To by ma asi naplo ... (6.1.2012) (06.01.2012)